Pivní průzkum Horního Bavorska, díl 2. - Oberammergau, Weilheim, Schongau, Murnau

Bludice

1. července 2015 v 10:12

Jak jsem již psala v minulém článku, po Ettalu byl náš výlet předčasně ukončen nepřízní počasí a další pivovary jsme tedy museli objet jiný den. 

Jako do prvního jsme vyrazili do pivovaru Ammergauer Maxbräu. Z Garmische-Partenkirchenu nás téměř až k němu dovezl autobus. Byli jsme zde trochu dříve, takže jsme museli počkat na otevření. Čas jsme si ukrátili procházkou městečkem, prohlídkou místního nazdobeného kostela a posnídáním výborných koláčků z místního pekařství. Hned po otevření jsme vtrhli do restaurace pivovaru. Jedná se o novější pivovar, jehož měděná varna je umístěna přímo v restauraci. Tento pivovar je součástí hotelu a jeho prostředí je trochu více nóbl. Nicméně pivo si zde můžete dát bez problémů na baru. Na čepu byla opět dvě piva. Chutnal nám netradiční Kellerbier, plnější, trochu méně prokvašený a překvapivě výrazněji ovocný, ale ne špatným směrem. Do chladného počasí fajn pivo, v létě by se ale pilo o poznání hůře. Chutnalo nám i pivo označené jako Dunkel, sice trochu kvasnicovější na náš vkus, ale zajímavě chmelený a celkem pěkně vyvážený. Až později jsme zjistili, že se jednalo o svrchně kvašené tmavé pivo chmelené moderními aromatickými chmely. Proč ne? Příjemný modernější restaurační pivovar v pěkné vesničce.

Do dalšího pivovaru Dachsbräu ve Weilheimu jsme se již přesunuli vlakem s přestupem v Murnau. Dachsbräu je tradiční starší bavorský pivovar, který provozuje vlastní pivovarskou hospodu hned vedle pivovaru. Hospůdka je to pohodová, takový klasický bavorský útulný podnik, který nabízí na čepu bohužel pouze dvě piva – DunkelHelles. Piv z pivovaru Dachsbräu jsme v minulosti ochutnali již celkem dost. Mimo jiné právě zmíněný Dunkel, proto jsme si v hospodě kromě točeného exportního světlého dali lahvový nefiltrovaný Ur-Hell, který byl pěkně svěží, vyvážený a výborně pitelný. Nezlobili bychom se, kdyby jej zde měli ze samospádu. Takto jsme holt museli vzít zavděk lahváčem. A protože se nám zde celkem líbilo a i ceny byly poměrně příjemné, dali jsme si k jídlu chutné Leberkäse a mrkvovo-pomerančovo-zázvorovou polévku. Jídlo to bylo dobré. Spokojenost.

Z Weilheimu jsme se přesunuli vlakem do Schongau, kde se nachází pivovar Schongauer. Tentokrát se jedná pro změnu opět o novější restaurační pivovar s měděnou varnou umístěnou přímo ve větším prostoru restaurace. Ta je dvoupratrová a dle všeho zde kromě pití piva probíhají i různé kulturní akce (Uprostřed restaurace se nachází malé pódium). V době naší návštěvy bylo na čepu pět piv, my jsme si z nich vybrali k ochutnání čtyři. Všechna byla fajn, ale ani jedno z nich ničím neoslnilo. Dunkel byl sladovější, s lehce ovocnými tóny, dobře se pil. Obě pšenice – světlátmavá – byly trochu plnější a s nižším řízem, nepily se špatně, ale minimálně vyšší říz by jim určitě prospěl. Posledním ochutnaným pivem byl sezonní speciál uvařený při příležitosti svátku Svatého Patrika – Ken I Kill You, takový pohodový karamelový ležák s lehce ovocným nádechem. Celkově tento pivovar ničím nezaujal, ani ničím nezklamal. Pohodový podnik.

