Středočeské pivovary - Neumann z Mělnického Vtelna, mělnický Němý medvěd a Novej svět z Čečelic

Marley

29. března 2017 v 21:42

V další sérii článků se vrátíme do minulého roku a podělíme se zážitky z našich cyklovýletů po českých pivovarech. Začneme kratším povídáním o několika zajímavých pivovarech na sever od Prahy.

Severní část středočeského kraje máme docela projezděnou. Každé jaro jezdíme do Hostína u Vojkovic na čerstvý chřest, i Mělník navštěvujeme docela často. V posledních letech v těchto místech vyrostlo několik pivovarů, které jsme už stihli párkrát navštívit – dnes se podíváme na náš poslední výlet.

Na přelomu loňského července a srpna jsme měli volnou sobotu a nechtělo se nám vymýšlet nic složitého. Vyrazili jsme tedy nejdříve do Mělnického Vtelna a zdejšího pivovaru Neumann. V Neumannovi totiž zrovna probíhal festival řízků a my si řekli, že by to nemuselo být špatné místo k zastavení se na oběd.

Pivovar Neumann navštěvujeme už potřetí, je to celkem fajn místo – taková klasická vesnická hospoda, jen trochu zrekonstruovaná a s vlastním pivovarem. Dříve tu kolem sobotního oběda bývalo poloprázdno, nyní s festivalem je sice většina stolů obsazena, i když do úplného maxima by se ještě hodně lidí vešlo. Proč to takhle rozepisuji – po příchodu nám paní servírka oznámila, že čekací doba na jídlo bude 45 minut. Nu, zřejmě nečekali, že jim na festival někdo přijde. Výběr řízků je trochu jako z mimibazaru, všemožné divoké kombinace, ale už nám od rána trochu vyhládlo, takže si dva vybíráme a volný čas zabíjíme ochutnáváním místních piv.

Zkoušíme dvě spodně kvašená piva – světlý ležák Václav a světlé vídeňské výčepní Brok. Jsou to divné kousky, mladinové, s tóny obilných slupek a nádechem umělé hmoty a zatuchlosti. Zřejmě nějaký vcelku zásadní problém v kvašení, podobně chutnaly zdejší ležáky i dříve – žádné Neumannovo spodně kvašené pivo nás zatím nezaujalo. Svrchně kvašená piva jsou na tom naštěstí o něco lépe – polotmavý Kokořínský Pobuda je karamelový s tóny tropického i lesního ovoce. Slušně hořký, chutná zhruba jako nějaká Red IPA. Fajn je i Summer Ale Eliška, sladová a citrusová, též vcelku hodně hořká.

Po hodině čekání na jídlo se od sousedního stolu, který zrovna řízky dostává, dozvídáme, že už tu sedí hodinu a tři čtvrtě. Promptně tedy u obsluhy rušíme objednávku, naštěstí (nebo bohužel?) se ještě ani nezačala chystat. Platíme, dopíjíme a mizíme na jídlo jinam (asi o moc nepřicházíme – co jsme tady ochutnali dříve, byla taková klasická sytá jídelnová krmě). Prostě uspořádali festival, ale přišli jim na něj lidi.

Míříme do Mělníka, přes Řepínský důl je to trošku náročnější cesta než po silnici, ale zase máme klid od automobilistů. V Mělníce leží pivní a burgrový bar Němý medvěd, který je dokonce od léta 2015 minipivovarskou pivnicí – svá piva si vaří v pivovaru na kraji města. Za našich pět návštěv jsme tu už měli většinu burgerů z nabídky (od dobrých po výborné), tedy krom těch extra pálivých, ty se k našemu ochutnávání piv moc nehodí. Tentokráte zkoušíme novinku Koza Líza Burger s francouzským plísňovým kozím sýrem a na řádné nacpání ještě talíř hranolek. Koza Líza je opravdu bezva, asi nejlepší burger, co jsme tu měli. No a k tomu si samozřejmě dáváme i domácí pivo.

