Dva nové pražské pivovary: Marina a Beznoska

Dva zbrusu nové pražské pivovary narazily v předchozích dnech své pivo a my se vydali ochutnat jejich sortiment a prozkoumat, jak to u nich vypadá.

Prvním z nich je holešovická Marina. O otevření tohoto pivovaru jsme tu psali nedávno. A nyní, zhruba po pěti týdnech, se dostala na čep jejich vlastní piva (předtím byla vařena v Břevnově) a to nás konečně motivovalo k návštěvě.

Musíme uznat, že to v Marině mají opravdu hezké. Pivovar se nachází v bývalé přístavní budově, která je moc pěkně zrekonstruovaná. Jen ten okolní komplex budov Prague Marina trošku kazí celkový dojem. Uvnitř je pivovarská restaurace moc hezká, má vysoký strop s dřevěnými trámy, pěkné obložení i stolky. Ve středu místnosti je větší měděná varna a před ní pěkný obdélníkový bar. Za varnou nad ležáckými tanky se nachází ještě menší patro s několika stoly. Vše je naleštěné a blyštící se. Kouřit se může jen v patrě nad varnou, zbytek restaurace je nekuřácký.

Většina stolů byla po našem příchodu prázdných, ale dle číšníka, který se nás ujal, bylo vše beznadějně rezervováno. Nakonec se naštěstí stůl našel, takže jsme nemuseli putovat do vyhnanství do vedlejší italské části restaurace. Obsluha zde vůbec byla trošku zvláštní. Staralo se o nás slušné množství číšníků, ale takovým trošku chaotickým způsobem, takže jsme každou chvíli museli někomu odpovídat, že už máme objednáno. Celkově byli všichni takoví korektní a odtažití… ale alespoň rychlí. Sympaticky naopak vypadali dva výčepní za barem, možná si příště zkusíme sednout tam.

A pivo? V době naší návštěvy byla na čepu tři vlastní piva a tři piva z Břevnovského kláštera. Světlé Přístavní výčepní bylo hezky sladové, lehce chlebové a kvasnicové, dobře nachmelené se střední hořkostí. Světlý Holešovický ležák na tom byl hodně podobně, též slušně chmelové a příjemně sladové pivo. Prostě dobře pitelná piva. Posledním byl Speciál, tmavá třináctka. Výrazněji pražené pivo s kávou a trochou karamele. Opravdu podařený speciál, chutnal nám ještě více, než obě světlá piva. Dali jsme si i něco z Břevnova. Klášterní IPA byla klasicky výrazně citrusová, též kořenitá a pryskyřičná… i když to není Matuška či Nomád s čistším projevem, je to stejně velmi dobré pivo. Imperial Pilsner byl nějak podezřele zakalený (když jsme ho měli či viděli jindy, tak byl prakticky čirý), ale v chuti byl fajn, takový příjemný slaďoušek, jako dříve.

Nabídka jídla vypadala celkem lákavě, ale měli jsme později jiný program, takže jsme si na zub dali jen nakládaný hermelín a hovězí vývar. Obojí dobré, za tu lehce nadprůměrnou cenu nás to neurazilo. Jednou si sem určitě skočíme na něco většího.

Dojmy máme kvůli obsluze trošku rozporuplné. Místo objednaného Imperial Pilsneru jsme dostali IPA, i když naúčtován nám byl dražší Pilsner. Ale řešit jsme to nechtěli, když jsme navíc neměli tucha, u koho jsme si pivo objednávali a kdo nám ho přinesl. Zvláštní bylo, že pivovar byl celkem prázdný i při našem odchodu po více než dvou hodinách, když se předtím číšník dušoval, že si u žádného stolu nestihneme dát ani jedno pivo.

Dalším nově otevřeným pražským pivovarem je Minipivovar Beznoska, který se nachází v prostorách restaurace Školička na Proseku. Jde na to přesně opačným způsobem než Marina – pivo bylo naraženo několik týdnů před oficiálním otevřením, které má proběhnout 6. – 7. dubna.

Odlišné od Mariny je to na Proseku i v jiných ohledech. Je to taková normální restaurace u paneláků, která je striktně rozdělena na kuřáckou a nekuřáckou část. Každá část má jiný vchod a snad i jinou obsluhu. My logicky zvolili tu nekuřáckou, v níž se nachází i samotný pivovar. Měděná varna je moc hezká… ale jinak je vnitřek takový klasický, prostě česká hospoda, jejíž interiér vám v paměti příliš neutkví.

Obsluha byla moc milá a rychlá, vše nám ochotně pověděla. Je poznat, když někdo dělá práci, která ho opravdu baví. Nabídka jídla byla též spíše taková klasická a ceny slušné. Příliš jsme to nezkoumali, řekli jsme si, že ochutnáním jídla počkáme na oficiální otevření.

Na čepu byla již dvě vlastní piva, ležák a pšenice. Dále ještě Staropramen a (pokud se nepletu) Plzeň. Zvláštní kombinace, ale srovnání může být pro dobrými pivy netknutého pijana zajímavé :) Světlý ležák byl příjemně sladový, lehce chlebový a kvasnicový. Trošku plnější, než bývá zvykem, dobře nachmelený a slušně pitelný. Pšeničná dvanáctka byla výrazně aromatická s převládajícími banány a vanilkou, též i lehce jablečná a kvasnicová. K tomu příjemná hřebíčková kořeněnost a nasládlé sladově pšeničné tělo. Povedené a dobře pitelné. Prostě doba nevýrazných pšeničných „ležáků“ už u nás naštěstí končí.

Ve výsledku to u nás po těchto kratších návštěvách vyhrála spíše Školička – Beznoska. Ale rozhodně se do obou pivovarů v nejbližších době znovu podíváme. A pak nás čeká otevření dalšího nového pražského pivovaru – Hostivaru v Hostivaři.