Ráno vyrážíme brzy. Vyjedeme kopec do Wiernsheimu a nakoupíme lahváče v pivovaru Adler Bräu. Pivovar se nachází na kraji města a v centru má i pivovarskou hospodu Gaststätte Adler, která však otevírá až od jedenácti hodin dopoledne. V menším pivovaru mají na prodej pouze dvě piva. Bereme si obě a vypijeme je u stolku na Marktplatzu. Piva nejsou nic moc. Export je vyloženě nedobrý, větší část ho vylijeme. Ale pšenice se celkem pít dá. K dopolední svačině a místním pivům si koupíme v pekárně na náměstí preclík a kousek jahodového dortu a v protějším řeznictví dobrou paštiku. Piva v tomto kraji sice většinou za moc nestojí, ale služby zde jsou podobně bezva jako ve Frankách.
Najedení a napojení pokračujeme dál z kopce a do kopce přes Wurnberg do Pforzheimu. Uprostřed lesů před Pforzheimem na břehu jezera stojí Seehaus Pforzheim, výletní restaurace, ke které patří i pěkný Keller. My si samozřejmě k posezení vybíráme Keller (jeden z mála v tomto kraji) a užíváme si, že konečně nejsme odkázáni na milost a nemilost číšníkům. Posezení je velmi příjemné, pod vzrostlými stromy na břehu vody. Na čepu zde mají dvě piva z Brauhaus Pforzheim – Export a pšenici. Dáváme si obě a k tomu smaženého Seelachtana (teda tresku tmavou) s bramborovým salátem. Piva jsou celkem fajn, jídlo ujde. Nic o čem bychom psali domů mamince, ale špatné to tu není.
Dál už naše cesta vede přímo do Pforzheimu. Nejdříve nepříjemně do kopce a poté sešupem až dolů k řece Enz. Nejprve míjíme pivovar Brauhaus Pforzheim a zjišťujeme, že u pivovaru je pouze jakási ne moc vábná zaplivaná špeluňka s dvěma stolky přímo u rušné silnice. Na čepu zde mají tři piva. Export a pšenici jsme již měli nahoře v Seehausu, takže navíc je zde pouze Pils. Další pivovar ale otevírá až za tři čtvrtě hodiny a tak se zde na chvilku zastavíme a dáváme si alespoň jeden Pils napůl. Pivo je překvapivě čerstvé, čisté, dobře načepované do čistého skla a vcelku dobře pitelné. Zkrátka a dobře ne vždy je dobré dát na první dojem a v některých zaplivaných špeluňkách člověk dostane mnohem lepší a lépe natočené pivo nežli v leckterých načančaných podnicích. A řada průmyslových pivovarů zvládne vyrobit mnohem lepší pivo nežli některé malé „craft“ pivovary, což jsme si také na vlastní kůži ověřili hnedle v následujícím restauračním pivovaru.
Těsně před pátou dorážíme k pivovaru Hopfenschlingel Pforzheim. Na zahrádce před pivovarem již sedí několik hostů a pije pivo, takže pivovar zřejmě otevřel trochu dříve. Na čepu mají dvě piva – Pils a Hefeweizen. Dáváme si obě. Pils je nedobrý, plný jablek, másla a trochu i zeleniny. Ani ho nedopíjíme. Pšenice se ještě celkem pít dá, je hodně kořeněná a kvasnicovější. Zkrátka a dobře další minipivovar v tomto kraji, který stojí za starou belu.
Po dalším nic moc pivním zážitku vyrážíme ven z Pforzheimu. Nejdříve po rovině podél říčky Enz, poté nás cesta vede neomylně do dalších kopců přes Dietlingen-Keltern až do Waldbronnu, do kterého po několika kopcích dorážíme pěkně utrmácení.
V tomto městečku se nachází restaurační pivovar Lindenbräu. Ve večerních hodinách je zdejší malá zahrádka narvaná k prasknutí. Naštěstí se nám podaří přisednout k hostům, kteří se již chystají k odchodu. Pivovar je útulný s malou zahrádkou částečně se nacházející v zastřešených prostorách bývalé stodoly. Uvnitř pivovaru je malá varna a příjemné posezení u otevřeného krbu na němž se pečou žebra a další pochutiny. Na čepu zde mají tři piva. Ochutnáváme postupně všechna, ale ani jedno nás nijak neohromí. Všechna jsou hodně kvasnicová. Nicméně po dnešních několika hnusech je příjemná změna dát si pivo, které je sice kvasnicovější, ale jinak bez nepříjemných vad. Co zde je ovšem výborné, jsou pečená žebra, která si dáme k večeři. Příjemný podnik, škoda, že zde nevaří o něco lepší pivo.
Další trasa naší cestu vede do Karlsruhe. Velké kopce necháváme za zády, před námi je pouze několik malých kopečků a pak již pohodový sjezd do nížiny k Rýnu. Na to abychom stihli všechny podniky v Karlsruhe je však již bohužel pozdě, takže se rozhodujeme přespat kousek před městem ve starém sadu a průzkum Karlsruhe odložit až na ráno.
Pozn. Zápisky se týkají cyklovýletu z léta 2016… ano, tak dlouho jsem se dokopávala k tomu, abych papírové zápisky přepsala a zveřejnila je na webu :) Může se tedy stát, že některé informace již nejsou aktuální.
Více fotek najdete v naší fotogalerii Bádensko-Württembersko a Hesensko na kole - den 6.
