Máme tu další přehled pivních novinek. S blížící se zimou přibývá i silnějších piv, lehké ejly jsou již minulostí. Speciály střídají jeden druhý – kdo jste nestihli žádná svatováclavská, dušičková či halloweenská piva, nesmutněte, ještě přijdou svatomartinská, mikulášská a vánoční. Důvod pro uvaření piva se naštěstí najde vždycky.
Vrchlabský Hendrych přišel s dalším svým sezónním pivem, pro podzim to je H15 Weizenbock, silné pšeničné pivo. Weizenbock je to hodně kořeněný s dominantním hřebíčkem, sladší sladový, s lehkými tóny vanilky, jablečných křížal a banánů. Zajímavé a velmi dobré pivo.
S koncem října přišlo jako obvykle období dýňových piv, zejména Amerikou inspirovaných Pumpkin Ale. Prvním českým, které jsme letos zkusili, je třináctka Trick or Treat od létajícího pivovaru Crazy Clown. Krom kandované dýně pivo obsahuje i všemožné ovoce macerované v rumu a samozřejmě i skořici. Je karamelové, toustové, docela hodně ovocné a kořeněné. Sice je bez jakýchkoliv vad, ale dohromady ty chutě tak moc neladí. Pije se ale vcelku dobře, neurazí.
Dva populární minipivovary – sokolovský Permon a plzeňský Raven se spojily a uvařili společné pivo inspirované jejich nejoblíbenějšími pivy – Hopper Citra a White IPA. Výsledkem je White Hopper Double I.P.A. Citra, dvojitá pšeničná IPA chmelená pouze americkou Citrou. Pivo je to hodně sladové, s tóny manga, ananasu i mandarinek, v závěru s příjemným dlouhým dozníváním. Ale opět nás podobně jako u řady dalších Permoních ejlů ručí lehký pikantní chilli nádech. Opravdu se chilli z jejich chilli piv zažralo natrvalo do pivovaru a nebo jde o nějaký neobvyklý produkt kvasinek? Každopádně nám to v pivě moc nesedí, ve výsledku je „jen“ dobré, žádná zázračnost.
V Chotovinách uvařili novinku Bitter Clash, neboli Extra Special Bitter, silný anglický Bitter. Pivo je to hodně karamelové, lehce toustové, citrusové a bylinné. Slušně hořké, dobře pitelné.
Na oslavu pěti let pražského baru Napalmě dodal Zichovec svůj Russian Imperial Stout Whisky Aged, tedy imperial stout dozrávaný v sudech po whisky. Je pražený, s tóny vanilky, kokosu i sušených šestek, ve vůni výborný, v chuti je trochu alkoholovější, oproti jiným hutným imperial stoutům méně plný. Ve výsledku spokojenost, podobných piv u nás člověk moc nenajde.
Kraslický Krušnohor uvařil patnáctku Saison. Pivo je to docela tmavé, což u saisonů není příliš časté (ale ani ne nemyslitelné). Je hodně karamelové, s tóny medu, švestek, bylin i zeleného pepře. Zajímavý a dobře pitelný kousek.
Vojkovický Koníček rozšířil své kapacity a začal vyrábět další a další druhy piv. Nám se snad z desítky relativně nových podařilo potkat tři. Prvním je čtrnáctka Hatatitla, IPA amerického typu. Citrusová, sladová, lehce karamelová s ostřejší hořkostí a nádechem petržele. Takový průměr. Vídeňský speciál Klusáček je také trochu drsnějí, ke karamelkovým tónům se přidává něco jablek a zeleniny. Ale pít se taky dá. A pak je tu Klaďas (údajně kůň na tahání klád, asi už došla koňská jména), světlá spodně kvašená šestnáctka. Sladší sladová, chmelově bylinná, opět s lehkým zeleninovým nádechem. Opět žádný zázrak, naším oblíbeným pivovarem se Koníček asi nestane (z posledních asi deseti piv nám více zachutnal jen silný Štědrok).
Po náloži zeleným chmelem chmelených piv jsme potkali podobné pivo i v láhvi od Permona. Je to světlý ležák Zelený chmel, je docela příjemně nachmelený s tóny bylin a peprnosti, nicméně docela hodně máslový. Ačkoliv má Permon ejly prakticky bez vad, ležáky tak v polovině případů ne, a tohle je zrovna ta horší polovina. Ale dopít se dá.
