Pivní lyže v Söldenu a zajímavý pivovar za Řeznem

Minulý rok jsme psali o našem obcování s pšeničnými pivy v oblasti Stubai. V prosinci jsme pak navštívili i středisko Nassfeld, ale to byla pivní tragédie, na sjezdovce ani v obchodech nebylo nic, o čem by mělo smysl napsat byť jen řádku. Ale letos to bylo zcela jinak.

Počátkem března jsme se vydali do střediska Sölden, které se nachází v západním výběžku Rakouska. Lyžovalo se tu hezky, ale to asi nikoho nezajímá, přejdeme k pivu. V chatách a hospodách u sjezdovek jsme narazili na překvapivé množství různých piv z menších rakouských pivovarů a též na slušný výběr bavorských Weizenů. Z těchto pšenic jsme ochutnali fajnový Paulaner, v nabídkách hospod byl ale i světlý a tmavý Franziskaner, klasický a Urweisse Erdinger či rakouský Edelweiss.

Jedna věc je zvláštní – na sjezdovkách mají piva vždy méně výraznou a zároveň zvláštní vůni, která by se dala popsat jako kovová, zemitá a obilná. Někdy je to více, jindy méně, ale je jedno, jestli jde o Märzen (tedy ten rakouský bledý), Pils či Weizen, vždy je to tam více či méně cítit. V chuti jsou ale piva vždy v pořádku. Dumali jsme, čím to může být. Nejdříve jsme si mysleli, že za to mohou špinavé trubky. Ale to při desítkách různých hospod a chat nebude viník. Pravděpodobně půjde o vodu, kterou se vyplachují sklenice a možná i částečně o vyšší nadmořskou výšku, která ovlivňuje čichové buňky.

Ale zpět k pivům samotným. Narazili jsme třeba na Reininghaus Edel Pils, dobře pitelný a hezky nachmelený ležák. Jde o méně rozšířenou značku piva, kterou vyrábí pivovar Puntigamer. Je vidět, že i pivovary vařící nedobrá piva primárně pro supermarkety dokáží uvařit i slušný kousek pro hospody. Celkem dobře se dal pít i SchlossPils, příjemně nachmelené pivo z menšího pivovaru Starkenberg.

V jedné občerstvovně jsme potkali i další rakouskou pšenici Stiegl Weisse. Toto pivo jsme si před rokem přivezli z Vídně a nyní ho tedy ochutnali i točené. Hezky banánové, pomerančové a kořeněné pivo s příjemným chlebovým tělem a delším dozníváním. Opravdu povedená pšenka, slušná alternativa k podobně dobrému Edelweissu.

Našli jsme i chatu, kde se točila piva ze sortimentu pivovaru Fohrenburg, který se nachází v nejzápadnějším cípu Rakouska. Příjemně nachmelený, slušně hořký a dobře pitelný byl „Märzen“ Tradition 1881. Ochutnali jsme i Weizen Premium, pšenku ze stejného pivovaru. Hezky ovocné až žvýkačkové aroma s banány, vanilkou a hřebíčkem. A doznívání měla moc příjemné a dlouhé. Pšenice prostě v Rakousku umí, skoro jako sami Bavoři.

Ve výsledku byl Sölden pivně nejzajímavější areál, který jsme zatím navštívili. A měl ještě jednu výhodu – cesta vedla přes Bavorsko, takže jsme si po cestě tam i zpět nakoupili nálož skvělých bavorských piv. A aby toho nebylo málo, zastavili jsme se v bavorských pivovarech na zahnání žízně i hladu. Na cestě tam to bylo u barona von Peccoz v zámeckém pivovaru Au, který leží v srdci slavné chmelařské oblasti Hallertau. To ale podrobněji rozepíšeme až v následujícím článku.

Po cestě zpět jsme si pro pauzu zvolili vesničku Oberndorf, která se nachází pár kilometrů před Řeznem (Regensburg). Zdejší pivovárek Berghammer leží na břehu Dunaje a kolem něj vede 450 kilometrů dlouhá cyklostezka z Prahy do Mnichova. Pivovarská hospoda je útulná, pěkně zařízená s dřevěnými stoly a decentní dekorací (žádné přeplácané hrůzy jako v okolí Mnichova). Nikam jsme nespěchali, takže jsme stihli ochutnat všechna piva. Weizen byl nasládle sladový, výrazně kořeněný – hřebíčkový a též banánový. Prostě slušně udělaná a dobře pitelná pšenice. Tmavé pivo Kupfer bylo výrazně topinkové a dobře nachmelené s příjemnými bylinnými tóny.

Velmi dobrý byl nefiltrovaný Helles, sladový, chlebový a kvasnicový s příjemnou střední hořkostí a skvělou pitelností. A jako by to nestačilo, stihli jsme ochutnat i jeden z posledních kousků letošního Bocku. Zdejší Bock je totiž tradičně uvařen jednorázově ve větším, naražen v prosinci a pije se dokud se nevypije. Hutnější pivo se 7% alkoholu, topinkovými a karamelovými tóny, sušeným ovocem a lehkou sladkostí. Lehce hořké s příjemným dlouhým hřejivým dojezdem. Takhle silná piva prostě umí v Bavorsku všude… naši sládci mají co dohánět.

Nu a dali jsme si i něco na zub. Fajn byla sekaná „falešný zajíc“ a zabijačkový guláš byl opravdu skvělý, porce byly správně bavorsky velké. A ceny… takové jsme ještě v Bavorsku nepotkali. 2,30 € za velké pivo a 5 - 8 € za hlavní jídlo… prostě poměr cena / výkon je parádní. Takže pokud pojedete kolem, rozhodně doporučujeme. Jen na ten Bock si musíte počkat až do příští zimy :)