Dno pytle v novém

Není to ani rok od chvíle, kdy v Kateřinské otevřela malá hospůdka Dno pytle, specializující se především na bavorská piva. Rok uplynul jako voda a hospůdka opět zavřela. Naštěstí ne natrvalo. Dno pytle se pouze přesunulo do většího prostoru na Vinohradské.

V pondělí se konala slavnostní otvíračka nového prostoru, na které jsme prostě nemohli chybět… podobně jako nespočet pivních milovníků z celé Prahy a přidruženého okolí. Akce to zkrátka byla velká a lidí dorazilo obrovské množství. My jsme přijeli asi hodinu a půl po otevření a objevili hospodu narvanou k prasknutí.

Na baru už na nás čekal čerstvě naražený samospád –  Kellerbier z Breitenlesau. Trochu sladovější a méně chmelený, než jak jsme si jej pamatovali od minule, ale výborně pitelný. Jako welcome drink to vůbec nebylo špatné. V průběhu večera pak následovaly jeden po druhém další samospády. Díky pozdnějšímu příchodu jsme bohužel prošvihli Účko od Knoblacha, ale Reicholda (ač nám podle chmelenější chuti připomněl Lager, byl to nejspíše Zwick’l), tmavý ležák z Breitenlesau a Vollbier a Kellerbier z Löwenbräu jsme již stihli. Všechna v parádní kondici a skvěle pitelná. Kromě samospádů nové Dno pytle disponuje osmi kegovými pivy na čepu. Při otvíračce to bylo 5 piv z českých minipivovarů a 3 piva bavorská. Příliš pozornosti jsme jim vzhledem k naraženým čerstvým samospádům nevěnovali, ale když před půlnocí došel poslední samospád, vzali jsme na milost výborného nakuřovaného Hirschen-Trunka. A pokud by ani toto návštěvníkům nestačilo, jsou k dispozici také piva lahvová umístěná ve dvou lednicích proti baru. My jsme neodolali a ulovili si z lednice chutný doppelbock Carinator z Breitenlesau.

Nové prostory Dna pytle (alespoň co jsme mohli v tom davu zahlédnout) se nám líbily. Je pravda, že Kateřinská měla své kouzlo, ale v novém prostoru bude určitě mnohem příjemnější posezení. Navíc je to zde opravdu pěkné, vše vyvedené v tmavém dřevě s krásným barem hned proti vstupu do hospůdky. Celý prostor je rozdělený do tří středně velkých místností a hospoda je samozřejmě, stejně jako Kateřinská, kompletně nekuřácká.

Nejenom prostor, ale také sortiment pivního nádobí se výrazně rozšířil. Pamatuji si, jak jsme si při otvíračce Kateřinské museli hlídat jeden z mála kameninových půllitrů, aby nám jej někdo nevyfoukl a my pak nebyli odkázáni na trapnou sklenici. Na Vinohradské zdála se zásoba kameninových půllitrů nevyčerpatelná (celkem zbytečně jsme si s sebou pro jistotu přinesli vlastní). Za celý večer se tuším nestalo, že by kamenina došla a to hospoda praskala ve švech. A na kegová piva pak byly k dispozici samozřejmě sklenice, včetně speciální sklenice na pšenici. Musím také pochválit péči a sklo a kameninu. Myslím, že i Čisté pivo by zde bylo spokojené.

Strávili jsme ve Dnu pytle pěkný večer. Vlastně jsme toho ani zase tolik nevypili, i když trochu jsme se přiopili, co bychom to nepřiznali. Jak jsem psala, Kateřinská měla svoje kouzlo a budeme na ni často s nostalgií vzpomínat, nicméně Vinohradská má celou řadu předností. Nejenom větší prostory, ale také výbornou dostupnost. Hospoda se nachází hned na zastávce tramvaje Vinohradská tržnice a v těsném sousedství několika dalších pivně zajímavých míst. My se sem určitě v brzké době vrátíme otestovat hospůdku také v běžném provozu.