Pivní výlet po Moravskoslezském kraji, den 5. - Zobak, Slezan

Po delší odmlce se opět vrátíme k našemu pivnímu putování po Moravskoslezském kraji a v dnešním článku vylíčíme zážitky z posledního dne, kdy jsme stihli zaskočit do dvou dalších pivovarů.

Ráno balíme mokrý stan a za velmi lehkého poprchávání vaříme kafe… Kafe po ránu musí být, bez něj by to nešlo. Rychlá snídaně a šup na pivo do restaurace U Holubů. Zde mají totiž na čepu svoje vlastní pivo Zobak. Tedy nemají ho tady stále. Občas dojde a to pak místním nezbude, než vzít zavděk Radegastem. My jsme měli štěstí a Zobak byl a bylo to piva dobré a velmi dobře pitelné. V neděli v jedenáct hodin dopoledne bylo kromě nás v hospůdce poměrně dost lidí… nu, vlastně chlapů. Většina z nich si nejspíš zašla na „jedno“ pivo před obědem.

Na dnešek jsme si naplánovali trochu delší tůru. Po červené turistické značce a dále po menších silničkách až do Leskovce do pivovaru Slezan. Z počátku ještě méně příjemně poprchává, ale odpoledne se již obloha projasňuje a dokonce občas zasvítí i slunce. Chvilku před druhou hodinou dorážíme k bývalým kasárnám v Leskovci a už z dálky na nás volá postarší pán se džbánem na pivo: „Ještě neotevřel.“ Pivovar by měl otevřít ve dvě, ale nic se neděje. Ve čtvrt na tři už trochu znejistíme. Na ceduli s provozní dobou je napsáno „ZMĚNY VYHRAZENY!“ Zkoušíme tedy několikrát volat na zde uvedené telefonní číslo, jestli je dnes nějaká změna, ale nikdo to nebere. Nakonec zde zůstaneme hodinu a půl… jediný autobusový spoj nám stejně jede až za dlouho. Dojíme poslední zásoby, vypijeme vodu, ale kromě několika žíznivých cyklistů a řidičů se zde nikdo neobjevuje. Postarší pán nám mezitím vypráví historky ze svého mládí a vysvětluje, že po dvou letech zase jednou konečně vyrazil se džbánkem na pivo, protože babička má dnes MDŽ (byl Den matek). V půl čtvrté se s ním musíme rozloučit a vyrazit na autobus. Prý zkusí ještě chvilku počkat. Musí mít na pivo opravdu chuť, ale obáváme se, že se chudák vytouženého piva nedočkal. Stejně jako my.

Z Leskovce se tedy bez piva vracíme zpět na rozcestí Bravinné odkud nás autobus odváží do Ostravy na nádraží. Tady popadneme pár lahví piva a bagetu na cestu, dáme si točený Radegast a smaženku v nádražním bufetu a hurá s Českými drahami zpátky do Prahy.

Pokud celý pětidenní výlet shrnu, musím konstatovat, že se velmi vydařil. Pravda, se Slezanem jsme měli smůlu, ale jinak nám vše pěkně vycházelo. Z navštívených pivovarů na nás nejlepší dojem udělal nový Beskydský pivovárek Ostravice. Zdejší piva byla velmi dobrá a výčepní svoji práci odváděl skvěle, snad si budou svoji kvalitu udržovat i nadále. Bezva byl i pivovar Rohan se svými dobře pitelnými pivy a příjemnou paní domácí. Jak jsem již psala, musíme se sem někdy v budoucnu vrátit na koleno :)