Po týdnu tu máme další přehled českých pivních novinek. Dnes půjde převážně o všemožná moderně chmelená piva, ale často nějakou přísadou neobvyklá a až na pár výjimek velmi chutná.
Pivovar Létající chroust přišel s pivem President of craft beer, doprovodný obrázek vás nenechá na pochybách, na kterého znalce minipivovarské scény název odkazuje. Je to šestnáctka černá IPA, ozvláštněná přidaným nakuřovaným sladem a medem. Med s uzenosti jsou ale spíše na pozadí, dominují pražené a pryskyřičné tóny, znát je i lesní ovoce. Pivo je to příjemné, vyvážené, pije se úplně samo.
Zhůřák má nyní plodné období – v posledních měsících vypustil mnoho zajímavých novinek. My ochutnali třeba Vermont Ale, ejl amerického střihu, odkvašený kvasinkami Vermon Ale, které se často používají na moderní New England IPA (kalná piva, o kterých jsme tu psali dříve). Ejl ej to hodně a zajímavě ovocný, s tóny červených pomerančů a manga, je i lehce karamelový a bylinný. Výrazněji hořký, velmi dobře pitelný. Zkusili jsme i Sour Cherry Wit, neboli belgický witbier s přídavkem višní. Pivo je to svítivě červené, ale oproti podobně barevným višňovým lambikům a berliner weissům je jen nepatrně kyselé. Višně jsou hodně znát i v chuti, na pozadí je trocha sladu, koření a pomerančů. Fajn pivo, svěží, pije se dobře. A pro radost jsme si dali znovu Zhůřákovu žitnou černou IPA Dark Dawn, je to stále velká paráda.
Potštejnský Clock uvařil další pivo do série No Idols!, tentokráte jde o první pivo spodně kvašené - India Pale Lager. Je to světá třináctka s americkými chmely, je sladová, výrazně citrusová, s lehkými tóny dalšího tropického ovoce. Slušně hořká, svěží, velmi pitelná. Clock opět nezklamal.
Létající Crazy Clown ve spolupráci se Zámeckým pivovarem Frýdlant připravil po všech svých divočinách zřejmě „nejobyčejnější“ pivo. Do ležáku krom ječného sladu a žateckého chmele totiž přidal jen německý chmel Mandarina a britský ovesný slad. Výsledkem je jedenáctka Crazy Albrecht, která je divoká jen lehounce, jinak je docela hodně hořká, s tóny citrusů a bylin. Je bez chuťových vad, pije se dobře.
Po předloňském klasickém ESB přišel letos létající Falkon s novou verzí, chmelenou novým českým chmelem Saaz Special. Pivo je to docela kalné, výrazněji sladové, lehce karamelové, chmelově bylinné i ovocné s tóny limetek, pomerančů, meruněk i hroznů. Výsledek anglické bittery tolik nepřipomíná, spíše je podobný některým ostrovním pokusům o americkou IPA. Pije se dobře, po vyčeření by možná mohlo být ještě svěžejší a chutnější.
Sokolovský Permon přišel s dalším ejlem, nyní se ale pustil do u nás neprobádaných končin a nachmelil ho chmelovými produkty získanými kryogenní separací (tedy vymražováním za velmi nízkých teplot) z amerického chmele Citra. Výsledné pivo - Cryo Hop Citra je docela hodně ovocné, s obvyklými citrusy a tropickým ovocem. Sladové, slušně hořké, v závěru s klasickým Permoním pikantním nádechem. Pije se dobře, ale rozdíl oproti běžným chmelům moc znát není. Možná ale ten rozdíl není patrný kvůli pivovaru samotnému, jeho ejly jsou si docela podobné i normálně (pokud je náhodou úplně nepokazí).
V Brně vznikl další létající pivovar, už je jich tu asi více než těch klasických. Jmenuje se Repete a jeho prvotinou je šestnáctka IPA vařená ve Frýdlantu. IPA je to sladová, s tóny kandovaného ovoce, manga a grepů, lehce karamelová, drsněji hořká. Trochu doladění by užila, ale jako první pivo neurazí.
Po čtyřech letech v Česku přibyl další průmyslový pivovar. Po Břeclavi je to nyní Měšťanský pivovar Kutná Hora, který svá piva začal ve velkém lahvovat a posílat do různých obchodů. Také proto jsou asi filtrovaná a pasterovaná, na což člověk u nově vzniklých pivovarů dnes není úplně zvyklý. Ochutnali jsme v láhvi kompletní sortiment – Bronzovou 10, Stříbrnou 11 a Zlatou 12. Piva jsou to vcelku hezky chmelená, ale ne úplně vyladěná, ve všech rušil lehký nádech zeleniny, v jedenáctce nejvíce. Pít se dala, ale žádná pochoutka to nebyla. Zajímalo by nás, jak by chutnala nepasterovaná a případně nefiltrovaná. Snad se alespoň do hospod budou v takové verzi dodávat.
A ze zmíněné Břeclavi jsme potkali Spring Ale, otázkou je, jestli se nějak liší od loňského Summer Ale. Pivo je to drsněji hořké, máslové, s tóny zeleniny a zatuchlosti. Oproti onomu Summer Ale je tu trocha vcelku fajn ovocných tónů, ale pít se to pořád moc nedá. Těžko říci, proč pivovar takové hrůzy vypouští ven, možná se tam po deseti letech najde nějaká plesnivá trubka, jako v případě končícího pivovaru Vyškov.
