Další pivní novinky jsou tu. Dnes to bude vyvážené, projdeme si to postupně od piv úžasných a skvělých, přes průměrné záležitosti, po extrémně nepovedené kousky, které spíše než pivo připomínají pokus o vraždu.
Klášterní pivovar Strahov část piv ze své sezónní produkce každým rokem vylepšuje. Při premiéře byl masopustní porter „jen“ nakuřovaný, o rok později navíc zrál na dubových hoblinách. A letošní verze není dozrávaná na hoblinách obyčejných, ale na těch obohacených o skotskou whisky Caol Ila 12 (zřejmě v ní máčených). Pivo je to čokoládové, pražené, lehce kouřové, tóny whisky a vanilky jsou též docela znát, na pozadí je něco tropického a lesního ovoce, zřejmě z přidaných moderních amerických chmelů. Celkově to dohromady ladí nádherně, skvělé pivo. Druhou vylepšenou verzí je Tříkrálové pšeničné, tmavý Weizenbock, který letos není chmelen aromatickými „ovocnými“ chmely, ale českou odrůdou Saaz Late. Jde tedy o klasický Weizenbock bavorského střihu, karamelový, obilný, s tóny jablek, bánanů i směsi koření. Krásně vyvážené a nebezpečně pitelné. Takovýmto vylepšením fajndíme, na druhou stranu ale doufáme, že náš oblíbený Velikonoční speciál zůstane beze změny.
Plodný Permon opět vypustil mezi pivomilce další pivo. Je to zase India Pale Ale… počkat, na etiketě to sice píší, ale je to překlep, ve skutečnosti jde o Stout :) Russian Imperi(um)al Stout je „jen“ šestnáctka osmnáctka (zmátl nás použitý font), přičemž Imperial Stouty se běžně pohybují mezi dvacítkou a třicítkou. Ale v českém kontextu o silný Stout rozhodně jde. Je pražený, lehce oříškový, znát je i něco bylinně chmelových tónů, též i trocha ostružin, rozinek a jahod. Není tak hutné a vrstevnaté, jako řada jiných Imperial Stoutů, ale jinak je to příjemné a velmi dobře pitelné pivo.
Se silným pivem Fine Barley přišel před pár měsíci brněnský Lucky Bastard, spolupracoval na něm se slovenským létajícím Hellstorkem. Docela dlouho (přes měsíc) trvalo, než se pivo v lahvi trochu vyčeřilo, tak jsme se trochu báli, jestli se nestihlo rozjet. Jedná se o Barley Wine anglického typu, je příjemně karamelový, s tóny kandovaného ovoce a pomerančové kůry. V závěru se přidává něco hřejivosti, je zajímavé a chutné. Ale na pozadí je znát trocha peprnosti a kyselosti, není úplně dokonale čisté, takže s archivací, jak je u těchto piv zvykem, bychom nepočítali. Nicméně teď to pivo bylo moc fajn, tedy až na prémiovou cenu.
Falkon uvařil novou verzi svého Double Milk Stoutu Kamšot, papírově podle složení vypadá celkem odlišně. Je čokoládový, karamelový, lehce pražený, s tóny lékořice. Příjemně plný, velmi dobře se popíjí. Povedené pivo, ale „wow“ efekt jako u první parádní várky se úplně nedostavil.
Létající pivovar Nomád připravil Zimní porter, je dostupný i v lahvové variantě. Jde o čtrnáctku s přídavkem kávy a koření. Je pražený, kávový, lehce kouřový, s tóny vanilky a dalšího koření. Je sice trochu drsnější, ale jinak čistý a dobře pitelný.
Dolnoředický Mordýř uvařil Heart Attack IPA, řádně chmelenou šestnáctku. Zřejmě vše nevyšlo úplně dokonale, protože pivo velmi pění a má vysoký říz, alespoň v lahvové verzi. Je karamelové, s tóny pryskyřice, kandovaného ovoce i citrusů. Na pozadí je něco peprných tónů, zřejmě z ne úplně standardního kvašení. Celkově je to pivo ale fajn, příjemně chmelené a dobře pitelné.
Další IPA jsme potkali z pivovaru U Švelchů v Sušici, jde vlastně o naše první setkání s tímto skoro rok a půl starým pivovarem. Je to patnáctka, karamelová, s tóny kandovaného ovoce a citrusů. Slušně hořká, ale ne úplně dokonale čistá a vyladěná, pitelnost měla spíše průměrnou.
Podruhé jsme potkali pivo z jihomoravkého Velického Bombarďáka. Jde o Single Hop ejl, chmelený českým Kazbekem. Krom klasických „pivních“ tónů sladu a bylin výrazně vyčnívaly tóny, které by člověk v pivu úplně nechtěl. Saponát, zatuchlost, po ohřátí i máslo a medicinální tóny. Odpudivý koktejl, který se po ohřátí prostě nedal pít. Těžko říct, co se s pivem stalo a zda bylo ještě u zdroje aspoň trochu pitelné.
Bohužel bylo i o trochu hůř. Po asi roce se v Praze na čepu objevilo pivo z 1. selského pivovárku z Kroměříže. Konkrétně India Pale Lager, chmelený americkým Simcoe. Na počátku nebylo z vůně nic moc cítit, ale po ochutnání a ohřátí vystoupily velmi nepříjemně saponátové tóny, až lehce přecházející přímo do tónů chlóru. Docela znát byly i tóny medicinální a zatuchlé, lehce to až připomínalo shnilé ovoce. Shrnuto podtrženo, docela velké peklo, naprosto nepitelné. Některé pivovary se časem zlepšují, ale u 1. selského pivovárku to jde očividně opačným směrem.
