Druhý den naší pouti po pivovarech ve středu republiky je o poznání náročnější, více kilometrů a nějaký ten kopec k tomu. Dopoledne zajíždíme do Chotěboře, mrknout se na pivovar a následně zkusit někde ve městě pivo ulovit.
Bohužel zjišťujeme, že všechny námi vytipované podniky mají buď v neděli zavřeno a nebo jsou uzavřeny na furt. Situaci alespoň trochu zachraňuje večerka s lahváči. S uloveným ležákem Premium sedáme na svačinu v parku před chotěbořským zámkem. Ležák je to vcelku pitelný, ale žádný veliký zázrak. Piva z tohoto pivovaru nám moc nejedou, bývají drsněji chmelená, často s lehkými zatuchlými tóny, jen dvě zdejší polotmavá piva nám přišla fajn. Každopádně i tak škoda, že pivovar nemá vlastní výčep, kde by piva čepoval čerstvá, v nejlepší možné kvalitě.
Další zastávka je daleko, ale cesta po silničkách rychle ubíhá. Déšť se na rozdíl od předchozího dne omezil na občasných pár kapek. Přes Třemošnici (kde se dozvídáme, že silnice po které chceme jet později na Lichnici, je uzavřena) přijíždíme do vesnice Žlebské Chvalovice. Zde sídlí Kutílkova palírna a pivovar, nemá sice vlastní hospodu, ale v teplejších měsících má ke konci týdne v provozu výčep se zahrádkou (pozn. teď o prázdninách 2016 je to dokonce už od úterka). Trochu se bojíme, že bude po deštivém včerejšku zavřeno, ale máme štěstí, brána pivovaru je otevřena dokořán.
Před pivovarem stojí velké zeleně natřené tanky, zřejmě užívané k výrobě zdejších destilátů, vedle nich se krčí stánek s výčepem. Posezení na zahrádce je fajn, dokonce i zakryté stříškou z plachty, kterou při právě přicházející lehčí spršce využijeme. Na čepu je bohužel jen jedno pivo – světlý ležák. Zbytek piv už návštěvníci vypili a je logické, že v neděli se nic nového narážet nebude.
Ležák je docela osobitý, kvasnicovější, obilný, s lehkými tóny meruněk a plnějším tělem. Zpočátku se nemůžeme rozhodnout, jestli nám chutná, ale pitelný je dobře, takže asi ano. Větší jídla zde potkáte jen při specializovaných akcích, jinak tu dostanete jen drobnosti, ze kterých si na posilnění vybíráme fajn klobásu. Líbí se nám tu, na nic si zde nehrají, sem se rádi vrátíme.
Na doma si kupujeme jednu z čerstvě stočených PET čtrnáctky APA (podobně osobité a fajn pivo jako ležák). Kvůli uzavřené silnici zkoušíme jet po turistické trase (objíždět to po silnici by bylo na dvacet kilometrů), na počátku to docela jde, ale poslední kousek cesty musíme kola tlačit. Na Lichnici krátký odpočinek a hurá dál, naštěstí už je to prakticky jen rovinka.
Naším cílem jsou Medlešice. Pivovar s hospodou leží hned u zdejšího zámku, kousek od vlakového nádraží. Venku je pěkná krytá zahrádka s mnoha stojany pro cyklisty, uvnitř jde o klasickou vesnickou hospodu, spíše obyčejně zařízenou. Nabídka jídla není příliš bohatá – najdete tu utopence, hermelín či teplou sekanou, jen při objednávce předem pro více lidí lze dostat něco zajímavějšího. Volíme sekanou a hermelín, je to fajn, poměr cena / chuť a sytost není vůbec špatný.
Přijeli jsme sem samozřejmě hlavně na pivo, na čepu jsou tu dva druhy – světlá a tmavá dvanáctka. Cena je extrémně nízká, možná jde o nejlevnější piva z minipivovaru u nás – za světlou chtějí sedmnáct korun, za tmavou o dvě koruny více (pozn. ale od jara 2016 po delší době zdražili – o celou korunu, hrůza). Světlý ležák je sladový, kvasnicový, nepříliš hořký, s ovocnými tóny zejména broskví. Zvláštní pivo, trochu připomíná některé hornofalcké Zoigly, pít se docela dá. Černý ležák je pražený a karamelový, s tóny kvasnic, termixu, másla i kyselosti. Ty příjemné tóny naštěstí převládají, takže to není tak hrozné, pije se průměrně. Co byste taky chtěli, za tu cenu.
Ale i když piva nebyly žádný zázrak, tak se nám tu líbilo, má to fajn atmosféru, obsluha je milá. Do Pardubic to není daleko, takže se tu možná někdy v dohledné době zase ukážeme. A tentokráte nám už nezbývá než právě na Pardubické nádraží zamířit, zakoupit na cestu Pardubického Klasika a vyrazit vlakem směr domov. (Jen příjemnou pardubickou Pivovarku jsme tentokráte vynechali, už se připozdívalo a navíc jsme ji navštívili před třemi týdny.)
Více fotek najdete v naší fotogalerii Festival pivních chutí 2015 a výlet po Vysočině.