Naše další cesta nás vedla zpět do městečka Murnau. Dostali jsme se do něj pohodlně vlakem. V Murnau se nachází dva pivovary. Prvním je tradiční pivovar Karg, který se specializuje na pšeničná piva. Pivovar má vlastní pivovarskou hospodu a v ní na čepu pouze ležáky z jiných pivovarů. Pšenice jsou (nijak překvapivě) k dispozici pouze v lahvích. Zpočátku jsme uvažovali, že tuto hospodu na našem pivním výletu mineme bez návštěvy (lahvovou pšenici si můžeme koupit v obchodě), ale pak nám bylo líto ji vynechat. Hospůdka je to útulná a dle všeho zde výborně vaří. My jsme však přijeli pouze za pivem. Z rozsáhlé nabídky jsme si vybrali dvě speciální pšeničná piva. Prvním byl silnější Weizenbock. Ochutnaná lahev v pivovaru byla poměrně čerstvá, výrazně sladová a trochu méně ovocná, ale i přesto se velmi dobře popíjela. Z cest jsme si přivezli další lahev, kterou jsme nechali uležet a vypili mnohem později. Weizenbock krásně uzrál, byl výrazně ovocný, šťavnatý, plný chutí, ještě mnohem lepší než čerstvá lahev v pivovaru. Výborné pivo. Druhým námi vybraným pivem byl Staffelsee Gold, který jsme potkali zatím pouze v pivovaru, takže jsme nelitovali, že jsme se zde zastavili. Jednalo se o svěží, výrazně ovocnou pšenici, dle chuti chmelenou nějakým modernějším ovocně aromatickým chmelem. Dobrota.

Druhým pivovarem v Murnau je Griesbräu nacházející se v prostorách pivovaru s dlouhou tradicí. Činnost pivovaru však byla v minulém století ukončena a obnovena byla opět až v roce 2000. Vznikl tak vlastně restaurační pivovar s modernější technologií, ale v tradičních historických prostorách. V pivovaru jsou pro hosty k dispozici dvě části. Jednak restaurace Die Bierstube a jednak Brauhaus nacházející se v historickém klenutém sklepení, ve kterém se také zároveň nachází i měděná varna pivovaru. My samozřejmě zvolili lidovější útočiště Brauhausu. Uvnitř bylo celkem plno. Podnik je dle všeho populární nejen mezi místními, ale také mezi turisty, občas je zde možné zaslechnout i jiný jazyk, nežli němčinu. V době naší návštěvy byla na čepu čtyři piva, tři stálá a jedno sezónní. Kromě piva si zde hosté mohou dát i jídlo, které je k dispozici formou jakéhosi bufetu. Prostě si pro jídlo zajdete sami do kantýny, která je součástí celého poměrně rozsáhlého prostoru sklepení. Je to tu pěkné a má to atmosféru. Jídlo jsme sice neochutnali, ale piva jsme stihli ochutnat všechna. Nejméně nám chutnal Dunkel, plnější, pěkně sladový, ale také trochu méně příjemně máslíčkový. Ale dal se pít. Také Helles byl plnější a na můj vkus trochu moc sladký, s ovocným nádechem, ale nakonec se také celkem dal. Nejlepší z trojice stálých piv byla nakonec pšenice, trochu osobitá, ale pila se dobře. Speciál doppelbock Murmator byl chutný, s výraznými tóny sušeného ovoce a především švestek. Přejmenovali jsme jej na Švestkátora, zaplatili jsme slovenskému číšníkovi a vyrazili směr Garmisch-Partenkirchen. Z Murmau nám „domů“ jel přímý vlak.

Mezi dvěma výlety po pivovarech v okolí jsme samozřejmě ani v Garmisch-Partenkirchenu nezaháleli. Místní Orterer Getränkemärkte nás výborně zásoboval spoustou výborných bavorských piv. A jelikož se nám zde líbilo, vrátili jsme se do Garmisch-Partenkirchenu i v roce 2015 a lyžování opět spojili s průzkumem dalších blízkých pivovarů. O tom ale zase někdy příště.

Mapa navštívených pivovarů a Getränkemarktů

Fotogalerie

Seriál Pivní průzkum Horního Bavorska

Celkem 3 články

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nově navštívěné hospody

Nejnovější alba v galerii