Ráno si poněkud přispíme. Snídani si připravíme na kraji místního fotbalového hřiště, nakoupíme si proviant v Rewe a vyrážíme na další cestu. Dnes začínáme na rovině, konečně se také trochu projedeme bez větší námahy.
V půl jedné dorážíme do Hambrückenu. Zde se nachází restaurace pivovaru Sternen. Ta ale bohužel otevírá až ve čtyři hodiny odpoledne, takže tento pivovar musíme vynechat. Zamíříme směrem k Rýnu a cestou narážíme na několik pískovcových lomů. U Erlechsee se nám zalíbí a smyjeme v něm několikadenní špínu.
Poté zamíříme dál po cyklostezkách podél Rýna, který přejíždíme po mostě do Speyeru (v češtině Špýr) na krátkou návštěvu Porýní-Falce. Speyer je krásné městečko s majestátní katedrálou, přímo vedle níž se nachází pivovar Hausbrauerei Domhof. Je to trochu turistické místo, ale s krásnou zahrádkou pod mladými kaštany. A ceny zde nejsou nějak přemrštěné. Navíc všechna čtyři piva na čepu jsou chutná. Helles je příjemně sladový a obilný, pšenice trochu jablečná, ale dobře pitelná, dunkel vyvážený s příjemnými tóny hořké čokolády a velmi dobrá je i lehká letní devítka chmelená chmelem Mandarina. Pochutnáme si i na místní specialitě – falckých játrových knedlících s vinnou omáčkou. Moc příjemná zastávka.
Ze Speyeru se vracíme zpět přes Rýn do Bádenska-Württemberska a zamíříme do městečka Hockenheim. Zde se nachází pivovar Brauerei zum Stadtpark, ukrytý v jednom z klasickým domů naproti pěknému parku a baroknímu kostelu, s malou, ale pěknou zahrádkou vzadu na dvorku a příjemným posezením pod mladým kaštanem. Vzadu za zahrádkou jsou za sklem viditelné CK tanky a v podchodu je za sklem ukryta i varna umístěná v restauraci. Na čepu zde mají tři klasiky – helles, pšenici a dunkel. Helles je poněkud kvasnicovější, ale jinak čistý a čerstvý. Dobře se pije. I pšenice je chutná a dobře pitelná. Dunkel je trochu světlejší a sladovější, ale také dobře pitelný. Tento pivovar nás rozhodně neurazil.
Další pivovar je vzdálený asi devět kilometrů. Je to pivovar Brauhaus Zum Ritter, který se nachází ve Schwetzingenu hned před místním zámkem. Před pivovarem přímo na náměstí je velká zahrada stíněná slunečníky. Není to nějak úžasné útulné prostředí, celkově je to opět takové turistické, ale je zde alespoň pěkný výhled na zámek Schloss Schwetzingen. Zahrádka je narvaná k prasknutí, jediné místo, které se nám podaří ukořistit, jsou barové stoličky u sudů poblíž okénka s výčepem. Číšníci a výčepní příliš nestíhají, takže na první pivo čekáme velmi dlouho, druhá runda ale již dorazí mnohem rychleji. Piva zde mají na čepu čtyři. Zkoušíme všechna v malém balení. Nejvíce nám zachutná tmavý Schwarzer Ritter a špatný není ani zakalenější Pils Wilder Ritter. Světlá pšenice a Helles už nás tolik neoslovují, ale úplně špatná piva to nejsou. Po dopití piv opět dlouho čekáme na placení. Na to, že jsme tudy chtěli pouze rychle prosvištět, jsme se zde pěkně zdrželi, ale alespoň ta místní piva celkem ušla.
Jsme ve skluzu a tak šlápneme do pedálů, abychom stihli ještě alespoň jedno pivo v Heidelbergu. Rozhodujeme se zajet až do toho úplně nejvzdálenějšího pivovaru až za městem – pivovaru u kláštera Klosterhof Heidelberg. Cesta odsejpá rychle. Většinou jedeme po rovině, jen průjezd Heidelbergem je poněkud komplikován motajícími se davy turistů. Heidelberg je krásné městečko s uvolněnou atmosférou a majestátním osvětleným hradem nahoře na skále. My jej ale dnes projíždíme bez zastavení, zítra se sem opět vrátíme a trochu se pokocháme i nějakými těmi památkami. Po kratším stoupání od řeky Neckar dorážíme k zahrádce Brauerei Zum Klosterhof. Zahrádka je téměř prázdná, klášter je už pro turisty zavřený a výletníci putující po zdejších kopcích už dávno odjeli domů. Slečna číšnice nám ale ochotně natočí tři místní piva. Nejsou nijak úžasná, ale pít se celkem dají. Helles je kvasnicovější a méně příjemně zemitý, pšenice je trochu divoká. Z trojice piv je asi nejpitelnější trochu zemitý dunkel. Klášterní šenk opouštíme se zavíračkou v jedenáct hodin a zamíříme do zalesněných kopců nahoře nad klášterem. Trochu jsme se obávali, že v této kopcovité krajině budeme odkázáni na přespání na místním parkovišti, nakonec se nám ale překvapivě snadno podaří najít rovný plácek tak akorát pro náš stan vedle malého potůčku.
Pozn. Zápisky se týkají cyklovýletu z léta 2016… ano, tak dlouho jsem se dokopávala k tomu, abych papírové zápisky přepsala a zveřejnila je na webu :) Může se tedy stát, že některé informace již nejsou aktuální.
Více fotek najdete v naší fotogalerii Bádensko-Württembersko a Hesensko na kole - den 8.
