Máme tu další pivní novinky. Dnes to bude taková směska, piva silná i slabá, řady různých stylů i barev. Najdou se tu kousky výborné, průměrné a i jeden tak odporný, že na něj asi nadosmrti nezapomeneme.
Sokolovský Permon pokračuje ve své sérii Single Hop piv. Nyní se dostal na řadu Hopper s osobitým japonským chmelem Sorachi Ace. Pivo je to sladové, slušně hořké, s chmelovými tóny citrónové trávy, limetek, tropického ovoce, bylin i kopru. Zajímavé a příjemné pivo, velmi dobře se pije. Pro milovníky chmele Sorachi Ace povinnost.
Další pivo uvařil létající Klínec-Katz, tentokráte jde o belgický Witbier Kočičky. Krom obvyklé pomerančové kůry a koriandru v něm najdete i heřmánek a citrónovou trávu. Heřmánek je v pivě znát opravdu dost, dále je pivo sladově obilné, kořeněné i citrusové. Svěží a fajn pivo, jen možná toho heřmánku by nemuselo být tolik.
Falkenštejn z Krásné Lípy uvařil rozlučkové pivo na počest zpěváka Lemmyho, nazval ho Náhlá Smrt. Jde o svrchně kvašenou dvaadvacítku, stylově nijak nezařazenou. Dle složení a popisu to vypadá na něco mezi americkým Barley Wine, americkým Strong Ale a tmavou dvojitou IPA. Je chmelově pryskyřičná, grepová, s tóny čokolády i lesního ovoce. Je docela znatelně alkoholová až trochu štiplavá, znát je i lehká nakyslost. Není to špatné pivo, ale je takové hrubší, neučesané.
Snaží se i průmyslové pivovary, i když u nich zase tolik invence a netradičních kousků nečekejte. Pivovar ve Velkých Popovicích smíchal svůj světlý a tmavý ležák a vznikl Kozel řezaný 11. Pivo je to sladové, karamelové, lehce chmelově kořenité i bylinné, trochu pražené. Dá se to v pohodě pít, ale jinak smícháním nic zajímavého nevzniklo, obě piva zvlášť by asi byla lepší.
Heinekenův Březňák se přemýšlením vůbec nezabýval a v době, kdy se ostatní pivovary snaží o něco aspoň trochu se odlišujícího, přišel s dalším světlým pivem, Březňák 11. Pravděpodobně jde o druhou světlou jedenáctku tohoto pivovaru, světlý ležák nyní bude mít nejspíše stupňovitost někde kolem 11,9 – kdyby to byla dvanáctka, určitě by se tím pivovar někde chlubil. 11 už po přivonění nevypadá na nějaký chuťový zážitek, je sladová, chmelově kořenitá, znát je i něco karamele, mladiny a obilných slupek. Hořkost je střední a drsnější, celkově je pivo nepříliš dobré, jako něco z dílny Staropramenu.
Poprvé jsme potkali pivo z ani ne dva roky starého pivovaru Jílovice. Světlý ležák 11 byl divný, sice docela hezky chmelený, kořenitý a lehce peprný, ale rušily lehké a méně příjemné tóny – zatuchlé, zvětralé a kovové. Průměrná pitelnost, nic co by si člověk dával znovu, pokud má na výběr. Světlý ležák 12 byl v lepší kondici – sladový, nasládlý, chmelově bylinný i peprný. Slušně hořký, docela dobře pitelný. Sice se trocha nic moc tónů našla i v něm, ale stejně byl fajn.
Žitnou IPA má v sortimentu dolnoředický Mordýř zřejmě již nějakou chvíli, ale nám se do pracek dostala až nyní. Pivo je to sladové, lehce karamelové, s tóny žitného chleba, chmel je též slušně výrazný – s tóny citrusů a bylin. Zajímavé a dobře pitelné.
Předposledním pivem, které dnes zmíníme, je Grand Ale z Jindřichohradeckého orla. Slabším náturám doporučujeme tento odstavec přeskočit. Je to extrémně divné a divoké pivo, s aroma shnilých hub, zeleniny, odlakovače, znát jsou i medicinální a zatuchlé tóny. Kakofonie všech možných vad, něco naprosto odporného. A aby toho nebylo málo, pivo ještě někde během výroby zkyslo, což je na něm ale asi to nejméně nepříjemné. Nepitelné peklo, které si vysloužilo místo v naší síni slávy… teda vlastně hrůzy.
A na úplný závěr jsme si nechali horkou novinku – pivo, které se nám dostalo do rukou přednostně, ještě před uvedením na trh. Jedná se o světlý ležák ze skupiny Lobkowicz, nazvaný v čínštině Ten Pi-tchus Lager (v překladu to znamená „vzácné setkání“). Jde o světlý ležák spíše asijského střihu s přídavkem rýže, uvařený jako poděkování za vydařené setkání české a čínské hlavy státu. Je docela hodně světlý, řízný, je i řádně při těle. Z aroma je znát nejvíce zemitost, též tam člověk najde nějakou tu peprnost, zatuchlost i nepříjemné lihově alkoholové tóny. Opravdu divná záležitost, v ústech nám po ní zůstala jen trpkost a hořká pachuť. Prostě ostuda.
