Máme tu další přehled nových českých piv. Dnes tu bude větší množství piv různě dochucených a upravených, ale naštěstí ve většině případů nejde o žádné hrůzy plné extraktů a chemie.
Létající pivovar Falkon uvařil pivo The Society, americký brown ale s přidanou kávou. Pivo je to sladové a karamelové, s tóny tropického ovoce a lesních jahod, káva je z něj cítit spíše lehce. Je slušně hořké, vyvážené, velmi dobře pitelné. Udělat dobré kávové pivo, které není tmavé, není úplně snadné a tady se to rozhodně povedlo.
Zjevil se další létající pivovar, jmenuje se First Order a založili ho tři cizinci žijící v Česku. Jeho prvním pivem je Je Suis Sauvin Saison, saison chmelený novozélandským Nelson Sauvinem a americkou Citrou. Je sladší sladový, docela plný, s tóny manga, mandarinek, jahod, hroznů i borůvek. Je středně hořký, ze „saisonovských“ tónů je znát trocha medu a koriandru. Je to takový pivní „multivitamín“, pije se dobře.
Zámecký pivovar Frýdlant postupně projíždí všechny ejlové pivní styly. Po nedávných Black IPA a Brown Ale přichází s novou Albrecht Red IPA, chmelenou moderními chmely Citra, Equinox a Vic Secret. IPA je to pryskyřičná, citrusová, s tóny jahod i bylin, karamelová a docela hodně hořká. Je trochu drsnější a ne tolik svěží, ale pije se vcelku dobře. Druhým novým pivem je jedenáctka Karel, světlý ejl (vloni Frýdlant toto pivo vařil ve slabší verzi, nám se ho ale potkat nepodařilo). Je slušně hořký, zajímavě ovocný, ale s divnými tóny na pozadí – zemitostí, zatuchlostí, trochu i saponátem. Pít se dá, ale žádný příjemný zážitek to není.
Při návštěvě nového pivovaru Hostivar H² (o něm v příštím článku) jsme se náhodou nachomýtli k prezentaci piva Imperial Stout od Trautenberka a dostali ho k ochutnání. Pivo zrálo tři měsíce v sudech po irské whisky Jameson, silou je to devatenáctka. Je pražené a výrazně karamelkové, s tóny čokolády, whiskey, vanilky a rozinek. Diacetylu, tedy v tomto případě karamelek, je v pivu hodně, ale tóny whisky a praženosti to pomáhají vyvážit, takže se pije docela dobře. Čekali jsme více, ale určitě mohlo být i hůře. Jsme zvědaví, jak se se sudy od Jamesona popasuje Matuška, který jich také pár vyfasoval.
A jako by toho v Hostivaru nebylo málo, od jeho sládka jsme dostali láhev speciální verze hostivarského imperial stoutu, která zrála na hoblinách macerovaný v irské whisky a byla dostupná jen akcionářům pivovaru a spřízněným lidem. Oproti základní verzi se pivo slušně vyhladilo, je pražené, s tóny hořké čokolády, lehce i vanilky, švestek a rozinek. Příjemný a velmi chutný silák, snad ho Hostivar příště připraví ve větším i pro veřejnost.
Vrchlabský pivovar Krkonošský medvěd uvařil netradiční záležitost – pivo Choca Cola. Jde o silný stout s belgickými kvasinkami, kolovými ořechy, guaranou a kakaovými boby. Je docela kořeněný s tóny hřebíčku i anýzu, je pražený, s výraznými tóny koly. Jinak je docela hořký, lehce osobitý, chutný trochu jako něco od Crazy Clowna. Pije se ale dobře.
Pivovar z Pacova po předchozí IPA Jumbo uvařil India Brown Ale Dark Jumbo, tedy jeho tmavší a zároveň silnější verzi. Sice jsme pivo nechali týden odstát, ale i tak bylo po nalití extra zakalené, za takový zákal by se nemusela stydět ani čerstvě stočená bavorská pšenice. Ač vzhledem k napití nelákalo vůbec, v chuti to, krom množství kvasnic, nebylo zase tak hrozné – toustové s tóny citrusů a zemitosti. Dalo se pít, pokud se jim ho příště podaří uvařit dobře (nálož kvasnic byla i v čepované verzi), tak by to možná mohlo být i dobré pivo.
Náchodský Primátor po roce opět uvařil zelené pivo. Nám se ho nyní (bohužel) podařilo potkat, letos se z Jarního piva přejmenovalo na Evergreen. Je svítivě až nezdravě zelené, pivovar se zmiňuje jen o přidání zeleného ječmene, tím ale nic moc neobarvíte (zkoušel to třeba Krčín). Ve složení je totiž ještě likér Curaçao barvený modrou potravinářskou barvou, stejně jako v zeleném Starobrnu. Pivo je to sladové, osobitě bylinné, lehce máslové a zatuchlé. Nic, co by si člověk musel dávat znova.
Po letech jsme ochutnali pivo Mazel od Svatého Jána u Kolína. Dříve to byl polotmavý speciál, nyní jde o tmavý čtyřsladový speciál. Je pražený, karamelový, ořechový, sladší, s nádechem zatuchlosti. Lehce osobitý, průměrně pitelný.
Od změny sládka i vedení pivovaru Strakonice jsme mnoho jejich piv neměli. Nyní jsme zkusili v láhvi desítku Dudák Švanda a světlou jedenáctku. Ač mají nyní nové etikety a zátky, obsah za moc nestojí – obojí je drsnějí máslová bomba s nádechem zeleniny, pitelná jen s velkým sebezapřením. Pít Gambáč je proti tomu luxusní gurmánský zážitek.
