Pivníkův pivní průvodce po Kodani - pivní bary

sepsala Bludice

2. srpna 2013 v 9:46

V minulém článku jsem se věnovala pouze Mikkellerovi, dnes se pojďme podívat na další vynikající pivní bary, které jsme v Kodani navštívili.

Marley sice hodnotí bar Fermentoren shodně jako Mikkeller bar, mně však přece jenom Fermentoren přirostl k srdci více. Nachází se nedaleko Mikkellera, ač trochu více z ruky. Na čepu je zde 20 nejenom dánských piv. Možná ne takové vychytávky a vzácnosti jako u Mikkellera, ale tento nepatrný nedostatek Fermentoren dohání příjemným prostředím a atmosférou.

Malinký bar je vybavený stolky a pestrou směsí židlí, pohovek a dalších kusů nábytku. Ve večerních hodinách na stolech hoří svíčky napasované v pivních lahvích (mimochodem v Kodani velmi populární doplněk pivních barů, setkali jsme se s tímto úkazem na mnoha místech). Svíčky poskytují vlastně téměř jediné osvětlení s výjimkou prostoru výčepu, kde dopomáhají ještě klasické žárovky. Piva, která jsou na čepu, jsou zapsaná křídou na tabuli.

My jsme sem v době našeho pobytu v Kodani zaskočili celkem třikrát, protože se nám tu prostě líbilo nejvíc. V pátek večer tu bylo celkem narváno, ale podařilo se nám v pohodě vecpat na pohovku v rohu místnosti. Podruhé jsme v teplém večerním počasí zvolili zahrádku a potřetí jsme sem zaskočili chvilku po otevření. Zvláštní je, jak se zdejší hosté výrazně liší od návštěvníků blízkého Mikkellera. Sem chodí v podstatě normální lidé, mladí, staří, poklábosit nad pivem, či přes den sledovat sportovní přenosy na promítacím plátně. Hustota hipsterů je zde nízká a pouze občas zachytíte útržky hovorů několika pivních geeků („Ty nejsi na ratebeeru?!“). Atmosféra je pohodová a příjemná. Standardem jsou opět slušné nadmíráky.

Ochutnali jsme tu sedm různých piv. Trošku nás zklamal Papsø Belgian Boner. Samozřejmě pivo bylo výborné, ale tak nějak jsme od něj čekali trochu víc. Příjemné bylo IPA s chmely Amarillo a Citra (ty já ráda) od Ugly Duck… krásně šťavnatá a výrazně ovocná, tak jak moderní IPA bývají. Žádný hořkostí nabušený křivohub :) Nezklamal Hr. Papsø in Black – black IPA kombinující pražené tóny sladu a čerstvé tóny amerických chmelů. Skvělé bylo i IPA Envy z hříšné série z pivovaru Amager, opět výrazně ovocné, pěkně šťavnaté a vyvážené. Famózní bylo black IPA Dark Hops, výrazně nachmelený imperiální stout D.O.R.I.S. The Destroyer od Hopping Frog a nádherně vrstevnaté silné Barley Wine Risgoop ze spolupráce Mikkellera a amerického pivovaru Three Floyds.

Další skvělý bar Den Tatoverede Enke jsme navštívili jako vůbec první. Je to nejenom pivní bar nabízející na čepu především belgická piva, ale také restaurace. My jsme sem ovšem vyrazili pouze za pivem. Jak jsem se již zmínila, jedná se o restauraci, která se specializuje především na belgická piva, ale občas se na čepu objeví i nějaké to zajímavé pivo dánské, či pivo dovezené z jiné země než Belgie. Sympatická výčepní (pravděpodobně též provozní, či přímo majitelka), která s námi zapředla hovor, u nás například vyzvídala, které české pivovary bychom jí doporučili, pokud by od nich chtěla dovést zajímavá a dobrá piva.

Vybrali jsme si zde dvě piva. Já jsem hned po vstupu do baru zavětřila pro mě neznámé Stronzo Belgian Solution. Na moji otázku mi číšnice vysvětlila, že se jedná o belgické IPA a rovnou mi už nalévala ochutnávku. Vynikající kousek, jemný a plný ovoce. Na Marleye tedy zbylo lovit ve vodách belgických piv. Kousky na čepu byly vskutku luxusní, ale většinu z nich jsme znali. Nakonec i Marley sáhnul do škatulky Belgie říznuté americkým chmelem – Contreras Valeir Extra.

Při točení tohoto piva se stala věc, ze které jsme měli oči na vrch hlavy. Výčepní s námi klábosila a zároveň točila pivo. Když byla sklenice plná, zadívala se na ni zle: „Too much foam," prohlásila a celý obsah vychrstla do dřezu. Sklenici vymyla a pivo natočila ještě jednou ke své plné spokojenosti. Nu, dobrá, piva v Dánsku jsou drahá a v této restauraci byla ještě i na dánské poměry dražší (50 DKK za třetinku), ale můžete si být jisti, že za své peníze dostanete ve specializovaných pivních barech pivo špičkové kvality. Ani jednou jsme zde v pivních barech nenarazili na pivo, které by bylo jakkoliv rozjeté, špatně načepované, či zteplalé.

