Poslední den našeho pobytu v Porýní jsme měli vyhrazený k návštěvě Zum Uerige a ochutnávání jejich speciálního silného Altbieru zvaného Sticke. Sticke je silnější verze Altbieru, kterou produkují Düsseldorfské pivovary pouze občas, aby tak udělaly radost pijanům, kteří se v dnešní době sjíždějí za Sticke z celého světa.
V Zum Uerige se Sticke objevuje dvakrát do roka – v říjnu a v lednu. Název Sticke odkazuje na slovo v místním dialektu – „stickum“ – šuškanda. V šťastných dobách, kdy svět ještě neovládal marketing, se údajně hosté pivovaru navzájem upozorňovali na to, že se na čepu v jejich podniku objevilo silnější pivo, právě tímto způsobem. V dnešním moderním světě již samozřejmě každý ví (nebo si snadno může zjistit), kdy bude Sticke v pivovaru naraženo a hosté si tak mohou předem naplánovat dovolenou na druhý den v práci. Sticke se totiž pije nebezpečně dobře a člověk se ani nenaděje a odchází z pivovaru řádně upraven. K opatrnějšímu pití nevybízí ani cena piva. Ta je totiž stejná jako za klasický slabší Altbier.
My jsme ale ještě předtím, než jsme se vrhli na Sticke, vyrazili na obhlídku tří podniků. Hned brzy dopoledne naše kroky vedly do Ferdinand Schumacher Stammhaus, pivovarské hospody pivovaru Ferdinand Schumacher. Podnik se nachází blízko nádraží a tak trochu stranou od centra a ostatních podniků, které jsem navštívili včera. Nicméně blízko našeho ubytování, takže to sem máme kousek. V těchto brzkých hodinách bylo v hospodě pouze pár hostů, kteří zaskočili na jedno rychlé pivo. Přidali jsme se k nim a dali si obě nabízená piva – chutný točený klasický Alt a zajímavý Schumacher 1838er chmelený moderními chmely. Obě piva byla podobně chutná jako den předtím, kdy jsme si je dávali v centru v hospodě Schumacher Im Goldenen Kessel, lépe řečeno 1838 byla ještě o něco lepší. Nejspíš jsme měli štěstí na čerstvě otevřenou lahev, protože toto pivo je k dispozici pouze lahvové. Každopádně příjemná návštěva a z hlavního vlakového nádraží to sem není daleko. Pokud někdy budete čekat na vlak v Düsseldorfu, víte, kam se máte jít na chvíli zahřát.
Od nádraží jsme pokračovali pěšky směr centrum a cestou to vzali přes nákupní centrum Carsch-Haus. Neměli jsme ale v plánu nakupovat, mířili jsem opět za pivem. V podzemí nákupního centra se totiž nalézá malý výčep pivovaru Uerige. Nákupy si zde návštěvníci mohou zpestřit jedním nebo klidně více Altbiery natočenými z malého samospádu. Posezení přímo v domovském Uerige je samozřejmě příjemnější, ale i návštěva tohoto malého hypermarketového výčepu má svoje kouzlo. My jsme si zde koupili lahváče nefiltrované verze Uerige Altbieru, který jsme ochutnali později po návratu domů. Popravdě řečeno, filtrovaná verze nám chutná mnohem více, ale jako zajímavost ani ta nefiltrovaná neurazí. U výčepu jsme si ještě na stojáka dali jeden klasický filtrovaný Altbier, který byl stejně výborný jako přímo v pivovaru, a vyrazili jsme dál.
Před Sticke nám zbýval k návštěvě ještě Zum Schlüssel, který jsme včera při našem pivním putování vynechali, neb v něm bylo na náš vkus příliš narváno. Dnes (v úterý po poledni) zde byl již příjemný klid a poobědová pohoda. Prázdno zde ale rozhodně nebylo. Výčepní točil jedno pivo za druhým z většího samospádového sudu postaveného na výčepu. Nový moderní sud záhy vyměnil čerstvě naražený starý dřevěný. Nešlo odolat, abychom neochutnali z obou sudů. Z moderního sudu i z toho starého byl místní Altbier výborný, vyvážený, čistý, svěží a pěkně chmelený. Rozhodně by nám nevadilo pít ho zde mnohem déle, ale čas nás již tlačil. Zbývaly nám dvě hodiny do ideálního spoje na letiště a ty jsme chtěli strávit ve společnosti Sticke v Uerige.
Do Uerige jsme dorazili chvilku před třetí hodinou. Zatím zde nebylo tak narváno jako včera večer, ale na všech stolech byly umístěné cedulky s rezervacemi. Naštěstí většina z nich byla až na večerní hodiny, takže nebyl problém uvelebit se u jednoho ze stolků v menším salónku (Brauhof byl ještě zavřený). Nelenili jsme a rychle si objednali první Sticke u našeho číšníka. Zbývaly nám dvě hodiny a Sticke bylo luxusní. Na pivním tácku se nám začal rychle formovat pivní plot. Škoda, že se nám v průběhu naší „služby“ prostřídali číšníci, což pro nás nezvykle obnášelo i to, že nás první zkasíroval a druhý s námi zahájil souboj na čistém novém tácku. Zničil nám tak již poctivě vybudovaný plot, na kterém jsme pracovali s jeho kolegou. No zkrátka se nám stalo to, že jsme pili jedno pivo za druhým a Zum Uerige jsme opouštěli s pláčem na krajíčku. Kdyby nám neletělo letadlo, popíjíme tam Sticke až do zavíračky. Ve večerních hodinách zde muselo být opravdu veselo. Nu, snad se sem zase někdy v budoucnu na Sticke vrátíme.
Düsseldorf je město, které pivním nadšencům jednoznačně doporučujeme k návštěvě. Nejlépe je zajet sem v době, kdy má některý z místních pivovarů na čepu Sticke.
Více fotek najdete v naší fotogalerii Pivní průzkum Düsseldorfu.
