Pivní radosti uplynulého týdne

Uplynulý týden byl plný radostných pivních setkání a objevů. Začnu pěkně od neděle odpoledne, kdy jsme se po značném úsilí vykopali z tepla domova na cestu do Pivovarského klubu. Hlavním důvodem návštěvy byla ochutnávka Paradoxního Jury. Strávili jsme zde příjemnou a klidnou hodinku usrkávajíc tohoto silného pivního zabijáka. Restaurace byla téměř prázdná a podřimovala v ospalém nedělním odpoledni. K tomu všemu jako bonus příjemná obsluha (V Pivovarském klubu zřejmě musí na číšníky dělat výběrová řízení, jak jinak si vysvětlit, že jsou všichni tak v pohodě?). Paradox Jura je z produkce známých skotských rebelů (někdo by řekl spíše drzounů :)). Je to silný imperiální stout s obsahem alkoholu 15%, který zrál jeden rok v sudech po jednosladové skotské whiskey z ostrova Jura. Myslím, že za ochutnání určitě stojí, ač osobně jsem měla co dělat, abych těch 0,15l zdolala :)

Do Pivovarského klubu jsme zaskočili na jedno malé ještě včera, kdy jsme zde narazili na kořeněný speciál Štramberský Ucháč. Výrazně kořeněné pivo s vůní i chutí perníčků, lehce nasládlé a vlastně vůbec není špatné. Jako bonus k němu dostanete štramberské ucho k zakousnutí. To je něco pro slečny, ženy a dámy! Na oslazení a okořenění života v těchto silných mrazech fajn. Dostala jsem chuť na štramberské uši se šlehačkou.

V neděli jsme také zaběhli do našeho oblíbeného Zubatého psa na výbornou Černou raketu a neméně skvělé IPA Thorbridge Halcyon. Jako vždy jsme si zde užívali dobré časy. Aleksej i obě slečny, které se zde střídají jsou neuvěřitelně příjemní a ochotní. Sem je prostě radost se vracet. Na baru navíc nějaké ty známé pivní tváře, pomalu už si zde připadám jako doma :D Halcyon už bohužel došel, ale Černá raketa je na čepu stále a samozřejmě je zde mnoho jiných skvělých piv. Srdce mi puká, když vidím, že tento podnik tak často zeje prázdnotou.

Ve středu jsme zaskočili na průzkum do Nota Bene, což je nová restaurace a Beerpoint u I.P.Pavlovy. Příjemný podnik to je. S příjemným číšníkem i panem výčepním. Zpočátku jsem se zde tedy cítila mezi tolika elegantními slečnami s kabelkami a pány podnikateli v oblecích poněkud nesvá, ale když jsem viděla, že přede všemi stojí na stolku třetinka s pivem, trochu jsem se uklidnila :) S postupujícím večerem dorazily dvě větší společnosti mladých lidí a na bar dva statní mužové v montérkách. Vskutku podnik téměř pro kohokoliv. Piva byla velmi dobrá, krásně natočená a každé točené do vlastního skla (zamilovala jsem se do třetinky z Třebonic, kterou jsem v Nota Bene potkala poprvé :)). Na čepu jsou standardně Únětice (desítka i dvanáctka), na dalších čtyřech pípách se střídají piva z kvalitních menších, či úplně malinkých pivovárků jako je Matuška, Kocour, Strahov, či Třebonice. Musím se přiznat, že jsme do podniku přišli již najedení, ale neodolali jsme a dali si alespoň polévku… koneckonců polévka je grund a podle polévky poznáš hospodu. Zeleninový krém byl poctivý a velmi dobrý. Takže příště před návštěvou musím trochu vyhládnout, abych ochutnala i zdejší vyhlášenou kuchyni. Jedinou (ale obrovskou) nevýhodou pro lovce zajímavých piv je to, že restaurace prozatím seznam točených piv na stránkách neaktualizuje.

Včera jsme po náročném nákupu a příjemném pokecu v Pivní rozmanitosti zaskočili na večeři a dvě pivka do Merendy. Momentálně zde mají naražený sud světlého ležáku z pivovaru Slepý krtek. A ten pánové je! Tedy je dle mého gusta. Pivo, které mi udělalo velkou radost. Škoda jen, že u Slepých krtků je každý soudek originál :) Takovýto ležák bych mohla pít častěji.