Ale zpět k Tatoverede Enke. Co se týče prostředí, tak bar je klasicky částečně podzemní s jednoduchým a účelným interiérem. My jsme se však v krásném odpoledním počasí posadili na velmi příjemnou a klidnou zahrádku nacházející se v krytém dvoře. Usrkávali jsme svoje piva a pozorovali cyklisty, kteří kolem zahrádky projížděli. Odpolední pohoda v Kodani.

Ørsted Ølbar jsme si přejmenovali na „ten hipsterský bar“. Moc pěkný podnik s dvanácti především dánskými pivy na čepu, příjemným prostředím, gramofonem a uvolněnou atmosférou. Pivní bar, který kombinuje lásku k dobrému pivu s láskou k dobré hudbě. Hudební vkus zde mají výborný a sbírku gramofonových desek a cédéček pěkně rozsáhlou.

Výběr piv je fajn a výčepní byl příjemný a ochotný. Trochu zklamaly sklenice, do kterých piva točí – takové ty hořčičné kakáče, ze kterých není nic cítit. A i ceny piva jsou trochu vyšší. Ochutnali jsme zde nakuřovaný silný porter Beer Here Harwood Brown Porter. Na můj vkus z něj trochu víc trčel alkohol, ale jinak byl velmi dobrý. Příjemně výrazně ovocný americkými chmely nachmelený saison Amager Showdown In Tourpes, slabý ležák jen s 3,5% alkoholu, ale plný chutí Amager Summer Fusion a kořeněný, žitný silný porter Beer Here Mørke Pumpernickel Porter.

Bar s prostým názvem Ølbaren (tedy Pivní bar) vypadá téměř jako naše lepší česká hospoda. Na čepu mají 15 dánských i zahraničních piv. Fajn výběr, ale žádné velké vzácnosti to nejsou. V době naší návštěvy byla hospoda zcela zaplněná. Místní se tu sešli, aby sledovali na obrazovce fotbal. Zatímco my jsme ochutnávali silná dánská piva 0,25 l za 35 DKK, místní klopili v půllitrech natočený Pilsner Urquell za 50 DKK (Není divu, že když se dánové dostanou do Prahy, jsou jako utržení ze řetězu).

Marley si z nabídky vybral kávový a žitný imperial stout Stronzo Swagger Juze, já jsem zkusila kávový imperiální stout s přídavkem rumu (ne, že bych si do něj nechala rum nalít v hospodě, takto prostě bylo pivo vyrobeno již v pivovaru :)) Hornbeer Caribbean Rumstout.

Lord Nelson, kodaňský bar s poněkud překvapivým jménem, se nachází v centru Kodaně. Jednou z jeho zvláštností je to, že na rozdíl od všech ostatních pivních barů, které jsme zde navštívili, je tento kuřácký. Jako většina kodaňských barů se i tento nachází pod úrovní přízemí a je částečně sklepní. Prostředí je takové obyčejné, nižší strop, dřevěné barové židle, vyšší stoly, poměrně velký bar. Většina hostů v době naší návštěvy seděla přímo na baru a evidentně se vzájemně dobře znala. Vládla tu veselá atmosféra a ozýval se především anglický jazyk. Ceny piva jsou průměrné až v případě těch silnějších kousků spíše nižší. Zajímavostí je, že kromě piv z malých dánských pivovarů zde na čepu můžete ochutnat jejich vlastní nefiltrovaný a nepasterovaný cider pocházející z menší farmy.

Jeden z ciderů jsem se rozhodla ochutnat – Original Sin, cider s vyšší obsahem alkoholu (6,9%), který však v nápoji není vůbec cítit. Zakalený, s lehkou trpkostí, velmi jemnou perlivostí a takový příjemně rustikální. Marley se radši držel piva a vyzkoušel přímočaré, jednoduché, ale dobře pitelné americké IPA Ugly Duck IPA Simcoe & Chinook a další pivo z hříšné série pivovaru Amager – tentokrát výrazné double IPA Gluttony. Já jsem po cideru zvolila vynikající imperial stout Coisbo Astoria Black.

Další bar, který se nachází v centru Kodaně, je Charlie's Bar. Tentokrát se jedná o bar laděný svým interiérem do anglického pubu. A nejenom interiérem. Na čepu si zde hosté mohou vybrat ze šesti anglických real ale. Tyto pak na 12 dalších kohoutcích doplňují piva především ze zahraničí, ač občas se zde objeví i nějaké to dánské pivo. Většinou se nejedná o žádné velké vzácnosti, ale piva to jsou zpravidla fajn. Nás samozřejmě zajímaly především real ale. Já jsem si vybrala lehký letní osvěžující Westerham Summer Perle, Marley silnější bitter Westerham 1965.

Tímto tedy končí naše povídání o Kodani. Usrkávání a ochutnávání piva z malých skleniček bylo příjemným zpestřením našeho pivního života, ale už jsme se těšili, až si doma v Praze dáme nějaký dobrý ležák z poctivého půllitru a za cenu, která nám neudělá pořádný průvan v peněžence. V každém případě se Kodaň úspěšně zařadila na náš seznam míst, kam se v budoucnu opět rádi vrátíme.

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…