Energetická hodnota piv aneb kolik kilojoulů v kterém pivě najdeš

sepsal Marley

1. března 2016 v 12:01

Nedávno jsme na naše stránky ke všem pivům přidali údaj o energetické hodnotě. Běžného pivaře to asi moc vzrušovat nebude, ale pokud se trochu zajímáte, co vlastně jíte a v jakém množství, třeba to pro vás užitečné bude. A pro vás ostatní to třeba bude alespoň trochu zajímavá blbůstka.

Jen pro orientaci začnu denním energetickým výdejem, v Česku ho lze dle průměrné výšky a hmotnosti odhadnout na zhruba 10 500 kJ, u ženy zhruba o pětinu méně, 8 300 kJ. Pro konkrétního člověka samozřejmě hodně závisí na hmotnosti, výšce, aktivitě a věku, může to být klidně o třetinu méně nebo o polovinu více. Do detailů zabíhat nebudeme, kalkulátorů je na netu bambilión. Pokud má někdo raději kalorie místo kilojoulů, tak asi převod zná (stačí to vydělit zhruba 4,2).

Pro další orientaci přidáme pár hodnot od boku – tabulka čokolády (100 g) má kolem 2 200 kJ, stejně má i 100 g chipsů, půl litru Coca-Coly vychází na 950 kJ, zhruba stejně i 100 % pomerančový džus. Alkoholem sice jídlo nahrazovat nedoporučujeme, ale můžeme zmínit porci svíčkové či guláše s přílohou, která se blíží k 3 000 kJ, smažení zabijáci s tatarkou vychází ještě výše. Pro ilustraci by to snad stačilo, vrhněme se na pivo.

Kvůli jednoduchosti energii přepočítáme na půllitry, jedna desítka v průměru vychází kolem 770 kJ, dvanáctka na 930 kJ (tj. zhruba jako zmíněná cola či džus – abstinenti si tedy tolik nepomohou) a třeba čtrnáctka na 1 100 kJ (tedy zhruba jako malinký 50 g pytlík chipsů). U extrémně silných piv, třeba Primátor 24 to jde někam k 1 930 kJ. Vidíte, není to sice málo, ale ani to není taková tragédie, určitě jsou z energetického hlediska horší potraviny.

Jak jsme k jednotlivým pivům na našem webu hodnoty dostali? Samozřejmě pokud výrobce hodnoty udává (ať už na láhvi, na webu, v nějakých dokumentech či letácích), tak je tam máme uvedené v přesné podobě. To ale zase tak časté není, proto jsme pro ostatní případy nasadili několik vzorců, které počítají se stupňovitostí piva (neboli % EPM) a obsahem alkoholu. Měly by být dost přesné, od hodnot dodaných výrobci se výsledky lišily jen o jednotky procent (většinou tak o 1 %, výjimečně kolem 3 %), což může být dáno zaokrouhlením (u většiny pivovarů jsme rádi, když se alkohol a stupňovitost dozvíme s přesností na jedno desetinné místo).

Jak se to počítá? Nejvíce závisí na stupňovitosti piva – po přeměně cukrů na alkohol sice energetická hodnota klesne, ale ne tak výrazně. Podívejme se na příklad, s hodnotami, které u běžných piv ani nepotkáte – extrémně prokvašená dvanáctka s 6 % alkoholu bude mít oproti dvanáctce – extrémně neprokvašenému 3% sladkému sirupu jen o necelých šest procent méně kilojoulů. Tedy v praxi, u českých středně prokvašených piv, bude ta odchylka tak jedno procento – obsah alkoholu je tím pádem možné skoro zanedbat (nicméně my s ním počítáme, pokud ho známe). U takto spočítaných hodnot najdete v závorce slovo „odhad“, ale řídit se jimi můžete dobře.

Poslední případ je, když u piva neznáme stupňovitost, jen obsah alkoholu. To se týká zejména zahraničních piv, u většiny českých i průmyslových ho lze dohledat (že Pilsner Urquell není dvanáctka ví každý poučenější, že do jedenáctky přehoupl i ležák Budvar je známo o něco méně). Informace lze zjistit na stránkách pivovarů, v různých materiálech, v listinách soutěží či v cizojazyčných popisech (v některých zemích je uvádění stupňovitosti asi povinné – zajímalo by nás v jakých, průzkum jsme nedělali). Pokud tedy alkohol nezjistíme, odhadujeme stupňovitost – počítáme, že pivo je prokvašeno průměrně. Ale rozptyl je už v tomto případě velký – jak jsme si v minulém odstavci ukázali, na alkoholu zase tolik nezáleží. Rozdíl je hlavně u silnějších piv – třeba pivo s 10 % alkoholu může být buď prokvašená dvacítka, nebo hutná sladká třicítka. A druhá jmenovaná má o více než polovinu kalorií více. V takovýchto případech u piv na našich stránkách najdete poznámku „hrubý odhad“. Tedy většinou to bude vycházet dobře, ale v krajních případech se to až o nějakých 30 % může lišit.

A tímto naše energetické okénko končíme. Každý si snad udělal obrázek, jak to s pivem je, a případně se podle toho může zařídit. Ale pokud člověk pije pivo sice pravidelně, ale nepřehání to, tak zase takový problém není. Jen ještě dodáme, že část energie dostane člověk z alkoholu a část ze zbytkových cukrů – není to sice to stejné, ale pokud člověk nepije alkohol na rychlost, tak je možné ten rozdíl vesměs zanedbat (proto to tady na dvě hodnoty nerozdělujeme, i když teoreticky bychom mohli). Do větších detailů ohledně spotřeby energie zabíhat nebudeme – podrobných článků, jak populárních, tak vědeckých, je plný internet. Tedy: na zdraví! :)

Doporučené články

Celkem 15 článků

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…