Jsou tu další české pivní novinky. Dnes je to jedna zajímavost vedle druhé, několik piv je ochucených v dobrém slova smyslu, navíc jde často o povedená piva.
Pražská hospoda Dno pytle si nechala v Chotovinách uvařit již osmé pivo. Tentokráte to je Blátotlačka z Traalu, třináctka brown ale s anglickým a českým chmelem. Je toustová, lehce pražená, s tóny oříšků, medu a nádechem grepů a citrónové kůry. Příjemná a parádně pitelná.
Kunratický pivovar přichystal na zimu a též na blížící se Den svatého Patrika Special Stout, třináctku s přidanou vanilkou. Pivo je to vanilkové vcelku dosti, ale vyvažuje to praženost i tóny hořké čokolády a lékořice. Je výrazné a velmi chutné, tohle se Kunratickým hodně povedlo.
Létající pivovar Bad Flash ve spolupráci s nizozemským pivovarem Maximus uvařil „imperial saison“ MaxiSaison. Zase tak moc „imperial“ není, má stupňovitost čtrnáct, chmelený je anglickým, německým i americkým chmelem, tedy jde zřejmě o něco mezi tradiční a moderní verzí saisonu. Pivo je to sladové, lehce obilné, kořeněné s tóny citrusové kůry, bylin a tropického ovoce. Je velmi dobré, takový saison by u nás mnoho pivovarů uvařit nedokázalo na to, že bylo vařeno v českém pivovaru – Kunraticích – je to dobrý výkon.
Další létající pivovar – Létající chroust – připravil též méně obvyklé pivo, žitnou IPA To je rye. Je to slušně sladová IPA s poměrně výraznými tóny žita, je svěže ovocná, pryskyřičná, docela hodně hořká. Je fajn a pije se dobře, nicméně předchozí dvě Chroustí piva nám chutnala o něco více (jestli se na tom podepsalo, že tentokráte bylo pivo místo Ravena vařeno ve Frýdlantu, to netušíme).
Do létající třetice tu máme Nomáda a jeho novou APA Céčka. Jde o dvanáctku s americkým „C“ chmely (populárními chmely, začínajícími na C), je sladová, s tóny citrusové kůry a kandovaného ovoce. Má ale drsnější hořkost a na pozadí ruší tóny zatuchlosti a celeru. Moc dobře se nepije.
Vyškovský pivovar přišel s pivem Dubmistr, ležákem dozrávaným na dubovém dřevě. Dub je z něj poměrně znát, s tóny dřevitosti a nádechem švestek a vanilky. Ale pivo samotné za moc nestojí – tóny žluklého másla a obilných slupek opravdu v pivu mít nepotřebujeme. Výsledek je takový průměrný, je potřeba pivo co nejrychleji vypít a nenechat ohřát.
Od brněnského Hauskrechta jsme ochutnali poslední dva speciály. Americký red ale Apač nám přišel docela hodně zvláštní, ale vysvětilo se to z popisku, do piva byl přidán bylinný a rostlinný výtažek. To bychom v americkém ejlu úplně nečekali, pivovar to mohl propašovat do názvu, ale jinak proč ne. Pivo je to hodně citrusové, s tóny hořkých pomerančů a grepů, zajímavě bylinkové s nádechem bylinného sirupu proti kašli. Určitě není pro každého, ale nám docela chutnalo. Druhé pivo je Carni Vale, masopustní spodně kvašená čtrnáctka, na aroma chmelená českým Kazbekem a bavorskou Mandarinou. Je sladová, chmelově bylinná a kořenitá, s lehkými tóny citrusů a tropického ovoce. Sice by mohla mít méně drsnou hořkost (jako většina Hauskrechtích piv), ale jinak se pije dobře.
Zaskočili jsme na jedno do pražského hostomického Výčepu na Soukenické. Zde se na čepu objevil jarní speciál – světlá třináctka. Je hodně sladová a též i slušně chmelená – s bylinnými a peprnými tóny. Na pozadí je sice nádech másla, ale jak je pivo pěkně čerstvé, prakticky to nevadí. Povedený kousek. Dali jsme si i tmavý speciál a ten nám chutnal ještě o trochu více – asi nejlepší pivo z Hostomic, vyvážené, výborně pitelné.
