Šest svrchně kvašených piv z Lucemburska

Pražská pivotéka Base Camp před pár měsíci přivezla poměrně velký sortiment piv z Lucemburska, prakticky většinu tamního trhu. Jelikož se jedná o klasické pivovary, nikoliv nějaké moderní craft pivovárky, vynechali jsme raději všechny ležáky – pít takováto piva je většinou za trest a tato konkrétně mají i na pivních serverech ubohá hodnocení. Zajímavěji vypadala piva svrchně kvašená – několik různých pivních stylů od několika pivovarů, tak jsme se jim všem mrkli na zoubek.

Začneme třeba pivem Diekirch Reserve, které je vařeno v pivovaru Mousel-Diekirch patřícím do pivovarské skupiny AB InBev (pivovaru se mimochodem podařilo utéct hrobníkovy z lopaty, AB InBev kvůli odporu zákazníků, občanů a zásahu politiků nakonec odstoupil od plánu jej uzavřít). Mělo by jít o ejl belgického typu, zřejmě inspirovaný polotmavými pivy „Spéciale“, jako jsou Palm či De Koninck, poprvé údajně uvařen v roce 1953. Je to hodně karamelové pivo, nasládlé, slušně nachmelené – středně hořké, kořenité, bylinné až lehce peprné, též trochu třešňové a oříškové. Celkem fajn pivo, chmelovým a sladovým projevem hodně připomínalo česká polotmavá piva, například polotmavého Mastera.

Pak tu máme pivo Okult No.1 Blanche, které dle etikety vypadá úplně jako by pocházelo z nějakého malinkého belgického pivovárku. Původně se totiž vařilo v nyní již neexistujícím lucemburském mikropivovaru, výrobu následně převzal větší pivovar Simon. Jde o belgický Witbier s klasickou pšenicí, koriandrem a pomerančovou kůrou ve složení. Je pšeničný, sladový, lehce obilný a nasládlý. Tóny koriandru a pomerančové kůry jsou výrazné tak akorát, pivo je jen velmi lehce kyselé. Celkově je to takový pohodový a velmi dobře pitelný Wit.

Druhý lucemburský Witbier se jmenuje Battin Blanche. Dříve byl Battin samostatný pivovar, ale roku 2004 byl uzavřen a nyní jeho piva vaří větší pivovar Bofferding. Blanche je obilný, pšeničný, lehce koriandrově kořeněný, s tóny citrusové kůry. Je méně sladký, než Okult, snad o trochu kyselejší a též se pije velmi dobře.

Další pšenici, tentokráte bavorského typu, vaří v menším pivovaru Ourdaller, který ale též patří pod pivovar Simon. Wäissen Ourdaller je hodně světlý, pšeničný, obilný, lehce banánový a hřebíčkový. V chuti se přidává i citrónová kůra, pivo je celkem hořké i kyselé. Dohromady to ale ladí dobře, je to příjemné a osvěžující pivo.

Pivovar Ourdaller vyrábí i další pivo Wëllen Ourdaller, jedná se o pohankový polotmavý ejl belgického typu. Pohanka je z něj hodně znát, stejně tak slušná porce karamelu, je celkem dosti ovocné s třešněmi, broskvemi a pomerančovou kůrou. Pivo je sladší, ale projevuje se i chmel s bylinnými a kořenitými tóny a střední hořkostí. Netradiční a zajímavé pivo, pilo se dobře.

Posledním pivem je Belgians In Luxembourg, to má s Belgií společný více než název. S jeho vytvořením pomáhali lidé z belgického pivovaru Elfique, pivo se ale vaří v Lucembursku v pivovaru Ourdaller. Je hodně ovocné – křížalové, meruňkové, s kandovaným ovocem, pomerančovou kůrou, kandovaným ovocem i rozinkami. Navíc je karamelové a sladší, trochu to vyrovnává střední hořkost, v závěru najdeme i kořeněné koriandrové tóny a lehkou alkoholovou hřejivost. Příjemné pivo.

Celkově nám sice žádné z těchto piv nevyrazilo dech, nicméně to byla vše pohodová a dobře pitelná piva, žádná hrůza se kupodivu nekonala. Takže pokud se někdy vyskytnete poblíž Lucemburska, nebojte se a nějaké zdejší svrchně kvašené pivo zkuste.