Po týdnu tu máme další přehled pivních novinek. Dnes to bude hodně nabité, řada výborných pivovarů nám totiž přichystala výborná piva, občas i méně obvyklá. Nechybí tu ani pár zklamání, ale naštěstí ne nějaká velká hrůza.
Slavný Matuška uvařil na Velikonoce nové pivo Golden Weizenbock, od jeho dřívějšího Weizenbocku se trochu liší složením sladů a možná i chmelů. Je to sladší sladová pšenice s tóny banánů, citrónové kůry, hrušek i hřebíčku. Je zajímavá, vyvážená, výborně se pije. Tohle se Matuškovi hodně povedlo.
Světové pivní trendy k nám, na rozdíl od jiných evropských států, doráží zpravidla s mnohaletým zpožděním. Nyní ale zdá se nastala změna – v Americe populární New England IPA se v Evropě teprve pomalu rozkoukává a u nás už ji uvařilo několik pivovarů a další to mají v plánu. Pro ty, kteří o tomto pivním stylu – nebo spíše podstylu – neslyšeli, přidáme jeho stručnou charakteristiku: jde o vydatně chmelené pivo, ale ne úplně extrémně hořké, u nějž je kladen důraz na svěžest a zákal. Onoho zákalu pivovary dosahují různými více či méně přirozenými postupy – přidáním různých obilovin, mouky, ovoce, zahušťovadel, použitím hůře sedimentujících kvasnic, extrémním chmelením za studena a podobně (Staropramen s něčím podobným přišel dříve, než to bylo cool). Nejnovějším český zástupcem tohoto pivního stylu je New England IPA od létajícího Falkona. Jde o světlou sedmnáctku a ač obsahuje ovesné a pšeničné vločky, tak není ani příliš kalná – s tím by asi pivněstyloví puristé úplně spokojeni nebyli. Chmelem je narvaná až po vrch, je výrazně ovocná s tóny manga, ananasu, pomerančů, grepů i jahod, je sladší sladová a zároveň hodně hořká. Nevíme, jestli bychom ji mezi New England IPA zařazovali, ale pivo je to výborné a nebezpečně pitelné.
První pivo si nechala uvařit pražská Krkonošská hospůdka a jde zároveň o první pivo z nového pivovaru Kamenice nad Lipou. Je to ležák jedenáctka a jmenuje se Bob & Dave Bitter – podle jmen majitele hospody Davida Housy a kamenického sládka Roberta Fraňka (dříve vařil bezva piva ve vrchlabském Hendrychovi). Pivo je to příjemně sladové s lehkou obilností, slušně chmelené s peprnými a bylinnými tóny. Čisté, vyvážené a velmi dobře pitelné. Mělo být v Krkonošské hospůdce na čepu často, možná pořád, rádi na něj zase zajdeme.
Čečelický pivovar Novej svět přišel se dvěma novinkami. Prvním je Porter, první „neejlové“ svrchně kvašené pivo, které pivovar uvařil. Je pražený s tóny kávy i sušeného ovoce, nepříliš plný, ale slušně pitelný. Hodně se povedl AM!14::Simcoe, ejl amerického střihu s chmelem Simcoe. Sladový, ovocný, s tóny pryskyřice a vyšší hořkostí. Vyvážený, parádně pitelný.
Zajímavé pivo za spolupráce s německým Freigeistem připravila létající Siberria. Jde o silný baltský porter s přidaným datlovým sirupem, nazvaný je Russian Liver – pivní znalci zajisté dle etikety poznají odkaz na známý americký pivovar Russian River. Porter je to pražený, s tóny datlí, fíků i lesního medu, sladší a zároveň slušně hořký. Pěkně harmonický a výborný.
Hostivar na Velikonoce uvařil Ale Motueka, polotmavou dvanáctku. Je sladová a karamelková, s máslovými tóny, ovocné chmelové tóny zase tak moc znát nejsou, nahrazuje je drsnější chmelová hořkost. Pít se to dá, ale oproti ejlům, co jsme nedávno měli v Hostivaru 2 to je docela slabota. Zkusili jsme i světlou jedenáctku a třináctku, fajn piva, ale dříve jsme tu potkali i lepší várky. Snad šlo jen o náhodu a příště tu zase bude líp.
Kraslický Krušnohor uvařil imperial stout a nechal ho uležet na hoblinách cedrového dřeva. Pivo je to pražené, s tóny lesního medu a rozinek i sušených třešní, je i lehce mentolové z onoho ležení na cedru. Je trochu zbytečně moc alkoholové, užilo by trochu doladění, ale zároveň je i zajímavé a popíjí se dobře. Na ochutnání na zkoušku fajn.
Létající pivovar Crazy Clown připravil další ochucené pivo, ale tentokráte nejde o takovou divočinu, jako je u něj zvykem. Do APA We’re All Mad Here naházel krom australského chmele i ostružiny a černý rybíz. Čekali jsme, že bude výrazně barevné (jako třeba rybízové od Mikkellera), ale je jen zlaté s lehounkým fialovým nádechem. Je docela hodně ovocné, sladové, s lehkými tóny karamelu a kyselosti. Chutné a dobře pitelné. Mimochodem, Crazy Clown v úterý otevírá v Praze svoji hospůdku, jsme na ni zvědavi.
Dolnobojanovický Mazák ke svému šestému výročí přišel s pivem Bojanowitz Pilsener, tedy pilsem německého střihu. Ležák je to příjemně sladový a chmelově bylinný až peprný, německá piva i připomíná, jen trochu ruší lehký máslový nádech. Pije se ale dobře.
Po třech letech fungování jako létající pivovar se v březnu stal Malešov pivovarem klasickým. Nám se od té doby povedlo potkat dvě jeho piva. Nová Desítka je divná, sice vcelku hezky chmelená, ale ruší v ní lehké tóny mladiny a zeleniny. Pít se dá, žádný zážitek to ale není. Malešovská India Pale Ale má zřejmě stejný recept jako dříve, je vcelku hezky chemelná s tóny pryskyřice a citrusů, ale je drsnější a ne tolik harmonická. Nicméně oproti dřívějším várkám vařeným v MMX je to i tak zlepšení.
Na závěr ještě zmíníme dvě piva, která byla nyní po roce znovu uvařena. Prvním je Jarní jantar z Únětic, ale u něj nikoho nepřekvapí, že jde o pěkně chmelené a velmi dobře pitelné pivo. Druhým je Náhlá Smrt od Falkenštejna, silný tmavý ejl s americkými chmely. Letos je hodně pražený, s tóny lékořice i hořké čokolády, je docela hořký i alkoholový. Fajn pivo, mohlo by být zajímavé ho nechat pár měsíců uležet ve sklepě.
