Květnové posváteční pivní novinky

Dva náročné prodloužené víkendy jsou za námi. První jsme strávili cestou po minipivovarech v severních a východních Čechách, druhý velkým pivním průzkumem Vídeňských restauračních pivovarů. Detailně poreferujeme v následujících článcích, snad v brzké době. Co se mezitím na pivní scéně dělo?

V centru Prahy byl otevřen nový pivovar U tří růží, najdete ho na rohu Jalovcové a Husové. Zatím jsme měli čas zaskočit jen na jedno rychlé při letu kolem. Podnik je hezky zařízený, podle všeho je celý nekuřácký. Na čepu toho času měli 5 piv: světlý, polotmavý a tmavý ležák, vídeňské červené a pšeničné. Ceny jsou spíše turistické – 0,25l za 28kč a 0,4l za 46 Kč (jeden z mála podniků, kde malé pivo stojí v přepočtu méně, než velké :)). V rychlosti ochutnaný světlý ležák byl fajn, nezbývá nám tedy než pivovar a jeho sortiment při nejbližší příležitosti řádně prozkoumat.

V pivním baru Zubatý pes nás opět slušně zásobují, tentokráte je to přehlídka netradičních pivních stylů. Na čepu se objevil Boogoop, wheat wine vyrobený společným úsilím dánského Mikkelleru a amerického Three Floyds. Wheat wine je americký pivní styl podobný barley wine, ale podstatná část použitých sladů je pšeničná. Piva jsou to sladově plnější, chlebová, ovocná a spíše více chmelově hořká. A Boogoop tomu přesně odpovídá, je výrazně sladový a též chmelově pryskyřičný až citrusový, ovocné tóny přecházejí až do charakteru portského či sherry. Dále v Zubáči můžete narazit na BrewDog Dogma, skotský silný ejl s přídavkem vřesového medu. Pivo je hezky tmavé, kávové a medové s delší hořkou dochutí. Posledním přírůstkem je Thornbridge Tzara, který zapadá do stylu kölsch. Kölsch je původem z Kolína nad Rýnem a dokonce pouze místní piva mohou nést tento název. Jde o svrchně kvašená piva, která se vyznačují sladovým charakterem s tóny ovoce a jemnou aromatikou německých chmelů. Tzara samotná je příjemně sladová a ovocná (citróny, pomeranče, snad i meruňky), hezky chmelově kořenitá (až lehce peprná). Není to žádné náročné pivo na rozjímání, ale za vyzkoušení stojí (přeci jen kölsch u nás jen tak na čepu nepotkáte :).

V souvislosti se Zubatým psem ale musím přidat jeden povzdech… pivní sklo. Co se týká ležáku, ten se dá pít skoro ze všeho, ale náročnější pivní styly jako jsou třeba belgian strong ale, barley wine či imperial stout potřebují alespoň lehce uzpůsobenou sklenici. A v Zubatém psovi dosti často obdržíte něco, co bych já osobně použil maximálně na minerálku (viz obrázek; ale dobrá, na zmíněný ležák nebo nějaké IPA se použít dá). Pak se člověk musí opravdu snažit, aby v takové sklenici nějakou vůni našel a požitek z piva je hned horší. Občas se mi sice podaří si rukama a nohama vyžebrat lepší sklenici, ale víc nic. Nenajde se někdo rusky mluvící, kdo by majiteli osvětlil, že sklenice je více než jen reklamní předmět s logem pivovaru? Uff.

Také Zlý časy nezahálí. Obsadily pajzl U Prince, který musel každý návštěvník při vstupu do Časů míjet se zadrženým dechem. Na čepu tam budou čtyři piva a prostory budou nekuřácké (ještě dodám aktuální informaci, od úterý bude tento prostor na nějakou dobu uzavřen kvůli rekonstrukci). Navíc Zlé časy v Kobylisích otevřely hospůdku Admira (Na pecích 46), kde bude též na čepu několik piv z malých pivovarů. V budoucnu tam určitě zajdeme a poreferujeme :)

A když už jsme u těch změn, Koutská restaurace U Slovanské Lípy na Žižkově změnila majitele a je zavřena kvůli rekonstrukci. V budoucnu by zde měla být hospoda s rotujícími kohouty různých menších pivovarů, Koutské pivo by alespoň částečně mělo zůstat. Uvidíme, snad minimálně v prostředí to bude změna k lepšímu.

Ještě jedna zajímavost: při předvčerejší návštěvě Merendy jsme si na letáčku všimli, že v seznamu Aliance P.I.V. chybí poslední přírůstek, pivovarská hospoda Berounský Medvěd. Žádné informace ohledně něj jsme nezaslechli, nejspíše byl potichu utracen. Nu, není to žádné velké překvapení (o naší poslední návštěvě Medvěda si můžete přečíst zde).

Na polích průmyslových pivovarů jsou nyní v kurzu ochucená piva, většinou radlery (tedy pivo míchané s nějakou chemickou limonádou, nejčastěji citrónovou). Přichází s nimi Pivovary Lobkowicz (Černá Hora Refresh), Staropramen (Cool Grep), Vyškov (Cross Mix), Chodovar (Radler)… o něco dříve přišli se svými příspěvky i Zlatopramen (Radler) či Gambrinus (Řízný citrón a Limetka a bezinka). A určitě jsem na nějaké další zapomněl. Nás pivníky ale tyto psí kusy příliš nelákají a cíleně je ochutnávat nehodláme. Možná je okusíme až na ně v budoucnu narazíme někde během parného dne na výletě (ale nečekáme, že by to s pivem mělo moc společného). Mnohem zajímavější je něco podobného udělat podomácku, z poctivých surovin. Stačí perlivá voda, pár citrónů, trocha cukru, dobrý světlý ležák (my při pokusech použili supermarketového svátečního Bernarda) a je hotovo. Kéž by se o něco podobného pokusily i restaurace na turistických a cyklistických trasách.

Letošní květen přeje pivním akcím. Tuto sobotu 12. května nás čeká Černokostelecké vysmolení. V nabídce bude i několik piv speciálně uvařených pro tuto příležitost. A za týden začíná Český pivní festival. Ten krom hlavního obřího stanu, kde budou na čepu celkem nezajímavé průmyslové značky točené do tupláků, nabídne i menší prostor, kde bude Pivní rozmanitost čepovat kousky z malých a zahraničních pivovarů. Dokonce by mělo ke konci festivalu dojít i k představení piv z několika malých italských pivovarů. A věřte, že naše pivovary ještě mají oproti těm italským co dohánět (viz náš první článek z Říma).