Chvíli jsme tu na Pivnících neměli žádný článek, ale nebojte, nesekli jsme s pitím ani psaním, jen se nám trochu nakupili pracovní povinnosti a nějaká ta rýmička k tomu, ale naštěstí jsme ve volných chvílích stihli něco ochutnat, pár zajímavých a nečekaných novinek. Takže do toho.
Pivovar Hubertus z Kácova po třech a půl letech po prvním pokusném ejlu přichází s novinkou IPA, tentokráte už vařenou ve velkém. Pivo je to sladové, karamelové, s chmelově bylinnými a peprnými tóny, znát jsou i červené pomeranče a něco lesního ovoce. Je celkem hořké, ale díky výrazné sladovosti moc jako IPA nechutná, spíše jako nějaký Amber Ale amerického střihu. Za nás teda dobré, i když řadu IPAžroutů může urazit. Zároveň jsme po nějaké době od Kácova zkusili i výčepní a ležák. Oba to jsou moc moc fajn kousky, z českých průmyslových pivovarů určitě z těch lepších.
Dalším novým průmyslovým pivem je Weizen z Litovle. Sladové pivo s obilným aroma, docela ovocné, s tóny jablek, banánů i mandarinek, slušně kořeněné s nějakým tím hřebíčkem, anýzem a koriandrem. Lehce kyselé i hořké, svěží, dobře pitelné. Chutná trochu jako mix mezi německým Weizenem a belgickým Witem.
Z olomouckého pivovaru Chomout jsme ochutnali další Single Hop – ejl s chmelem Centennial. Je sladový, citrusový, lehce bylinný, slušně hořký. Nic z čeho by si člověk přímo sedl na zadek, ale pije se to dobře.
Nový Single Hop uvařil i Mazák, použil americkou Galenu, užívanou běžně spíše na hořkost než na pozdější chmelení a aroma. Nicméně pivo vyšlo dobře, je příjemně citrusové, s tóny bílých hroznů, sladové a nasládlé. Čisté, příjemné, dobře pitelné.
Purkmistr není zrovna naším neoblíbenějším pivovarem, ale dobré pivo občas uvaří, takže se mu úplně nevyhýbáme. Teď je to novinka Pšeničná IPA, čtrnáctka s pšeničným sladem a americkým Equinoxem. Citrusová, sladová i obilná, slušně hořká a svěží. Sice ne úplně dokonale čistá a vyladěná, ale pije se i tak dobře. Po tomto ejlu a nedávném fajn Imperial Stoutu se zdá se, že svrchně kvašená piva jdou Purkmistrovi o poznání lépe než ležáky.
V Lužinách připravili další ejl, tentokráte jde o jejich první tmavý – šestnáctku Olivera. Je to celkem zakalené pivo, čokoládové, citrusové, s tóny lesního ovoce a kvasnic. Hořkost lehce ulpívá, pivo by potřebovalo doladit. Ale to vlastně o Lužinských ejlech říkáme od počátku a nějak se nic nemění. Příště asi raději zkontrolujeme, jak jsou na tom s kvalitou ležáky.
Bizon uvařil pivo Nostalgie 77, ležák vařený klasicky na tři rmuty. Bohužel jak už je u Bizona zvykem, na výsledku se nijak neodrazí použité postupy či suroviny, ale hlavně vady, které vzniknout při výrobě piva. A u tohoto ležáku se bohužel zrovna zadařilo v tom negativním smyslu – pivo je to máslové, s tóny jablek, lehce i těch zelených, znát je i zelenina, hořkost docela ulpívá na jazyku. Prostě hnusné pivo, příště si raději koupíme něco v láhvi, tam si aspoň při pohledu na etiketu člověk říká, že nevyhodil peníze úplně zbytečně.
