Bavorsko na kole, den 8 - Melkendorf, Oberleinleinter, Heiligenstadt, Aufseß, Heckenhof, Nankendorf

sepsala Bludice

4. února 2014 v 8:58

minulém článku o našem pivním putování jsme se podívali do Bambergu, kde jsme na chvilku sesedli z kol a pohybovali se pěšky po městské dlažbě. Dnes ale již opět budeme pokračovat v cestě na kole.

Z Bambergu vyrážíme chvilku po poledni po Radweg Hochweg Fränkische Schweiz. Tentokrát se nejedná o žádnou asfaltovou cestičku, ale jedeme po klasické zpevněné lesní cestě. Je ve stínu stromů a jede se po ní příjemně. V Litzendorfu z Radweg sjíždíme na menší cyklostezky. Ta první nás vede do Melkendorfu, kde se nachází pivovar Winkler. Gasthof otevřel asi před chvilkou, jsme zde jediní hosté. Moderní budova, nijak zvlášť příjemné prostředí, ale zahrádka pod kaštany je fajn. Na čepu zde mají pouze jedno pivo – Lagerbier. Dáváme si tedy raději jedno napůl. Pivo je nic moc, o svěžím a pitelném ležáku si můžeme nechat leda tak zdát, ale aspoň si trochu odpočineme. Každopádně tento pivovar řadíme do skupiny těch, které můžeme příště s klidným svědomím vynechat.

Z Melkendorfu nás cyklostezka vyvede do přírody a bohužel nás také protáhne přes zabijácký kopec Geisberg, na kterém málem vypustíme všechny duše. Celkem litujeme, že jsme Melkendorf nepřeskočili a nevzali to delší, ale nejspíš méně náročnou trasou po silnici. Nicméně sjezd z Geisbergu dolů do vesničky Tiefenpölz a následné pokračování samospádem do Oberleinleiteru je parádní. V Oberleinleinteru se nalézá pivovar Ott. Gasthaus je hned u cyklostezky (vlastně silnice, po které projedou tak dvě auta za hodinu), má malou zahrádku přímo před vchodem. Není tak pěkná jako Kellery a zahrádky pivovarů kolem Bambergu, ale vzhledem k tomu, že na silnici není téměř žádný provoz, sedí se zde příjemně. Až na ty mouchy… hrozně otravná stvoření. Místní štamgasti jsou dokonce vybaveni plácačkami na mouchy, takže si připadáme trochu jako v pohádce Tři veteráni. Celá hospůdka je taková spíše domácká. Turisté do této oblasti asi moc často nezamíří.

Z piv na čepu si vybírám místní Obaladaru, dobře pitelný dunkel s lehce pikantní peprností. Marley volí slušný Edel-Pils. A jelikož už nám trochu slehla snídaně, které jsme se nacpali v Bambergu, vybíráme si z jídelníčku půlku pečeného kuřete s domácím bramborovým salátem za směšnou cenu 5,90 €. Vynikající, šťavnaté kuře a opět taková porce, že se o ni v pohodě podělíme a ještě jsme oba nacpaní. Číšnici na tom, že jsme si dali jedno jídlo napůl opět nepřijde nic divného a sama od sebe nám přinese jeden talíř navíc a dvoje příbory.

Na závěr si ještě dáváme napůl místní pšenici, která nám zde ze všech piv chutná asi nejvíce. Tahle hospůdka je bezva objev. Piva sice nebyla žádná velká extratřída, ale posezení zde bylo moc příjemné a navíc s bonusem chutného domácího jídla. Dobře najedení a spokojení vyrážíme dál po cyklostezce do Heiligenstadtu.

Krásná projížďka po udržované asfaltové cestičce mezi malebnými vesničkami lemovanými zalesněnými kopci. Dostáváme se do srdce Franckého Švýcarska. Celou cestu frčíme snadno z kopce samospádem až na hlavní náměstí Heiligenstadtu, kde se nachází pivovar Drei Kronen Aichinger s jedním velmi dobrým pivem na čepu. Hospoda zvenku vypadá spíše moderně a nijak zvlášť útulně, ale má moc pěknou malou zahrádku přes silnici ve stínu lip. Celkem fajn zastávka.

Z Heilingeru máme namířeno do dalšího malebného městečka vybaveného pivovarem – do Aufseßu. Shodou okolností opět narážíme na pivní cyklostezku značenou stromem a půllitrem, ale vzhledem k tomu, že nás vede kamsi k hradu Greifenstein, který se tyčí vysoko nad námi na nechutném kopci, rozhodneme se vyrazit radši po nijak výrazně frekventované silnici. Moc si ovšem nepomůžeme a nakonec ten hnusný kopec stejně musíme vyšlapat.

Pivovar Rothenbach v Aufseßu je spíš takový turistický podnik, napájející turisty, kteří cestují do této pěkné oblasti. Blízké parkoviště je plné aut, ale v pivovaru moc hostů není. Všichni jsou nejspíš ještě někde na výletě. Jídlem se zde ani nezdržujeme. Dáváme si PilsDunkel, obě piva jsou fajn, ale nic nad čím bychom jásali nadšením. Celkově nic, co by člověk musel navštívit ještě jednou, ale ani nic, čemu by se musel za každou cenu vyhnout.