Vídeňský ležák Němý Medvěd z Vídně je fajn, o úroveň lepší než předtím na Středočeských slavnostech. Světlý ležák Brtník už tak úžasný není, s máslovou, mladinovou a jablečnou vůní moc k napití neláká, ale v chuti je vcelku v pohodě. A jednorázová várka zázvorového piva je oukej, na ochucený ležák to není špatné. Ještě zkoušíme po dvou letech pivo z Podkováně, konkrétně desítku, ale žádné zlepšení se nekoná, stále jde o divné pivo ze zatuchlými tóny.

Celkově máme Němého medvěda moc rádi, je to fajn podnik, který v okolí nemá skoro konkurenci. Pěkné prostředí, milá obsluha, chutné jídlo a dobré pivo (pokud máte šťastnou ruku), to v tuzemských hospodách rozhodně není samozřejmost.

Dále pokračujeme k novému pivovárku Novej svět v Čečelicích. Teď přes léto má otevřený pivovarský výčep, pivo v pivovaru vaří náš dávný známý domovarník Dan Merc. Jeho pivo, které jsme měli kdysi, nám chutnalo velmi – byli jsme zvědavi, jestli nám bude podobně šmakovat i nyní.

Dan pivo vaří u sebe v rodinném domku, v malé 100litrové varně. Vše tu má takové rukodělné, žádná automatika, jakou znáte i z malých minipivovarů. Pro návštěvníky má na zahradě posezení (které není nyní v chladných měsících otevřeno), jen stůl s lavicemi a jednoduchým přístřeškem.

A jaké je pivo z Nového světa? Jedenáctka ejl na čepu zrovna došla, takže si dáváme patnáctku IPA. Je sladová, velmi ovocná, lehce bylinná a medová. Slušně hořká, velmi dobře pitelná. Na doma si kupujeme poslední podpultovou láhev dvacítky černé IPA, i ta nám pak velmi chutná. Též další piva, která jsme z Nového světa ochutnali později na čepu v Praze, byla povedená – od dobrých po výborná. Doufáme, že později na jaře pivovar navzdory EET svůj výčep otevře, jinak samozřejmě doporučujeme jeho piva ochutnat i pokud je potkáte jinde.

V Novém světě ještě klopíme desítku z Frýdlantu, která je na čepu kvůli tomu, že žízniví hosté vypili většinu domácího piva. Je celkem máslová, ale pěkné chmelení to vcelku zachraňuje. Dá se.

Příští naše zastávka je Brandýs nad Labem, kde sídlí pivovar Ondra. Občas býval na čepu v hospodě Saloon Pub, takže míříme na průzkum tam. Máme ale zrovna smůlu, čepuje se tu je jen Holba, Bakalář, Chodovar a dva ležáky z Kounic – klasický a od Lisého dědka. Chceme tedy zkusit alespoň ty kounické, ale bohužel slečně výčepní zrovna pění a po informaci, že bychom na ně čekali nejméně deset minut, raději opouštíme lokál. Nyní hospoda změnila majitele a Ondra už tam nebývá, ani vlastně nevíme, co se zde čepuje. Ověříme někdy příště.

Dalším místem v Brandýse, kde by se měl Ondra čepovat, je Nová Veslovka u Labe. Ani zde nemáme na brandýské pivo štěstí, ale hospůdka je to příjemná, takže si sem na jedno sedáme. Na čepu je tu světlý Královický Flamendrák a tmavý Královický Bubák, piva vařená v třeboňském Regentovi. Zřejmě jde o přejmenovaná piva připravovaná pro obchod s nápoji Marek, a vlastně je i možné, že tato piva jsou jen přebalená klasická třeboňská produkce. Kdo ví, piva jsou to ale vcelku fajn. Jinak ve Veslovce je na čepu Plzeň a Krakonoš, tedy pro pivní geeky nic světoborného. Třeba se tu postupem času začnou čepovat ještě zajímavější piva.

A to je z našeho středočeského výletu vše. Návštěvu mělnického Němého medvěda i ochutnání piv z čečelického Nového světa vám můžeme jen doporučit, brandýský Ondra je pro nás ještě záhadou, kterou zkusíme ochutnat při příští cestě.

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nejnovější alba v galerii