Jsou tu další pivní novinky. Teď jsme chvíli nic nepsali, neboť Bludici postihla viróza (ta opravdová), já dostal rýmičku, žádné dlouhé pochody po hospodách se tedy nekonaly (a bohužel jsme také museli vynechat Liberecký IPA festiválek). Takže jsme si teď užili takovou lehčí a kratší verzi Suchýho února. Ale i tak jsme v mezičase stihli několik zajímavých a povedených piv.
Létající pivovar Falkon přišel s novou americkou IPA Idiot. Z loga a vlajících rudých trenek není těžké poznat, po kterém pivním odborníkovi je pivo pojmenované, jde o reakci na dřívější výroky o amerických pivech jako „špinavé vodě“ a „kyselých pivech“ z minipivovarů. IPA je to moc hezky chmelená – s tóny citrusů, lehce tropického i lesního ovoce. Je i pryskyřičná, sladová, celkově hezky vyvážená. Pije se úplně sama.
Další IPA, pro změnu dvojitá, přišla z plzeňského Ravena. Zve se Laid To Waste, je docela hodně karamelová, chmelově ovocná – s tóny tropického i kandovaného ovoce, pomerančů i pryskyřice. Výrazná, sladší a zároveň slušně hořká, velmi dobře pitelná. Klobouk dolů do Plzně.
Přestože spodně kvašené Portery nejsou u nás nic nového, příliš se popularitě netěší. Krom povedené klasiky z Pardubic a sladkého zabijáka z Náchoda se jen občas mihne něco jednorázového. Je to škoda, ale pomaličku se to zlepšuje. S novým Porterem přišel pražský létající pivovar Prager Laffe, není zase tak silný, je to jen šestnáctka. Je pražený, s tóny hořké čokolády a karamelu. Trochu jsou znát i oříšky a rozinky, pivo je to hezky vyvážené a pije se moc dobře.
Trochu podobným pivem je Černý Rabín, patnáctka z Pacova (dříve pivovar vařil Rabína slabšího a o poznání světlejšího). Čokoládové a pražené pivo, slušně hořké a jen trochu nasládlé, s bylinně chmelovým aroma a trochou sušených švestek a rozinek. V posledních dvou letech nás pacovská piva zklamávala, ale tohle se opravdu povedlo.
Další ejl pustil do světa Zámecký pivovar Frýdlant. Je to Anna, čtrnáctka APA s americkou klasikou Cascade a novozélandským Wakatu. Je příjemně ovocná s tóny citrusů, tropického ovoce, angreštů i bylin, slušně sladová, zajímavá. Jen hlavně v závěru rušily lehké máslové tóny, takže výsledek nebyl tak dokonalý, jak by mohl být. Fajn pivo, žádný průser, ale Frýdlant umí líp.
Nedávno otevřený nupacký pivovar Gwern se vrhl po hlavě i do svrchně kvašených piv. Jeho prvotinou v tomto oboru je EPA, tedy English Pale Ale, stupňovitostí dvanáctka. Je drsněji zemitá a kořenitá, karamelová, trochu jsou znát i tóny broskví. Hořkost není nějak přehnaná, ale je nepříjemná – ostrá a ulpívající. Po ohřátí se objevují i zatuchlé tóny. Nepříliš povedené pivo, připomínalo divnosti z Chýně. Asi by se spíše měli v pivovaru soustředit na vyladění základních piv, než se budou pouštět do větších akcí.
Po roce jsme ochutnali Zimní Ale od Falkenštejna. Minule nás tolik nezaujal, tentokráte byl hezky ovocný s převažujícími citrusy, karamelový, docela hořký. Na počátku fajn, ale po delším popíjení se ukázal býti trochu nevyladěným, pitelnost tak úžasná nebyla. Ok pivo.
Na závěr se pustíme do průmyslových vod. V Lidlu se zjevila novinka Argus 11 Nepasterizovaný, dle všeho jde o piva vařené ve vratislavském Konradovi. Průměrně pitelný kousek s trochou rušivých tónů másla a kovu, to by na Vratislavice sedělo. Ale tak je to levný, to se vyplatí.
Pivovar Platan přišel na trh s novou desítkou, ale kdo ví, jestli nejde jen o přejmenovaného Schwarzenberga. Nijak zajímavá „průmyslová“ chuť s trochou tónů karamelek a máslíčka. Nic extra. Od Lobkowiczů jsme se ještě rozloučili s Jihlavským Grandem, pivo se přestalo vyrábět, ale možná jen dočasně. Je to docela škoda, jde o slušně vyváženého hořkosladkého siláka.
Po menších zklamáních v předchozích dvou letech jsme znovu zkusili klasiku Weizenbier od Primátora. Tentokráte se vcelku povedla, příjemná a vyvážená pšenice. Musíme říct, že pšeničná piva jdou českým průmyslovým pivovarům rozhodně lépe než ejly. To nám připomíná, že bychom někdy měli zkusit náchodskou EPA, jestli to teď náhodou není stejná šmakuláda jako IPA.
