Už jsme tu téměř měsíc neměli náš pravidelný přehled pivních novinek, takže dnes začínáme s nápravou. Ne že bychom si občas nestíhali nějaké zajímavé pivo dát, ale po náročných červnových pivních festivalech jsme v červenci zamířili na výlety po českých pivovarech, na kterých jsme strávili celkem deset dní. Ale zpět k (nyní už občas trošku archivním) pivním novinkám.
Létající pivovar Sibeeria připravil na počátek prázdnin dvě novinky. První je Léto, lehký světlý ejl o stupňovitosti deset. Je sladové, s chmelovými tóny květin a též i výrazně ovocné – znát je třeba mango, ananas, citrónová kůra, žlutý meloun nebo hroznové víno. Moc pěkně vyladěné, svěží a parádně pitelné pivo. Druhým pivem je Oops! I Did It Again, lehce upravená a ještě o něco chmelenější verze dřívější dvojité IPA Say Goodbye. Ejl je to ještě ovocnější než Léto, je i sladší sladový, ale vše to hezky vyrovnává vysoká hořkost, která ale není nijak nepříjemná. Velmi povedený kousek, i když spíše na letní večery než denní pařáky.
Ve zpravodajství z nejvyšší pivní ligy pokračujeme Strahovským pivovarem. Ten znovu uvařil Summer Red Ale a letos ho nachmelil novými americkými chmely Idaho 7 a Pekko. Ejl je to hořký, karamelový, s tóny malin, jahod, ostružin i růžových grepů. Svěží a výborně pitelný. Povedla se i letošní pšenka, stále skvěle vyvážená a pitelná, jedna z nejlepších (ne-li úplně nejlepší) u nás.
Po nedávném Permonově Pineapple ejlu uvařil ananasový svrchňák i potštejnský Clock. Jeho Pineapple Session IPA je pouze jedenáctka, sladová, jemně ovocná s tóny citrusů a ananasu, slušně hořká a trošku nakyslá. Kdybychom ale nevěděli, že tam byl ananas přidán, tak bychom si mysleli, že jde jen o aroma z moderních chmelů, zase tak výrazně tam totiž cítit není. Ale pivo je to fajn. Znovu jsme zkusili i devatenáctku Double IPA, sice by nyní trochu doladění užila, ale je to stále dobré pivo. A červená IPA Twist je pořád stejně parádní.
Dolnobojanovický Mazák uvařil další jednochmelový ejl, tentokráte s naším oblíbeným novozélandským Nelson Sauvinem. Pivo je to příjemně ovocné s tóny angreštů, bílých hroznů, mandarinek i žlutých melounů. Slušně hořké, svěží, velmi dobře se pije. Nelson Sauvin jak má být.
Pivům z plzeňského Purkmistra v posledních letech příliš neholdujeme, někdy se skoro ani nedají pít. Ale po loňském příjemném imperial stoutu jsme si řekli, že zkusíme i letošní Stout irského typu. A volba to nebyla špatná – pivo je výrazně pražené, s tóny hořké čokolády a kávovým nádechem. Zároveň má na jazyku jemnou strukturu, je velmi dobře pitelné. Purkmistr očividně ještě pořád umí, když se zadaří.
A Česko je zase o jeden létající pivovar bohatší. Je to Strašák z Nového Strašecí a jeho prvotinou je Ent, jantarová IPA vařená v Antošovi. Jde o výrazně chmelené pivo s tóny pryskyřice, citrusů i lesních jahod, lehce karamelové a velmi hořké. Celkově je takové trochu drsnější, možná se časem trochu vyhladí, ale i takto se pije dobře. Na první pivo to špatné není.
S dalším jednochmelým Hopperem přišel sokolovský Permon, použil na něj americký chmel Crystal. lPA to je chmelově kořenitá, s tóny zeleného pepře, lehce citrusová a broskvová, s nádechem zeleniny a chilli na pozadí. Dá se pít, ale nic extra. V pivovaru zřejmě opět vařili Dona Habanero, takže zase nějakou dobu budou mít sokolovská piva svůj tradiční chilli nádech.
V Hostivaru po roce vařili Pšenici a trochu u ní upravili recepturu. Tentokráte byla hodně kořeněná, obilná, lehce jablečná. Fajn pivo. Ale nyní je už vypita a na její místo ode dneška nastupuje letní osmička s mátou, ale pro změnu uvařená v novém pivovaru Hostivar H². My ji dnes letíme ochutnat a o dojmy se podělíme třeba na našem Twitteru (ten se vyplatí sledovat, pokud chcete informace co nejčerstvější – najdete tam třeba i naše dojmy z výše zmíněných výletů po pivovarech).
Z nového plzeňského pivovaru Beer Factory se nám povedlo potkat hned tři piva. Pivovar má pod palcem Josef Krýsl, takže piva mají zřejmě podobné či stejné receptury jako piva jeho malinkého pivovaru Joe’s Garage. Jeho světlý ležák nebyl špatný, sice trošku máslový, ale příjemně chmelený a slušně pitelný. Šestnáctka IPA byla na můj vkus příliš karamelková, ale slušná hořkost a tóny citrusů a kandovaného ovoce to celkem vyvážily. Oukej kousek. Nejvíce nám zachutnalo nejslabší pivo – jedenáctka Nevada Ale. Svěží, s tóny mandarinek, liči, ananasu a bílých hroznů. Ideální pití do veder. Vypadá to, že Beer Factory bude – podobně jako Joe’s Garage – fajn pivovar.
Aby tu z toho nebyl román dlouhý jako F. L. Věk, tak si další dojmy, včetně pár nepříliš kladných, necháme na příští týden…
