Víkend ve znamení švestek, černého bezu a čokolády

Bludice

23. října 2011 v 9:09

Podzim je pro pivní nadšence jedním z nejpestřejších pivních období. Malé pivovárky se předhánějí v tom, kdo uvaří originálnější a lákavější podzimní pivo. V září a říjnu se objevují nejrůznější polotmavé pšenice a ovocná piva s podzimní tematikou. Později je pak začnou střídat silné speciály. Dokonce i větší pivovary se snaží přihřát polívčičku různými Svatováclavskými pivy. Na Strahově nám na podzimní trudomyslnost uvařili Antidepressant, U Medvídků se opět na čepu objevil X-BEER 33 a Jihoměstský pivovar na listopad plánuje nové India Pale Ale. A to je jenom několik málo příkladů z mnoha. Máme, co dělat, abychom všechny novinky stihli sledovat a alespoň některé ochutnat. Tento pátek jsme zasvětili pivovaru U MedvídkůTřebonickému rukodělnému pivovárku.

Účelem návštěvy Medvídků bylo především to, že jsme se chtěli „předežrat“ před Třebonicemi a také zabít čas, který nám přebýval, neb Třebonice otevíraly až v sedm hodin večer. Jídlo bylo U Medvídků jako vždy skvělé a navíc nám udělali radost dobrým podzimním Švestkovým speciálem s vůní a chutí švestkových povidel.

Na čepu mají také známý X-BEER 33. Ten jsme si však už nedali a radši od Medvídků rychle prchli před skupinou rozeřvaných turistů, chlemtajících hned u vedlejšího stolu Budvar, který jim číšníci nosili do pivovaru z dolní restaurace. Proč vůbec do pivovaru takové lidi pouští, když mají v restauraci místa dost? Dříve to pro nás bylo místo pro klidné posezení nad výborným pivem a jídlem, v poslední době je pivovar U Medvídků stejně hlučné místo jako dolní restaurace… už tu chybí jenom ti harmonikáři. Taková škoda :(

Od Medvídků sbíháme na metro B směr Luka, odkud nám jede autobus 249 do Třebonic, kde sídlí Třebonický Staňkův rukodělný pivovárek. Od zastávky jsme zamířili k vratům domu číslo čtyři a dle instrukcí zazvonili na spodní zvonek. „Staněk," ozvalo se. Trochu nás zaskočilo, že se od nás očekává nějaká reakce. „Dobrý večer, my jdeme na pivo," zaimprovizovali jsme a podle otevírajících se vrat jsme se do vstupního hesla trefili na jedničku. Přeběhli jsme přes dvůr za světlem, kde na nás již čekal sám pan sládek a majitel pivovárku, aby nás přes prostory pivovaru vpustil do restaurace, která je v létě pravidelně otevřená a přístupná přes kemp, v zimě je však přístupná pouze informovaným zájemcům, kteří pečlivě sledují stránky pivovárku… A těch rozhodně není málo. Téměř všechny stoly v restauraci byly obsazené.

V pátek večer byl na čepu pro začátek bylinkový Rudovous a kouřový Dýměj. Dýměje jsme již měli, proto si jej necháváme na později a rozhodneme se ochutnat Rudovouse. Po švestkách od Medvídků tedy přecházíme na ibišek a bezinky z Třebonic. Legrační pivo, ale na můj vkus bylo příliš ovocné a málo pivní. V pivovárku však šlo na odbyt a mnoho návštěvníků si jej dalo hned několikrát po sobě.

To já už si brousila zuby na velmi dobrého Dýměje, kterého jsme již dříve ochutnali v Kulovém blesku. V té chvíli však do pivovárku dorazil mladý muž s taškou plnou pet lahví a veškerého Dýměje nám vytočil… Evidentně tedy nezachutnal jenom nám.

Díky tomu jsme však měli příležitost ochutnat další Třebonickou novinku: polotmavé pšeničné čokoládové pivo Pauliner. Pivo s chutí rumových pralinek. Pro mě také příliš velká pivní divočila, ale při pití si tak říkám, že by bylo zajímavé jej uplatnit v kuchyni a tak se další litr Paulineru stěhoval do pet lahve a s ní do batůžku.

Po Rudovousovi se na čep dostává Pale Ale Bohatýr, který se naprosto trefuje do mého vkusu. Skvělé Ale s nádhernou citrusovou vůní i chutí, ve které převažují pomeranče a s příjemnou výraznou chmelovou dochutí. Výborné pití.

Dáváme si každý ještě jednoho malého Bohatýra na závěr a už musíme běžet na autobus směr Praha, který z Třebonic jezdí pouze jednou za hodinu. A už se těšíme, jaké divočiny a mňamky pro nás pan Staněk připraví příště. Při ochutnávání piv z tohoto pivovárku, se rozhodně nenudíte. Pokud byste chtěli pivovárek navštívit sledujte stránky: http://www.pivovartrebonice.com, kde je zveřejňována otevírací doba.

A co se stalo s čokoládovou pšenicí? Nechali jsme se inspirovat Kulovým bleskem a jejich u nás oblíbeným hovězím na všemožných pivech a ukuchtili si doma k nedělnímu obědu vlastní hovězí na čokoládovém pšeničném Paulinerovi. Recept na podobný pokrm můžete najít například na stránkách páně Cuketky. A byla to dobrota (ač na fotografii to tak nevypadá… halt budeme ještě muset trochu doladit estetickou stránku našeho stravování :)). Pokud by chtěl někdo ozkoušet pšenično-čokoládové hovězí, tak hlásím, že Paulinera by dle všeho mohli v nejbližších dnech točit v Kulovém blesku.

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nejnovější alba v galerii