Festival minipivovarů na Pražském hradě podruhé

Minulou sobotu jsme se zúčastnili již druhého ročníku Festivalu minipivovarů, který pořádá Českomoravský svaz minipivovarů. Festival se opět konal na Střelecké cestě pod Letohrádkem královny Anny. Článek z prvního ročníku si můžete přečíst zde.

Po zkušenostech z minulého roku jsme dorazili na místo vybaveni dekami, jídlem a vodou. Rozhodli jsme se letošní ročník pojmout jako jakýsi celodenní piknik… a rozhodně jsme nebyli sami. Dorazili jsme v sobotu již okolo jedenácté a zůstali jsme zde až do zavíračky.

Vstupné bylo opět 300 Kč a po jeho zaplacení každý návštěvník obdržel degustační skleničku a katalog se seznamem prezentujících se minipivovarů a jejich piv. Sklenička byla téměř stejná jako ta z minulého roku. Lišila se jen velmi nepatrně jiným tvarem. Objem byl opět 2 dcl s vyznačením rysky pro 0,75 ml piva určující množství degustačního vzorku. Většina pivovarů točila vzorky k ochutnání plus mínus o tomto objemu, takže v degustační sklenici zůstávalo ještě spousta místa na pěnu a točení piv tedy odsejpalo rychle a netvořily se fronty… pravdou je, že několik pivovarů s nadměrným pěněním piva dosti bojovalo. Co se týče katalogu, ten byl zpracován opět velmi pěkně, leč přehlednost trochu pokulhávala. Bylo by fajn příště seřadit pivovary v katalogu (a vlastně i ve stáncích) například podle abecedního pořadí, nebo alespoň přidat na konec katalogu abecední rejstřík. Také piva uvedená v katalogu u některých pivovarů neodpovídala těm, která byla na festivalu na čepu. Pár minipivovarů uvedených v katalogu na festivalu chybělo, na druhou stranu se objevilo několik hostů, kteří v katalogu uvedeni nebyli, například úplně nový minipivovar Kolštejn z Branné.

Celkově byl průběh festivalu téměř stejný jako vloni. Degustační sklenička a náramek na zápěstí, které účastníci obdrželi po zaplacení vstupného, byly jedinou podmínkou natočení vzorku piva. Nemuseli jsme řešit a hledat po kapsách žádné peníze, či žetony, stačilo přijít se skleničkou k vyvolenému výčepu a nechat si natočit pivo dle svého výběru. Komu jedna degustační dávka nestačila, ten se mohl pro své vyvolené pivo několikrát vrátit.

Každý minipivovar přivezl na festival dvě svoje piva, některé pivovary svůj sortiment ještě rozšířily a v pátek na čepu nabízely jiná piva než v sobotu. V sobotu odpoledne již některé piva postupně docházela. Osobně mě trochu zamrzelo, že jsem si letos nestihla dát Flekovský ležák. Na druhou stranu byl závěr akce mnohem méně náročný, než na prvním ročníku, kdy byly až do konce na čepu k dispozici takové silné dobroty jako Sv. Jiljí od pivovaru U Tří růží.

Točení piv probíhalo až do osmé hodiny večerní. Trochu nás ale překvapilo to, že pár minut po osmé nás už ochranka nekompromisně vyháněla z prostor festivalu. Balení věcí tedy vypadalo, jako kdyby se na nás valila povodňová vlna a s nedopitými posledními vzorky byli účastníci festivalu nekompromisně popoháněni až ke schodům k východu. Možná by příště stálo za to zvážit ukončit točení piv v půl osmé, aby účastníci mohli opustit prostory akce poněkud důstojněji.

Oproti loňskému roku bylo na festivalu několik malých změn. Všichni jsme přivítali přistavení korýtka na mytí rukou po cestě z toalet… k dispozici bylo i pivní mýdlo :) Toalety se tentokrát nenacházely dole v hlavních prostorách festivalu, ale byly přesunuty nahoru nad schody. V pátek prý byla kapacita toalet organizátory poněkud podceněna a čekaly se až dvacetiminutové fronty. V sobotu budky doplnily stojany pro pány a fronta se v podstatě netvořila žádná.

Jídlo bylo opět k dispozici pouze v jednom stánku. Za poměrně vysoké ceny jste si mohli zakoupit kuřecí řízečky, sýrový špíz, či velmi intenzivně zavánějící pivní sýr. My jsme ale vlastně zde nabízenému jídlu mnoho pozornosti nevěnovali, neb jsme dorazili dobře zásobeni jídlem vlastním. Koneckonců jedná se o akci zaměřenou na degustaci piva, nikoliv o uřvaný hudebně pivní festival se stánky s langoši. Vlastně úplně nejvíc bychom přivítali prostý stánek s nabídkou na kostičky nakrájeného neutrálního sýra a pečiva… když se jedná o degustační festival, tak proč ne i s nějakým tím neutralizačním degustačním soustem? :)

Stejně jako vloni byly dle všeho hlavní prostory festivalu opět nekuřácké… alespoň soudě podle toho, že organizátoři kuřáky vykazovali do ústraní. Žádné cedule, která by však o zákazu kouření informovala, jsme si nevšimli.

Pivovary zde byly prezentovány často přímo pod taktovkou sládků či zaměstnanců pivovaru. Co se týče piv, tak převážná většina pivovarů nastoupila s ležáky… upřímně řečeno někdy v poněkud rozpačité kvalitě. Objevilo se také pár silnějších speciálů. Vyloženě potěšila piva pšeničná. Téměř všechny pšenice, které jsme zde ochutnali, byly velmi vydařené. Doby, kdy většina českých minipivovarů vařila pšeničná piva chutnající jako nakyslý ležák, jsou snad již za námi. Několik pivovárků se přijelo pochlubit se svými ejly… jednalo se především o staré známé firmy jako Matuška, Nomád, Antoš, Valášek, Strahov či Kocour.

Z piv, která nás zaujala, jmenujme například příjemný nakuřovaný speciál Vídeňské kouřové od Štiřínského pivovaru, či novinku ze Strahova Summer Red Ale. S postupujícím dnem jsme také zaskočili k starým dobrým známým oblíbencům jako je California či Tlustý netopýr.

Celkově se nám festival opět velmi líbil. Společně se Sluncem ve skle ho řadíme k našim nejoblíbenějším českým pivním festivalům. Pohodová, poklidná a velmi decentní akce. Nevšimli jsme si, že by se zde někdo opil a dělal problémy (ač v pátek pravda byla dle vyprávění pátečních návštěvníků akce o něco divočejší). Pokud bude festival probíhat i příští rok ve stejném duchu, rozhodně jej doporučujeme navštívit.