Břevnovský Porter ze sudu po whisky, BeerLab X-Rye Saison a další nová piva

Je to jen týden, co jsme tu sepisovali pivní novinky, a za tu dobu se nám jich nastřádala další pěkná hromada. Kdybychom to zde rozepisovali poctivě a podrobně, tak by to bylo tak na pět článků. Takže v následujících řádcích, jak je u nás v poslední době zvykem, zmíníme hlavně to zajímavé a dobré.

V Břevnově nedávno nalahvovali svoje druhé v dubovém sudu dozrávané pivo. Podobně jako v případě Imperial Stoutu ležel i nový Porter v sudu po whisky. Pokud se nepleteme, tak v něm odpočíval více než půl roku. Whisky je opravdu znát už z prvního přičichnutí, dále je tam něco hořké čokolády, alkoholu, švestek a rozinek.  Po ohřátí vystoupí i rašelinové a kouřové tóny. V chuti se mísí hořká čokoláda s pražeností a tóny whisky, v příjemném dlouhém závěru se přidává i něco ovoce. Parádní záležitost, zrání v sudu posunulo tento dobrý Porter ještě o úroveň výše. 

A máme tu další létající pivovar – BeerLab, stojí za ním majitelé  pivovétky a baru Beergeek. Prvotina X-Rye Saison byla vařena v pivovaru Clock, jedná se o žitný Saison, chmelený jako IPA. Má příjemné aroma s tóny květin, obilí, meruněk, citrónové kůry, znát je i žito v závěru připomínající chuť švestkových buchet. Příjemný říz, vyšší hořkost a výborná pitelnost. Parádní vstup na pivní scénu.

Pražští U Tří růží přišli s další novinkou, pivem Double Brown Abbey, tedy zřejmě belgickým dubbelem. Je hodně karamelový, lehce čokoládový, kořeněný, znát jsou tóny rozinek, višní a švestek. Trochu nám vadila lehká nakyslost a osobitý charakter, ale jinak byl fajn. Dali jsme si při návštěvě i sedmnáctku Christmas Amber – je celkem hezky chmelená, sladová, karamelová, i lehce ovocná, ale ruší trocha zatuchlých a máslových tónů. Prostě za ty vysoké ceny by člověk U Tří růží čekal trochu více.

Permon navazuje na letní desítku Summer Ale zimní třináctkou Winter Ale. Je karamelová, chmelově citrusová, lehce pryskyřičná, s tóny lesního ovoce. Má trošku drsnější hořkost, nějaké doladění by užila, ale pije se vcelku dobře.

Pivovar U Vacků z Chlumce nad Cidlinou se čím dál častěji objevuje v pivotékách a dokonce ve skle, my tentokráte vyzkoušeli jeho nový Vánoční speciál. Je výrazně kořeněný – ve složení najdeme hřebíček, badyán i skořici. Pod tím je lehce sladový, toustový i karamelový, pije se překvapivě docela dobře. Takové tekuté cukroví či studený pivní svařák.

Slovenský pivovar Kaltenecker přišel s pivem Tokaj IPA. Čekali jsme něco jako Brokát s výluhem z tokajského, ale zde jde o něco trochu serióznějšího – je to IPA s botrytickými cibébami přidanými do kvašení. Je karamelová, květinová, s tóny hroznů i trochy mandarinek, broskví a citrónové kůry. K lehce vyšší hořkosti se přidává i trocha kyselosti, je to zajímavé a dobře pitelné pivo.

Někteří si u ochucených piv vystačí prostě s přimíchání extraktu. Největší zkušenosti v tomto oboru má broumovský Opat, jehož Vánoční pivo jsme trochu se sebezapřením zkusili. Plné skořice a badyánu, s tóny citrusové kůry, připomínalo takový pivní grog. Hnusné opatí tóny plesnivého hadru buď nebyly znát, nebo je extrakty přebily, pivo se kupodivu dalo docela pít.

Beskydský pivovárek přišel na podzim hned s několika ejly. Mikulášský Speciál Red IPA je hodně karamelový, s tóny kandovaného, tropického i lesního ovoce. Příjemně vyladěný a velmi dobře pitelný. Pro Zlý časy a Kulový blesk uvařil podobné pivo, jen o něco slabší - Bad Flash Uhlí a Bonbóny. Je sladovější než mikulášské, celkem slušně pitelné, ale je v něm znát jistá rozhádanost.

Výrobce Rossbach přišel před Vánoci s novinkou Smiling Dog, ciderem dozrávaným v dubovém sudu. Zaujal nás už svojí netradiční modrou lahví, u ciderů ale naštěstí na rozdíl od piva barva láhve moc význam nemá. Cider je to míň řízný, nasládlý, na pozadí je znát trocha tónů jadýrek, dřevitosti a snad i vanilky. Příjemný a dobře pitelný, ale ze sudu bychom čekali trošku více charakteru. Prý si budoucí várky v dubu pobudou o něco déle, takže se třeba dočkáme.

Pivovar Falkenštejn přišel po roce znovu s Adventním Bockem. Tentokráte nám už tato polotmavá šestnáctka neunikla, je toustově sladová, příjemně chmelově kořenitá a peprná, slušně hořká a skvěle vyvážená. V Krásné Lípě prostě umí.

Mordýř z Dolních Ředic přišel se zimním tmavým nakuřovaným speciálem Líným kominíkem. Chuť má karamelovou, praženou, lehce oříškovou, uzenou a nakyslou. Zajímavé pivo, ale trošku takové divoké.

Z nového pivovaru Bezděkov jsme potkali světlou dvanáctku. Je chmelově kořenitá a peprná, kapku to přechází do drsnějších zatuchlých tónů, ale je jinak příjemná, hezky sladová, dobře pitelná.

Pivovar Holba posunuje hranice možného – uvařil světlý speciál k příležitosti 140 let své existence, se svojí měděnou barvou je tmavší než leckterý bavorský dunkel. Má hodně chmelového aroma, zejména bylin a peprnosti, pije se vcelku dobře.

Ochutnali jsme další piva z dolnobojanovického Mazáka, ten v poslední době frká jedno za druhým. Brown Ale nám tolik nechutnal, byl grepový, bylinný, trochu drsněji zemitý s nádechem zeleniny. Světlá čtrnáctka byla celkem fajn, sladová, chmelově kořenitá a bylinná, celkem dobře pitelná.

A pak je tu řada piv, která nás nezaujala. Mletí brouci (E120) z jihlavského Čertovského speciálu údajně zmizeli, ale lehké zeleninové aroma v pivu nám docela vadilo. Možná bychom raději pili ty brouky. Svatý Ján uvařil patnáctku Stout, nebo tedy spíše čokoládový termix. Pivo s tóny jogurtu, tvarohu, kakaa, k tomu nějaká ta kyselost, káva, karamel. Něco se zřejmě nepovedlo. Desítka L Ejl z Qáska je celkem obilná, průměrně pitelná. Medový speciál z Vimperka od slavného Oldřicha Kozy nám přišel nic moc, obilně sladový, medový, jablečný a máslový. Popelín polotmavý speciál byl prostě divný, takové průměrné domovarnické pivo. Nic ale netrumfne Eliščino královské kaštanomedové, které jsme si po hodně dlouhé době znovu dali. Kdyby do toho piva sládek nablil, tak hůře chutnat nebude. Za zapisování dojmů z něj bychom měli dostat nějakou medaili za hrdinství.