Kachna, káva, Taschenberg, Mikkeller, ...

Opět přidávám shrnutí našich pivních dojmů z minulého týdne a začátku tohoto týdne.

Pivní rozmanitost pro nás kromě degustace doppelbocků připravila také jeden „dopíjecí“ soudek Kissmeyer Honey Porter (no, nekupte to za tu cenu? :)) a také překvapení v podobně stolečku s pivními tácky, na který si pivaři mohou v pivotéce položit svoji třetinku. Hnedle je zde popíjení piva mnohem komfortnější :)

Dvakrát během týdne jsme zašli do Sousedského pivovaru Bašta. Ve čtvrtek tu bylo dosti plno, konala se zde totiž zabijačková žranice. Přesto se nám podařilo ukořistit jeden poslední stoleček. Jitrnice s lepenicí i pivovarský guláš s domácími houskovými knedlíky byly vydařené… a to prosím za neuvěřitelně nízkou cenu. V pondělí jsme si k Baštům zaskočili na kachnu se zelím plněnou plackami (na té už začínám být téměř závislá). Kachna byla výborná a jako vždy před námi na stole ležela během několika málo minut. Prostě chcete-li se v Nuslích najíst poctivého, dobrého domácího jídla za více než přijatelnou cenu, je Sousedský pivovar Bašta tou pravou volbou. Nová světlá patnáctka se také povedla. Ač další půllitr bych si asi nedala. Ale pokud máte rádi sladší světlé speciály, určitě zaskočte ochutnat. Ideální je sem zajít navečer před sedmou hodinou, případně v pondělí večer, kdy zde bývá volno. Na pozdější večerní hodiny a zvláště pro větší společnost, je lepší zarezervovat si stůl.

V sobotu jsme poprvé zaskočili do kavárny Můj šálek kávy. Velmi příjemný podnik, který kromě káv, čajů, domácích limonád, zákusků a dokonce i hlavních jídel nabízí také točené pivo z pivovaru Slepý krtek. Ideální místo k setkání a posezení různorodé skupiny lidí, z nichž každý vyznává jiný druh nápoje. Kávy mají velmi dobré, ale s prostou objednávkou „jedno kafe“ si tady asi neškrtnete. Není espresso jako espresso, musíte si vybrat i odrůdu :) Zato s pivem se tu moc nepářou. Koneckonců je to kavárna, a tak zde možná panuje názor, že pivo jako pivo. V nápojovém lístku je sice uvedený Slepý krtek polotmavý speciál s přídavkem výběrové kávy Tam Dem, ale v přineseném pivu kávu cítit není. Až při placení se nesměle zeptáme, zda bylo pivo kávové a dozvídáme se, že nikoliv, že to je úplně stejné pivo, jenom verze bez kávy. Tak snad někdy příště :)

Z kavárny vyrážíme směr Třebonice do Staňkova rukodělného pivovárku. Už delší dobu jsme zde nebyli, což je ostuda. Třebonická piva si nejlépe vychutnáte právě zde. Tentokrát je hospůdka zcela zaplněna. Na čepu je výborný Uzenáč, Divá Bára, Rejtar a také novinka Uzenka. Vše vydařená a hlavně zajímavá rukodělná piva :)

V pondělí jsme se na skok zastavili také v Nota Bene. Marley prostě trval na tom, že musí za každou cenu ochutnat Taschenberg (někdo ty slepé uličky objevovat musí). Já si radši dala Tlustýho netopýra, ale nakonec neodolala a malého Taschenberga ochutnala taky. Možná můj zážitek z tohoto piva ovlivnily mé předsudky, ale mezi námi děvčaty, pivo je spíš nic než moc. Dosti mě překvapuje, že se toto pivo objevilo na čepu tak kvalitního podniku jako je Nota Bena. Pro ty, kdož by se chtěli o pivovaru dozvědět více, přidávám odkaz na reportáž z jeho otevření. Majitelem pivovaru je muž, který se proslavil známou tatarákovou hospodou Svět piva.

A aby toho nebylo málo, rozhodli jsme se z Nota Bene seběhnout do Pivovarského domu, kde jsme nebyli ani nepamatujeme. Pivovarský dům byl totálně obsazený, ve vchodu seděla a stála dosti velká skupina turistů a čekala, až se pro ně uvnitř uvolní místa. Z počátku jsme chtěli rovnou zbaběle prchnout, ale pak jsme si řekli, že máme proříznuté huby a nic nedáme za otázání se, zda si můžeme dát jedno pivko na baru. Vyhazovač na nás chvilku hleděl podezřívavě, ale po poradě s barmanem nás k baru pustil. Dali jsme si Scotish Ale (to není překlep, pod tímto názvem pivo v Pivovarském domě nabízejí) a Märzen. Upřímně, piva žádný velký zázrak. Sledování točení piv byl také zajímavý zážitek. Pod výčepem stojí několik naprosto „zkozených“ půllitrů. Přijde servírka, výčepní vezme jeden z těchto půllitrů, zvětralé pivo rozlije do dvou půllitrů a zbytek dotočí. Ufff. Turisté netrpělivě čekají, přešlapují, tají dech a těší na na nadcházející zážitky.

Nezapomněli jsme také zaskočit do Zlých časů. Ve čtvrtek večer zde bylo pěkně rušno. Všechna místa na baru byla obsazena a před barem stál poměrně velký hlouček lidí s půllitry v ruce. To se musí této hospodě nechat, že vás odtud nevyhodí ani při plné obsazenosti (alespoň nám se to ještě nestalo). Prostě si zaplať pivo a postav se s ním kam dovedeš. Jen číšníci vás poté prostě nemilosrdně odstrkují z cesty, pokud potřebují projít. Tady se s nikým nepářou :) Objednali jsme si u výčepu dvě postní Schlenkerly, to je prostě pivo, které si člověk vychutná i na stojáka.

Do Zubatého psa jsme si zaskočili několikrát na nově naražené Mikkellery. Prozatím to byl 1000 IBU light. Tvrdíte o sobě, že máte rádi silně chmelená piva? Tak zkuste toto a poté si popovídáme :) Já jsem jej ochutnala a poté raději předala k dopití pánům. To Green Gold IPA je již o něco přátelštější. Sice také výrazně chmelená, jak se na IPA patří, ale chmelovou hořkost pěkně vyrovnává příjemná sladovost piva. Hop Burn High mě oslovilo méně… Příliš sladké, příliš hořké a tak nějak prostě příliš všeho. Není divu, je to safra silné pivo s brutálními 10% alkoholu. Ale zajděte sami ochutnat do Zubatého psa :)