Nestává se každý den, aby do BJCP (Beer Judge Certification Program – v doslovném překladu „Certifikovaní mlaskalové ochutnávající domovarnické produkty“) pravidel pro pivní styly přibyl styl nový. A dokonce jde o pivní styl pocházející z naší domoviny. Proto vám přinášíme exkluzivní překlad pravidel tohoto unikátního pivního stylu.
BJCP kategorie 21Č. ČIPA (Česká IPA)
Celkový dojem: Záměrně výrazně sladové a karamelové India Pale Ale, které předvádí schopnost upozadit jakékoliv chmelové aroma. Pivo není vyvážené žádným směrem, ale jakoukoliv jeho kritiku lze snadno odmítnout argumentem „sto lidí, sto chutí“.
Aroma: Slad. Karamel. Karamel. Karamel. Víc není potřeba. Na pozadí se mohou vyskytnout ovocné či bylinně-pryskyřičné chmelové tóny, ale není to zcela nutné. Zvětralé tóny oxidace či máslová stopa diacetylu nejsou na škodu, ale neměly by nikdy přebíjet karamelovou linku.
Vzhled: Barva se pohybuje od světle měděné až po temně hnědou. Pokud je barva příliš světlá, lze ji snadno dohnat významnou oxidací. Pivo by mělo být čiré, ačkoli nefiltrované, ale bahnitý zákal z kvasnic je také přípustný. Pěna je buď extrémně vysoká, ideálně tvořící vysokou čepici, či je prakticky neexistující.
Chuť: Už jsme tu zmiňovali karamel? Hutný a plnotučný sladově karamelový charakter lze vylepšit dalšími linkami, jako jsou máslové, zeleninové či kvasničné tóny. Ovocné tóny by měly být na pozadí, výjimkou mohou být banánové chutě pocházející z kvašení. Hořkost by měla být znatelná, v pořádku je i nepříjemně drsná a vysoká. Značná zbytková sladkost je vyžadována, nesmí ale přesáhnout sladkost polských Pastry Sourů (tedy zhruba sladkost 100% roztoku cukru).
Pocit v ústech: Plnější až kurevsky plné tělo s drsnou texturou. Střední až nízké nasycení, ale když je nutné dohnat barvu oxidací, je možné nasycení zcela oželet. Je vyžadována hrubá trpkost pocházející z chmele. Výsledný charakter lze případně doladit agresivními medicinálními tóny chlorfenolu.
Komentář: Tento pivní styl je krásnou ukázkou české kultury a české schopnosti jít vlastní cestou. Můžeme jen doufat v brzký zápis tohoto drahokamu do nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Historie: První ČIPA uvařil v před více než pětadvaceti lety pražský Pivovarský dům. V desátých letech tohoto století zažil pivní styl značný rozmach, skoro každý restaurační či vesnický minipivovar vařil jednu či více variant takového piva. Nyní se bohužel dostává na okraj zájmu pod tlakem invazivních druhů jako je Hazy IPA, Brut IPA či Cold IPA. Nicméně stále lze po Česku narazit na slušné množství nefalšovaných exemplářů.
Význačné suroviny: Krom nutného zla v podobě plzeňského či buržoustského Pale Ale sladu je zásadní použití co největšího množství karamelového sladu. Okořenit je možné tuto směs mnichovským sladem či moderními karamelovými slady. U chmelů se fantazii meze nekladou – stejně nejsou v pivu skoro znát. Můžete použít třeba chmely české, severoamerické či jihoindické. Vyvarujte se nadměrnému chmelení za studena, mohlo by pokazit sladově karamelový charakter piva!
Srovnání stylů: Karamelovější než American IPA. Karamelovější než English IPA. Karamelovější a méně aromatická než Hazy IPA (zákal ale může být podobný). Karamelovější než jakékoliv jiné pivo na světě.
| Základní ukazatele: | Původní stupňovitost: 11,8 až 15,0 % |
| Hořkost – IBU: 20 až 150 | Konečná stupňovitost: 2,5 až 6,6 % |
| Barva – EBC: 30 až 70 | Obsah alkoholu: 2,5 až 6,5 % obj. |
Komerční příklady: Lomnická Session IPA 12, U Richarda IPA, Malešov India Pale Ale, Gwern IPA 13°, Mazaný Lišák Indián AIPA, Konrad Vratislavický Ale
