Uplynul týden a nám se zase naspořila pěkná kupa ochutnaných piv. Ani se nám dnes všechna nevejdou, takže pokračování čekejte po víkendu. Dnes to bude festival netradičních piv, i když hlavní roli v tom hraje zejména jeden nový netradiční pivovar.
Před pár týdny vypustil do světa své první pivo létající pivovar Crazy Clown. Specializuje se, jak může název napovědět, na neobvyklá, možná trochu zvrhlá piva. Díky jako obvykle dobře zásobenému baru Napalmě se nám povedlo vyzkoušet všechny tři piva jeho dosavadní produkce. Prvotinou je Brewstarter, belgický red ale, chmelený pouze jedním chmelem Fantasia (i když jde vlastně o směs chmelů, takže označení „single hop“ je u tohoto piva trochu nepřesné). Pivo je to květinové, kořeněné, s lehkými tóny zeleného pepře a koriandru. Je docela dosti kvasnicové, s ohříváním je to nepříjemnější. S belgickými kvasinkami holt není žádná sranda. Druhé pivo je Kiwicked, opět s belgickými kvasinkami a vařené také ve Velickém Bombarďákovi. Jde o belgické pšeničné s přidaným kiwi (přímo ovocem, nikoliv extraktem, jak je u nás zvykem). Zajímavé pivo, obilné, kořeněné, jablečné, kiwi je sice znát, ale spíše na pozadí. Na počátku bavilo, ale není úplně čisté (otázkou je, jestli je to kvůli kiwi či kvasnicím), pitelnost tak dokonalou nemá. Třetím pivem je God is Dead, vařené je ve Frýdlantu. Opět jde o pivo belgického typu, zřejmě něco jako Dubbel, s přídavkem vanilky. Vanilka naštěstí úplně nedominuje, ale je dobře znát. Jinak v pivu najdeme tóny koření, karamelu, křížal a dalšího ovoce. Nemá skoro říz, ale jinak chutná jako bavorský weizenbock (podobně dopadl i nedávný pokus o Dubbel od Frankies a JBM). Na soutěžích asi kralovat nebude, ale jde o velmi příjemné a chutné pivo.
Strahovský pivovar přidává na tempu, přichází s novým speciálem American Amber Ale. Je to polotmavá třináctka, velmi ovocná – s tóny jahod, borůvek, manga, marakuji, grepů a žlutých melounů. Znát jsou i chmelové bylinné a pryskyřičné chutě, k tomu porce karamelu a slušná hořkost. Výrazné, krásně čisté a velmi pitelné pivo. Zkusili jsme ještě jednou Barley Wine, tentokráte šlo o verzi, která zrála na větším množství cedrového dřeva. A bylo to opravdu znát. Výrazné tóny ovoce, zejména citrusů, doplňovala dřevitost až rostlinnost s tóny mentolu a smrkového jehličí, vše zřejmě z oněch cedrových hoblin, nebo alespoň za jejich přispění. Papírově to zní divoce, ale výsledek je famózní, zejména vůně jsme se nemohli nabažit. Klobouk dolů, tohle je opravdu světová extratřída.
Nový pivovar vznikl na sklonku minulého roku ve slezském Krnově. Při pohledu na název, Nachmelená opice, jsme si říkali, jestli se nebude spíš než na kvalitu piva soustředit na hospodské žerty. Ale opak je pravdou, jeho čtrnáctka IPA se hodně povedla. Karamelová, s tóny lesního ovoce a citrusů, hodně hořká, vyvážená, výborně pitelná. Tomu říkáme kvalitní start.
Druhý podobně starý pivovar, Husar, vznikl v moravské obci Koválovice-Osíčany. Potkali jsme jeho světlou dvanáctku, sladovou, kořenitou, ostřeji chmelenou. Trochu osobité pivo, pro nás spíše průměrně pitelné. Chtělo by to doladit.
Létající pivovar Domovar Komár po téměř dvou letech existence poprvé uvařil jiné pivo než svoji parádní APA. Jde o Rauch, tmavé nakuřované pivo bavorského typu. Je výrazně pražené, slušně uzené, trochu nakyslé. Má nižší říz, není moc čisté a ani příliš harmonické. Zkoušeli jsme pivo ještě v jiné hospodě, protože jsme nemohli uvěřit, že by následovalo po jednom z nejlepších českých ejlů. Ale bohužel, tohle nám nechutnalo.
Po čtvrt roce jsme zašli do pivovaru Kolčavka a zkusili dvě z novějších piv. Prvním je Mrtvý kostelník, americkými chmely vydatně chmelené svrchně kvašené černé pivo, asi něco ve smyslu amerického stoutu. Je výrazně pražené až připálené, s tóny tabáku, chmelově zemité, lehce zeleninové. Divné, ale docela se pít dá. Extra hořká dvanáctka, velmi chmelený polotmavý český ležák, je ještě divnější. Krom karamelových a bylinných tónů je v něm znát zkvašené ovoce (meruňky a jablka), též i trocha másla. Nedobré pivo, ale asi mohlo být hůř.
Radouš ze Starého Plzence začal po letech petkování stáčet svá piva do skleněných lahví. Zkusili jsme „americký ležák“ Twisted Rod, chmelený mimo jiné Amarillem. Bohužel docela hrůza, výrazně máslová, lehce zeleninová, ta trocha ovocných a bylinných tónů to nemohla zachránit. Pitelnost nula. Přitom v létě „pod komínem“ ta piva špatná nebyla, některá opravdu povedená. Asi je třeba je pít co nejčerstvější a lahvím se úplně vyhnout.