Z Rothenbachu je to do dalšího pivovaru jen 1,4 km. Na druhou stranu je to 1,4 km pěkně náročných. Vyrážíme po cestě značené jako Brauereiweg. Cesta vede přes les, pole a především zatraceně do kopce. Kathi Bräu se nachází v maličké vesničce Heckenhof. Po výjezdu z lesa nás překvapí obrovské množství aut a hlavně motocyklů zaparkovaných na louce pod velkými dřevěnými stodolami. Nekoná se tu však žádný hudební festival, jak by se mohlo na první pohled zdát, všichni tito lidé přijeli do pivovaru Kathi, především tedy do pěkné a poměrně velké zahrádky, která se vedle pivovaru nachází. Je to vlastně takový menší místní skoro Keller, jen s tím rozdílem, že zde mezi hosty kmitají velmi příjemné a rychlé číšnice. Žije to tady náramně a zahrádka je takto v pátek navečer nacpaná k prasknutí. Kam se hrabe nebohý poloprázdný Rothenbach. O oblibě místa svědčí i velký stůl u vchodu vyhrazený pro štamgasty.

Dáváme si místní pivo. Výběr je snadný, na čepu je tradičně pouze jedno – Dunkel. Pokud tedy nebereme do úvahy ještě lehkou verzi pro motoristy. Pivo je výborné, skvěle pitelné. A jelikož je čas na něco k večeři, vybíráme si z místní nabídky Obazdu. Hromada aromatické sýrové pomazánky a výborný chleba za 5,10 € nás v pohodě zasytí oba. Tohle místo opravdu za tu štreku přes kopce Franckého Švýcarska stálo. Určitě se sem někdy v budoucnu musíme vrátit. Zase jednou pivovar, kde litujeme, že nás čeká ještě další štreka a nemůžeme si dát víc piv.

Z Kathi Bräu pokračujeme dál po Brauereiweg do Hochstahlu. Stezka nás vede opět pěkně lesem mimo silnice. Další pivovar Reichold v Hochstahlu je od Kathi vzdálený pouze 1,8 km.

Reichold není takové překvapení jako Kathi, ale i zde je celkem živo, s posezením na zahrádce a závanem venkovského vzduchu z okolních stájí. Žádné stromy, jen slunečníky, prostředí nás zde moc neoslovuje, ale už jsme asi prostě rozmazlení. Dáváme si raději jenom dvě malá pivka – DunkelZwick'l. Obě jsou dobře pitelná, ale nijak úžasná. Fajn podnik, ale vracet se sem za každou cenu asi chtít nebudeme.

Dál pokračujeme po malých silničkách přes Zochenreuth do Breitenlesau, kde sídlí pivovar Krug. Pokud říkám po malých silničkách, pak mám na mysli opravdu malé silničky. Za celou dobu nás nemine ani jedno auto. Do pivovaru Krug se docela těšíme, neb by zde měli mít široko daleko vyhlášený Kellerbier, alespoň podle informací od řidiče auta, který se s námi dal do řeči před pivovarem Kathi Bräu. Bohužel máme smůlu. V pivovarské restauraci mají zrovna dovolenou. To se prostě v Bavorsku tak nějak stává. V letních měsících hospody zavřou s tím, že mají dovolenou. Někdy máte štěstí a napíšou tuto informaci na webové stránky, velmi často se to ale vůbec nedozvíte, čehož důkazem je i pán, který dorazil autem pro pivo. Dokonce nám i radí, abychom vyrazili do vedlejší vesnice, kde by pivo z tohoto pivovaru měli mít v hospodě na čepu. Ale do takové zajížďky po silnici se nám moc nechce i přesto, že pán tvrdí, že Krug vaří nejlepší pivo široko daleko. Něco na tom bude. V říjnu loňského roku jsme Kellerbier z tohoto pivovaru měli to štěstí ochutnat v baru Napalmě a byl opravdu výborný.

Z Breitenlesau opět pokračujeme po Brauereiweg až do Nankendorfu. Tentokrát nám dá cesta pěkně zabrat. Ač jedeme vlastně nejenom po Brauereiweg, ale také po Fränkische Schweiz Radweg, stezka není nijak upravená. Je to vlastně taková polňačka, skoro taková česká cyklostezka. Navíc prudce klesá z kopce. Náročné.

Prudký sestup končí přímo pivovarem Schroll. Doslova. Pokud bychom vší silou nebrzdili, vlítneme rovnou do vchodových dveří pivovarské hospody.

Sedáme si na malou zahrádku pivovaru. Kromě nás je zde pouze pár dalších hostů, zřejmě štamgastů. Stará paní, která nás obsluhuje, je legrační. Naprosto nepoznamenaná angličtinou na nás chrlí spoustu informací v němčině a není ochotna akceptovat skutečnost, že německy téměř nerozumíme. Nicméně naštěstí pochytíme klíčová slova DunkelHelles, což jsou dvě piva, která tu mají na čepu a také dvě piva, která si objednáme. Obě jsou velmi dobře pitelná. Příjemné zakončení dne.

Mezitím se setmělo a je na čase vyrazit dál a najít si místo k přespání. To nacházíme hned za vesnicí pod skalami. Snad na nás ráno nespadne nějaký horolezec.

Trasa naší cesty – den 8

Více fotek najdete na naší facebookové stránce.

SERIÁL BAVORSKO NA KOLE

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nejnovější alba v galerii