Poslední týden nám přinesl hotové pivní žně. Lahvových i čepovaných piv se objevilo tolik, že to budeme muset rozdělit do tří článků, a to nám ještě pár piv uteklo před nosem. Česká pivní revoluce je v plném proudu, nedá se nic dělat.
Začneme Zámeckým pivovarem Frýdlant. Krom malých restauračních pivovarů, co vaří piva způsobem „něco náhodného tam naházíme a nějak to pojmenujeme“, jde o asi nejplodnější český pivovar. Jedním z posledních jeho počinů je Albrecht Morion. Je uváděný jako Irish Stout, ale jde o šestnáctku, takže se blíží spíše Export Stoutům, než lehkým kouskům typu Guinness. Je výrazně pražený, s tóny čokolády, lékořice, lehce i sušeného ovoce. Zajímavý a velmi dobře pitelný. Do spárů se nám dostala i nová jednochmelová jedenáctka Kazbek. Chmelově kořenitá až lehce peprná, sladová, s nádechem grapefruitů. Příjemná a velmi dobře pitelná.
Třetí pivo z řady Art ALE představil čižický pivovar Bizon. Pokaždé je použit jiný chmel a etiketu kreslí jiný umělec, tentokráte je to americká Citra a Němec Kurt Neubauer. Jde o příjemně chmelený ejl s tóny citrusů, tropického ovoce i melounů, sladový, slušně hořký. Jen bohužel, jak už je u Bizona zvykem, není pivo úplně čisté – tentokráte tam ruší trocha zeleniny a karamelek. Ale není to ani zdaleka průser, vcelku fajn pivo, nicméně nejlepší je na něm právě pěkná etiketa.
K vánočním svátkům a oslavě nového roku uvařil vojkovický Koníček čtyřiadvacítku Štědrok. A nyní pivo doputovalo na výčep Zlých časů, takže jsme si slezské Vánoce mohli vychutnat i my. Je to velmi karamelový silák, sladší, s tóny ovoce – meruněk, třešní i švestek. S alkoholovou hřejivostí to trochu chutná jako by tam někdo přidal ovocnou pálenku. Pivo je to na Koníčka překvapivě čisté, zajímavé a na svoji sílu i dobře pitelné.
Plzeňský Raven se pustil i do ležáku. Jeho prvotinou je Crafty Lager, chmelený českým Sládkem a americkým Cascadem. Je sladový, s tóny citrónové kůry, angreštů i melounů. Zajímavý a svěží, ale na pozadí je znát nešvar mnoha českých ležáků – máslo. Chtělo by to vyladit, takhle je to ze zajímavosti oukej, ale na delší pití ne.
Potkali jsme i druhé pivo od pivovaru Doubravník. Jde o Jantarový žitný ležák, má ale hodně odlišné složení od před téměř rokem ochutnaného velmi nedobrého polotmavého Žitného ležáku. Je ostřeji žitný, s tóny žitného chleba, karamelový, chmelově kořenitý, bylinný i peprný. Drsnější, úplně to dohromady neladí, ale pít se dá vcelku slušně.
S dalším pivem přišel v posledním době opět velmi aktivní Nomád. Je to Dingo Aussie IPA, pivo řádně chmelené, mimo jiné australským chmelem Galaxy. Je příjemně ovocné – zejména s tóny tropického ovoce, sladové i bylinné. Ale není úplně čisté a má docela drsnou a ulpívající hořkost (90 IBU ve třináctce asi udělalo své). Oukej na vyzkoušení, ale třetinka stačila. Lidi bažící jen po hořkosti by ale možná zaujmout mohlo.
Nové pivo k příležitosti zabijačkových hodů přichystal Novoměstský pivovar. Jde o Extra chmelený světlý ležák stupňovitosti jedenáct. Docela hezky chmelné pivo s tóny bylin a kořenitosti, též i slušně sladové. Ale ruší lehké máslové tóny a pivo nemá skoro říz (čím to je, to netuším, čepováno bylo dobře), díky tomu je takové těžkopádné a nijak extra dobře pitelné. Ale není to nic tragického, takže po delší době můžeme ukončit pivní novinky aniž bychom museli zmínit nějaké vyloženě špatné pivo :)
