Je tu další povídání o českých pivních novinkách. Zase tu máme zajímavou všehochuť, od slabých po silná piva, světlá i tmavá, včetně několika méně obvyklých stylů. A též to dnes bude hodně o létajících pivovarech.
Začneme pivovarem Zhůřák, který měl minulý týden v Bad Flash Baru v Krymské svoji prezentaci spojenou s ochutnávkou osmi druhů piv. My řadu jeho piv zkoušeli nedávno, takže jsme se zaměřili na novinky a piva, která jsme dlouho neměli. Novým pivem je Steam Ležák, pivo inspirované pivním stylem California Common (alias Steam Beer), jen je oproti americkému originálu světlejší a chmelený českými chmely. Je to světlá jedenáctka, sladová, s jemně chmelově bylinnými tóny a nádechem broskví. Zajímavá a velmi pitelná. Druhou novinkou je černá IPA Dark Dawn, je docela pražená s tóny žitných buchet, zároveň je hodně ovocná – má tóny mandarinek, limetek a dalšího tropického ovoce. Hořká, příjemná, výborně se pije. Po dvou letech jsme zkusili Saazer Weisse, pšenici vydatně chmelenou českými chmely. Zajímavá a chutná, ale možná by mohla být o něco méně kořeněná a kvasnicová. Na závěr jsme si dali ještě novinku Black Hole – imperial stout, o kterém jsme tu nedávno psali. Je to tekutá hutná paráda, které se nedá nic vytknout. Takže jako obvykle se Zhůřákem více než spokojenost, měl by do Prahy na podobné akce jezdit častěji :)
Beegeekovský létající pivovar Sibeeria uvařil pivo spadající mezi dva pivní styly, které dnes získávají na popularitě – lehké Session IPA a kalné New England IPA. Pivo se jmenuje Vesna a opravdu je lehké – je to jen jedenáctka – a též i docela hodně zakalené. Chutná výrazně a šťavnatě ovocně, s tóny tropického ovoce, mandarinek, hrušek, lesních jahod, bílého vína i melounů. Je i sladší sladové, celkově takový příjemný ovocný koktejl. Na náš vkus a na další popíjení bychom asi ubrali na sladkosti, ale jinak je to fajn kousek.
Létající pivovar Mazaný Lišák přichystal Bůček, nakuřovaný polotmavý bavorský bock. Nakuřovaný a uzený je docela výrazně, jinak je i sladší sladový, karamelový a medový. Je znát i něco oříšků a též chmelových kořenitých tónů. Zajímavý a dobře pitelný speciál.
Další létající pivovar, žďárský PePe, uvařil jantarový ejl Redneck Ale. Jde sice už o druhou várku, ale s upravenou recepturou. Pivo je to docela hodně hořké a drsnější, s tóny bylin, grepů i červených pomerančů. Není úplně chuťově čisté a harmonické, užilo by doladění. Ale dopít se dalo.
A ještě jeden létající pivovar zmíníme – Kočovný Kozi přišel se za studena chmelenou světlou desítkou Juan Cabrón, vařenou v průmyslové Břeclavi. Pivo je to výrazně a vcelku příjemně chmelené, nicméně je takové divné, mimo jiné ruší výrazné máslové tóny a drsnější závěr. Takhle se moc pít nedá, je škoda, že nebylo uvařeno v nějakém lepším pivovaru.
Velkomeziříčský pivovar Jelínkova vila (Harrach) nepatří mezi velké experimentátory a svůj sortiment moc neupravuje. Nyní ale přišel s novou IPA HBC 462, za studena chmelenou stejnojmenným experimentálním chmelem. Ejl je to sladový, s tóny mandarinek, limetek, pryskyřice i bylin a nádechem broskví. Příjemný a dobře pitelný.
Vrchlabský pivovar Hendrych přichází se svojí další čtvrtletní novinkou. Tentokráte se pustil do náročnějšího pivního stylu – uvařil saison H17, polotmavou sedmnáctku belgického střihu. Pivo je to výrazně kořeněné s hřebíčkem, koriandrem i skořicí, je docela hodně jablečné i sladší sladové. Zároveň je docela hořké a lehce nakyslé, dohromady je to takový zvláštní koktejl. Pít se vcelku dobře dá, ale nenadchne.
Pivovar Chříč uvařil pivo Konopásek, na počest Josefa Konopáska, posledního sládka chříčského pivovaru před jeho uzavřením ve čtyřicátých letech. Jde o světlý konopný ležák, je sladový, docela konopný, trochu drsnější a bohužel s výraznými tóny žluklého másla. Konopí to sice trochu zakrývá, ale i tak je výsledkem divnost, která se moc nedá pít. Pivovar je nám sympatický – má zajímavé etikety a zaměstnává postižené, nicméně jeho piva nás většinou hodně zklamou.
Zabrousíme ještě do průmyslových vod – Plzeňský Prazdroj v rámci své pivní série Volba sládků přišel s nefiltrovanou třináctkou velikonočním zlatým Masterem. Je to docela hodně sladové pivo, ale též i výrazně chmelené – kořenitými, bylinnými a peprnými tóny. Užilo by trochu zjemnění, ale na průmyslové pivo to není špatný výsledek – neurazilo, pije se dobře.
Po pěti letech jsme zkusili medový Velikonoční speciál z Chyše. Jde o medovou čtrnáctku, pěkně chmelenou, hořkosladkou, dobře pitelnou. Posledních pár piv z Chyše nás tolik nezaujalo, ale tohle je fajn.
Po nedávných výrocích našeho největšího pivního znalce jsme dostali chuť na pivo vařené na jeho počest. Tedy na IPA Idiot od Falkona. Pivo je to stále krásně chmelené, sladové i ovocné, hořké, pije se úplně samo. Prostě „nechutné kyselé pivo“ jak má být.
