Pivní výlet v Brně - Beránek, Netopýr, Žába a Magistr

Před odjezdem za lyžováním v Rakousku jsme se ještě krátce zastavili v Brně. Zbylo nám trochu času v sobotu večer, a tak jsme vyrazili na další objevování pivních krás tohoto města.

Tentokrát naše kroky zamířili do restaurace U Bílého beránka, zde totiž mělo být k ochutnání „domácí a jedinečné“ pivo Beránek. Restaurace byla pěkná, nekuřácká a obsluha příjemná a ochotná. Sedli jsme si a zeptali se číšnice, co že je to pivo Beránek vlastně zač a kde ho vaří. I dostalo se nám odpovědi, že ve Velkém Březně. Z domácího piva se vyklubal nudný euroležák navíc s nepříjemným kovovým nádechem ve vůni i chuti. Ale alespoň žízeň po dlouhé cestě z Prahy nám zahnal. V této restauraci mají dále v nabídce jedenáctku Starobrno a Krušovice Černé. U restaurace, která nabízí lákavé a dle mnoha ohlasů velmi dobré pokrmy, je takováto pivní nabídka vskutku zklamáním. Možná tu dobře vaří, ale dobrým pivem jídlo nezapijete.

Z Beránka jsme se vypravili do nedaleké Klubu Netopýr. Zajímavý podnik, který na třetí pípě nabízí různá vybraná piva ať už z malých českých pivovárků, či slavných malých pivovarů zahraničních včetně těch největších lahůdek. A vlastně bych řekla, že ta nejzajímavější čepovaná piva jsou v Brně k ochutnání právě zde. Navíc na svých webových stránkách velmi detailně informují o každém nově naraženém pivu, jsou zde zveřejněné podrobné informace o pivech již vypitých a také těch, které jsou ještě na čekačce. Podrobné informace o pivu, které je aktuálně na čepu, visí i na papíru vedle baru.

Klub Netopýr se nachází v podzemních prostorách s cihlovými zdmi, které u mě vyvolávaly nostalgické vzpomínky na naše mladistvé návštěvy v žižkovské pivnici U Sadu. Prostory jsou zřejmě pouze kuřácké a svéráznost podniku udává i velké množství herních a dalších automatů. V době naší návštěvy byl naštěstí klub téměř prázdný, takže zakouřenost byla pouze jemně pikantní. U baru jsme si objednali Sentického Kvasara a s pěkně natočeným pivem jsme se ukryli k pultíku na chodbu vedoucí k záchodům, kde byl přece jenom čistší vzduch. To, že jsme v Netopýrovi zastihli právě Kvasara, mi udělalo radost. V Praze na něj člověk jen tak nenarazí a já pro něj mám docela slabost.

Z Klubu Netopýr jsme se šalinou přesunuli do vychvalované hospody Zubatá žába. Není divu, že je tato restaurace tak chválená, je to totiž jeden z těch vzácnějších podniků, kde se nesmí kouřit a zároveň si v něm můžete dát zajímavé pivo. Na čepu je nefiltrovaná Polička a Klostermann. Zubatá žába je hospůdka malá se dvěma částečně oddělenými místnostmi. U baru hraje poměrně hlasitá reprodukovaná hudba, ale jelikož má pan výčepní dobrý hudební vkus, vlastně to ani moc nevadí. Ač v restauraci více upřednostňuji klid, kvalitní hudba mi občas i udělá radost (Sisters of Mercy ve Zlých časech například :)). V Zubaté žábě si dáváme Klostermanna, kterého jsme měli naposledy v létě a já zjišťuji, že jsem mu ukřivdila a vlastně mi velmi chutná ať už to je lepší kondicí piva, či prostě jenom chladnějším ročním obdobím, které pití silnějších a sladších speciálů svědčí více, než horké letní večery :)

A protože je do rozjezdů ještě času dost, přesouváme se k v pořadí třetí návštěvě pivovaru Magistr, o jehož první návštěvě jsme psali zde. Tentokrát usedáme do nekuřácké části a čekáme na číšníka… čekáme a čekáme :) Když už se naše čekání zdá býti marné, číšník se objevuje a my si u něj objednáváme světlý ležák Scotta. Pivo jest to velmi dobré, s příjemnou plností, chlebovými tóny a dlouhým výrazným dozníváním. Takže další velmi dobré pivo, které jsme zde ochutnali. Až se nám nechce věřit všem negativním ohlasům na tento pivovar a kvalitu jeho piv. Objednáváme si ještě malou Kateřinu a Kellyho. A ejhle, obě piva jsou dosti hrozná. Naprosto bez řízu a vodová. A to si ještě Kateřinu pamatuji z první návštěvy jako jednu z nejlepších desítek, kterou jsem pila. Otázkou je, jak číšník tato piva natočil. Však jsme si na ně pěkně dlouho počkali. Shrnuto, podtrženo, v Magistrovi jsme za naše tři návštěvy ochutnali velmi dobrá piva, ale také piva dosti špatná. Pivovar je bohužel postižen značným kolísáním kvality piv, ale také značným kolísáním kvality obsluhy. Je zde ovšem určitá šance, že pokud bude konstelace hvězd vhodná, člověk zde narazí na pivo, které je zajímavé a na kterým si pochutná :)

Díky našim občasným cestám do Brna jsme zde již prolezli poměrně dost podniků, ale stále jsme nenašli žádné místo, které by nás chytilo za srdce. Obávám se, že Brno na své Kulové blesky, Nota Bene, Zlý časy a Zubaté psy stále ještě čeká.