Předminulou sobotu ve Ždáru nad Sázavou proběhl další ročník komornějšího pivního festivalu, navíc podruhé se k němu přidala i soutěž domovarníků. My jsme byli opět pozváni do degustační komise a jelikož se nám zde minule líbilo, s účastí jsme neváhali. No a zde je náš krátký report z této akce.
Na místo jsme s Bludicí dorazili na plánovaný start degustace před jednou hodinou. Ostatní naši spoludegustátoři už byli na místě a zlotřile si z dlouhé chvíle zdegustovali celou kategorii pšenic. V této letos nové kategorii byly jen čtyři vzorky, takže jsme asi o nějaké velké drama nepřišli.
Následně šly na řadu ležáky, těch bylo celých 14, takže vyšlo i na finále. Po odpolední pauze jsme si dali nejsilnější kategorii, Americkou IPA, do které bylo přihlášeno 26 zástupců. Celkově to včetně dvou finále bylo ochutnání nějakých 50 vzorků, více než dvakrát tolik, co minulý rok. Je skvělé, že se soutěž takto rozrůstá, ale jestli bude i příště dvojnásobek, tak asi bude muset být více nezávislých skupinek degustátorů, jako třeba kdysi na PiHa.
Předevčírem nám od organizátora soutěže Karla Nečady došly výsledkové archy, docela nás bavilo je zkoumat (výsledky zde zmiňovat nebudu, můžete si je přehledně prohlédnout třeba zde). Zajímavé bylo zejména srovnání jak jsme hodnotili stejný vzorek v kole základním a v kole finálovém. U IPA jsme si vedli vcelku dobře, odchylka tak velká nebyla, v ležácích to bylo o trochu horší, ale to může být zkresleno menším počtem vzorků. Zaujalo mě, jak jsem u jednoho vzorku napsal v základním kole „zkvašené ovoce, divné“ a ve finále „zkvašené ovoce, drsnější hořkost“, takže to snad takové střílení od boku nebylo. Nejmenší rozptyl v hodnocení, pokud jsme správně počítali, měl Evan Rail. Gratulujeme :)
Bohužel se tohle srovnání rozptylů nedá brát úplně vážně (ale spíš jako zajímavost), ze dvou důvodů. Prvním je, že jednotlivé láhve od domácích vařičů se často liší, někdy se i stane, že jedna je výborná a druhá špatná (viz finále MHM v Brně). A druhým je množství kvasnic v lahvích (kvůli častému ležení piva přímo v lahvi) – někteří hodnotitelé dostanou pivo krásně téměř čiré, nějaký chudák ale vyfasuje kvasnicový truňk, takže dojmy z piva se pak docela liší. S Bludicí jsme takhle dostali hned dva vzorky po sobě odlišné – jednou jsem měl kvasničák já, podruhé ona – a výsledky byly potom u piv přesně opačné.
Ještě bychom se zúčastněným chtěli s Bludicí omluvit za drsnější známkovávání – jsme prostě už naučení odsud z Pivníků z těch mnoha tisíců hodnocení a těžko se to přeučuje. Takže známky okolo průměru nejsou z našeho pohledu na domácí piva vůbec špatný výkon. Musíme si tu stupnici příště trochu posunout, asi nelze čekat, že na domovarnické soutěži potkáme něco jako Ypres Reserva či podobné podle nás dokonalé pivo. A ani ty vady asi nebyly tak výrazné, jak jsme psali – kelímky byly naplněny jen zhruba ze čtvrtiny, takže se prostě aroma zvýraznilo.
Co se pivního festivalu týká, bylo to podobné jako minule. Venku osm výčepů s pivy, plus ještě nějaké uvnitř přilehlého Café Baru Galerie. Byl zde na čepu i festivalový speciál – Zhořecký Dacan, vařený v Radničním pivovaru Jihlava, vcelku oukej pivo. Dále byla v nabídce různá nám známá fajn piva, největší zálusk jsme si dělali na Permona Hoppera Citra, ale kvůli počtu degustovaných vzorků nezbylo tolik času a my měli na večer již další plán (ale o tom až v dalším článku někdy později).
Nezbývá nám než poděkovat Karlovi za skvělé zázemí degustační akce (a výborné jídlo) a ostatním degustátorům za příjemnou společnost v pauzách mezi jednotlivými koly. A příští rok snad na shledanou :)
Více fotek najdete v naší fotogalerii Festival pivních chutí 2015 a výlet po Vysočině.
