V pátek a sobotu proběhl v Praze pivní festival, možná jde o jediný větší festival, kterého se zde přes letní prázdniny dočkáme. Čas jsme měli, takže jsme se tam bez nějakého většího zkoumání a přemýšlení zašli v pátek kouknout.
Celá akce probíhala v restauraci Park Café – je to vlastně taková pivní zahrada, nebo chcete-li keller, jakých v Německu (a zejména ve Frankách) najdete stovky. U nás to zase tak obvyklé není, větších zahrádek je zde jako šafránu. Tahle v Riegrových sadech je vcelku pěkná, s příjemným stínem pod mnoha kaštany. Jen je to tu takové trochu neútulné – třeba mnoho různých reklam či plastové pytle u každého stolu (což je možná praktické, ale ne příliš estetické), o nepříliš vábných veřejných záchodcích ani nemluvě. Do mikrofonu kvílící moderátorka na podivném pouťovém pódiu s fotkami Zemských piv také atmosféře příliš nepomáhala. Zřejmě na zvednutí nálady tu vyhrávali Michala Davida… ale k večeru se repertoár trochu zlepšil a člověku už netekl mozek ušima. Každopádně v centru Prahy si člověk asi nemůže moc vybírat.
Krom pivovarských stánků tu bylo zřejmě vše jako při běžném provozu – bar s pivy převážně ze Zemského pivovaru, okénko se základním jídlem, bar s Gambrinusem a menší bar, zřejmě s Plzní, nějakými koktejly a rozlévaným alkoholem. Jídlo příliš lahodně nevypadalo – nějaká masa, klobásy či hranolky, nakonec jsme zvolili to nejjedleji vypadající – bílou klobásu. Jíst se to dalo, ale psát o tom domů nebudeme.
Pivovarů se zúčastnilo včetně „domácího“ Zemského pivovaru třináct, tedy pokud nepočítáme zmíněná piva z Plzeňského Prazdroje. Asi bylo možné si přinést vlastní sklo, i když ochranku u východu jsme nejednou museli přesvědčovat, že Gambrinus do třetinkových ejlových sklenic nečepuje a tedy sklo nekrademe. Za přívětivou cenu 120 korun si člověk mohl zakoupit obyčejnou sklenici a kupón na pět piv o objemu 0,2 l. Dobrá nabídka, ale my měli v plánu ochutnat většinou ležáky, takže jsme raději zvolili větší míru, svoje třetinky. Jen jsme nenašli místo, kde by bylo možné si sklo umýt – jedině na veřejných záchodcích, takže nás po cestě neustále odchytávala zmíněná ochranka.
Poprvé jsme se setkali s pivy ze dvou nových pivovarů. Prvním byl Horácký pivovar z Chlumu na Vysočině. Jeho světlá dvanáctka se docela pít dala, takový oukej ležák. Trochu více nám chutnala polotmavá dvanáctka (filtrovaná – to se u minipivovarů moc nevidí), karamelový a toustový ležák s nádechem ovoce. Na nový pivovar pohoda, mohlo být mnohem hůře.
Druhým novým pivovarem je litoměřický Biskupský pivovar U svatého Štěpána. Jeho světlá jedenáctka Děkan byla příjemná, slušně hořká, sladová a chmelově bylinná. Dvanáctka Štěpán už byla taková drsnější, s nádechem ovoce, spíše průměrně pitelná. Polotmavý speciál letní 14° nás nezaujal vůbec, podivné pivo s tóny karamelek, termixu a másla. Takže u tohoto pivovaru se ještě v budoucnu uvidí, jestli byla náhoda spíše ta dobrá jedenáctka či ta nedobrá čtrnáctka.
Teplický Monopol krom festivalů moc často v Praze nepotkáváme, takže jsme zkusili dvě jeho piva. Světlý ležák se docela dal, sladový, chmelově bylinný i peprný. Jen trochu rušil nádech zeleniny, takže druhý bychom si asi nedali. Pšenice byla hodně zakalená, i na pšenici docela kvasnicová, ale vcelku pěkně ovocná. Trochu méně kvasnic a mohlo by to být povedené a svěží pivo.
Pak tu byl Elderflower Ale z pražského pivovaru U Tří růží. Jde o třináctku s přídavkem pšenice a bezových květů, bez ale příliš nedominoval. Jinak byla celkem pitelná, trochu rušil máslový a kvasničný nádech (i když příliš zakalené nebylo). Ale tak za poloviční cenu než nedaleko pod komínem nás to neurazilo.
Nupacký Gwern přivezl novinku Melon Ale. Krom chmelení německým Melonem je v této světlé jedenáctce i americký Cascade. Pivo to bylo trochu těžkopádné, ovocné tóny se trochu tloukly s karamelovým základem, k pitelnosti nepřispívala ani drsnější hořkost. Ejly zřejmě nejsou nupacká silná stránka.
Pivovar Zichovec čepoval pivo Wedding Ale, světlou dvanáctku, vařenou k příležitosti svatby přátel někoho z pivovarníků. Sladové a slušně hořké pivo s tóny citrusů, tropického ovoce, jahod i bílých hroznů. Svěží, vydařené a velmi dobře pitelné pivo. Za nás vítěz festivalu, i když musíme podotknout, že jsme neochutnali nic z domácího Zemského pivovaru či od plzeňského Ravena (neboť jsme vše čepované již znali).
Festival to byl fajn – i když by na prostředí šlo leccos zlepšit, stále je to lepší než u řady jiných „lidových“ festivalů. Nabídka piva byla dobrá, ceny nebyly vzhledem k lokalitě nijak přemrštěné. Takže jestli bude další ročník, nejspíše sem zase zajdeme, jen se teda možná najíme někde předem.
Více fotek najdete v naší fotogalerii Festival minipivovarů v Riegrových sadech.
