Pivo na Náplavce - pivo a davy u Vltavy

Minulý víkend se v Praze konal pivní festival Pivo na Náplavce Reloaded. Tento festival měl původně proběhnout na přelomu května a června, ale kvůli povodním byl zrušen a festivalové pivo Vltavský plavec bylo rozprodáno na farmářských trzích. Pivo ale bylo znovu navařeno a akce již bez komplikací proběhla nyní, počátkem října.

Na festival jsme dorazili v pátek v pět hodin a už v tuto dobu zde bylo docela plno. Stánky s pivy i s jídlem lemovaly obě strany nábřeží, sem tam byl nějaký stolek k sezení či ke stání. Prodrat se k vyhlédnutému pivu nebylo úplně snadné a jeho následné vychutnání bylo snad ještě náročnější – ze všech stran útočily pachy svařeného vína, grilovaného masa, uzenin, ryb a dalšího jídla. Což samo o sobě tak hrozné není, ale nějaký pěkně nachmelený ejl si v tom prostě nevychutnáte. Jako bonus zde byla hudební produkce uprostřed nábřeží, takže procházející pivaři museli často bojovat s vlnícími se posluchači… ve výsledku takový trošku chaos a guláš. Asi by to příště chtělo buď omezit rozsah a nesnažit se udělat akci pro všechny… a nebo zvolit nějakou vhodnější lokalitu.

Co se jídla týká, vypadalo často opravdu pěkně a lákavě – mít zde trošku klidu, určitě bychom si vybrali… tahle jsme nakonec zkusili jen vynikající paštiky Foodissimo. K pivu se hodily skvěle, kéž by se jejich stánek objevoval i na dalších pivních festivalech.

Pivo vám ve stáncích natočili pouze do festivalového skla. Bylo možné si pořídit buď neoznačenou třetinku za 50 Kč (a za 30 Kč ji následně vrátit) či festivalový komplet se sklenicí s logem Vltavského plavce a nějakými cetkami navíc za dvě stovky (to jsme moc nepochopili, dávalo to smysl leda pro sběratele). Ceny piva byly spíše vyšší, většinou 25 - 30 Kč za 0,3 l. Extrém byl samotný Vltavský plavec se 70 Kč za půllitrovou láhev.

Korýtko na mytí zde bylo jedno, což znamenalo další prodírání se davem. Na obou stranách festivalu byly budky Toi Toi s poměrně velkými frontami, naštěstí ale bylo možné zneužít záchody za stánky, které byly určeny primárně pro výčepní a prodávající.

Co se nabídky piva týká, byla zde řada malých pivovarů ze Středočeského kraje, pár z odlehlejších částí republiky, nechyběly ani stánky pivovarů skupiny Lobkowicz, ale na rozdíl od ostatních před nimi bylo většinou prázdno. Okusili jsme zde Zemské pivo – momentálně vlastně létající pivovar, který si nechává vařit pivo v Chotěboři a v budoucnu plánuje vystavět pivovar vlastní. Zemská desítka byla příjemná, velmi dobře pitelná, Zemský ležák byl též fajn, ale už nás tolik nezaujal.

Zkusili jsme i pivovary, jejichž piva nás v minulosti moc nebrala – loučenského Kvasslava a mosteckého Kahana. Kvasslavův Red Ale byl zajímavý, karamelový, s chlebovou kůrkou, pomerančovou kůrou a citrusy. Příjemné pivo, příjemné překvapení. Od Kahana jsme zvolili pšeničnou jedenáctku a dopadlo to přesně naopak – aroma odporné, hadrové, houbové, zkvašené jablečné. Sice bylo poznat i něco normálnějších tónů koření a pomerančů, ve výsledku se to ale prakticky nedalo pít. Tfuj.

Řada pivovarů na akci přivezla svoje nová piva. Pivovar U Stočesů uvařil Nakuřovanou pšenici, zajímavé a lehce osobité pivo, uzené, banánové, trochu kořeněné a chmelově trávové… možná by chtělo ještě vyladit, ale pilo se dobře. Nakuřované pivo připravil i Kounický pivovar, bylo příjemně sladové, topinkové, lehce uzené a karamelové s kapkou sušeného ovoce. Hezky vyladěné, fantasticky pitelné. S novým pivem vyrukoval též pivovar MMX, jeho irský Red Ale byl fajn, lehce ovocné pivo s chlebovou kůrkou a střední hořkostí. Ochutnali jsme i něco průmyslového, jedenáctku Max od benešovského Ferdinanda, celkem slušné pivo s drsnější hořkostí, chmelené novým českým chmelem Vital. Byl zde na čepu i český cider Václav V., takový jednodušší, džusový, ale nepil se špatně.

Na festivalu bylo též k vidění vaření piva po středověkém způsobu dle receptu Tadeáše Hájka v režii Břevnovského pivovaru. Výsledné Středověké pivo (z dřívější várky, samozřejmě) bylo možné též ochutnat – divoké a netradiční, kouřové, obilné, dřevité, lehce ovocné… ale překvapivě bylo fajn, pilo se dobře.

Cestu kolem jsme měli i v sobotním pozdním odpoledni, takže jsme se zde ještě na jedno zastavili. Kounický Rauchbier byl již bohužel vypit, stejně jako řada dalších piv… tak jsme si alespoň vystáli dlouhou frontu na skvělá piva z Všeradic – světlou třináctku a IPA. Lidí bylo snad ještě více, než v pátek, takže jsme neviděli důvod pobyt zde protahovat a brzy vyklidili pole.

Celkově byl festival fajn, ale žádné velké nadšení se nekonalo. V něčem lepší a v něčem horší, než loňské Pivobraní od stejného organizátora, výsledný dojem z něj máme lehce rozpačitý.