Pamatujete si, jak jsme v minulých několika pivních novinkách zmínili, že jsme na žádné špatné pivo nenarazili? Tak dnes si to bohatě vynahradíme. Ale nemusíte se bát, našla se i piva zajímavá a povedená, takže ze čtení snad tak špatné dojmy mít nebudete.
Začneme raději tím lepším, aby slabší povahy hned neutekly. Vrchlabský pivovar Hendrych po dvou a půl roce bez změny sortimentu přišel s novinkou – pivem H18 Oak Stout. Jak lze z názvu odvodit, jde o osmnáctku Stout, která dozrávala na dubových hoblinách. Je čokoládová i pražená, trochu až do spálených tónů, dřevité tóny jsou znát lehce, s trochou vanilky a švestek, v závěru je celkem výrazný alkohol. Příjemná sladší líbivka, je potřeba ji nechat trochu ohřát, dobře se popíjí. Ale těžko říct, jestli fanoušky Hendrychových hořkých piv zaujme.
Pivovar Clock ve spolupráci s brněnskou Ochutnávkovou pivnicí připravil pivo Pirate Loot Light. Jde o světlou patnáctku, inspirovanou anglickými IPA z 19. století. Je slušně chmelově aromatická – s bylinnými, zemitými i peprnými tóny, zároveň je docela hodně sladová a nasládlá. Jinak jsou znát tóny citrusů, minerality, malinko i kvasnic. Je slušně hořká, příjemná, velmi dobře pitelná. Možná bychom trochu ubrali na sladkosti a na kvasnicích, to by pak bylo úplně bezva.
Trochu se na chvíli ponoříme i do průmyslových vod. Vysoký Chlumec na únor uvařil Masopustní polotmavý speciál – po prvním přivonění jsem si myslel, že mi omylem donesli nějaký ejl, ale o chybu nešlo. Pivo je to sladové, karamelové, s tóny jahod, červených pomerančů a v doznívání i grepů. Lehce chmelově bylinné, slušně hořké, dobře pitelné. Pivovar píše, že bylo chmeleno za studena, zřejmě nějakou moderní aromatickou odrůdou. Příjemné pivo, trochu chutná jako lehčí verze Flying Cloud IPA.
Se svým polotmavým zástupcem přišel v únoru i Prazdroj. Jeho Gambrinus Polotmavá 12 trochu parametry vypadá na naředěného polotmavého Mastera, ale barvu má o něco tmavší, takže asi nic společného mít nebudou. Je karamelová, chmelově kořenitá, s trochu drsnější hořkostí. Vcelku fajn pivo, na průmyslový pivovar. Rozhodně lepší než minipivovarské lahody, o kterých si teď povíme.
Zadnotřebaňský Bobr přichystal nové pivo, třináctku Stout. Po přinesení jsem dostal do nosu bulvou celeru, dále bylo pivo docela pražené, lehce až spálené. V chuti zeleninová celerová chuť byla naštěstí jen lehce, dominovala praženost, čokoláda, trocha kávy i karamelu. Znát byl docela i chmel – s tóny bylin a grepů. Vcelku se to dalo pít, pokud se k tomu člověk nesnažil moc čichat.
Kroměřížský 1. selský pivovárek se (naštěstí) v Praze neobjevuje každý den, takže jsem i po hrůzném IPL Simcoe dal další šanci jeho pivu. Dvanáctka Špalda, světlý ležák s přidanou pšenicí špaldou, naštěstí nijak hrůzně nevoněla – obilně a sladově. Na pozadí byla znát trocha méně příjemných tónů, ale žádné peklo. V chuti už to bylo o něco horší, ostřejší hořkost s kořenitými tóny, lehce zatuchlé, s tóny obilných slupek. Nic moc pivo, ale asi mohlo být hůř.
Po divném Vajgarovi dostal druhou šanci Jindřichohradecký Orel se svým Jižanem, patnáctkou polotmavým Bockem. Pivo s tóny karamelek, které trošku přecházely do másla, lehce s tóny obilných slupek, mladiny a jogurtu. Naštěstí bylo znát i něco příjemnějších chutí – sladových a též lehce ovocných – jablek, meruněk a třešní. Ale ty vady přeci jen dost trčely, celkově takové podivné a hůře pitelné pivo, vlastně docela podobné zmíněnému Vajgarovi. Zatím se nezdá, že by tento pivovar byl druhým Matuškou.
Nedávný příjemný Russian Imperial Stout od Purkmistra nás navnadil a tak jsme zkusili další silné pivo z tohoto pivovaru – Bock, stejně jako u Jižana jde o polotmavou patnáctku. Extrémně karamelkové pivo ze slušné nálože diacetylu, po ohřátí bylo znát i žluklé máslo. Dále na pozadí lehounké medicinální a zeleninové tóny dělaly z piva skoro nepitelnou záležitost. Sice by se něco pivních tónů našlo, ale příjemného z toho nebylo nic. Třetí novinku od Purkmistra, Kellerbier, už raději zkoušet nebudeme.
