Pivní Brno, část 1. - U Alberta, Zastávka, JBM Brew Lab Pub a Lucky Bastard Beerhouse

sepsal Marley

15. dubna 2016 v 14:05

Počátkem dubna jsme měli v Brně rodinné povinnosti, jako obvykle jsme se rozhodli je spojit s průzkumem zdejších pivních pamětihodností. Měli jsme v plánu i výlet mimo Brno, ale pokazila nám ho nenápadná zmínka na stránkách Slavkovského pivovaru, že je kvůli pořádané svatbě uzavřen. Výlet jsme tedy odložili, a jelikož se nám nic narychlo plánovat nechtělo, rozhodli jsme se v Brně obejít skoro všechno pivně zajímavé.

První kroky nás zavedly do naší oblíbené hospůdky U Alberta, o které jsme tu psali už několikrát. Na čepu jsme zde potkali nový ležák Helles Bells, vařený za spolupráce Alberta a podniku Schrott v brněnském Pegasovi. Zvláštní pivo, nepříliš čisté, lehce ovocné, nijak extra pitelné. Další novinkou byl Albert Ale, vařených v Chýni (i když výčepní nám zarputile tvrdil, že jde o pivovar z Kdyně). Bohužel klasická Chýně plná vad, nepříjemně zatuchlá s tóny hadru i zeleniny. Za dopití třetinky tohoto piva by nám měl pan prezident udělit medaili za zásluhy. Chuť jsme si naštěstí spravili příjemným ejlem 15 Years In Hell ze slovenského Wywaru, který jsme na počátku dostali omylem místo Helles Bells.

Pěšky (v Brně je tak nějak všechno kousek od sebe) jsme se vydali do pivnice Zastávka, což by měl být sesterský podnik právě od U Alberta. Hezky zařízená a útulná hospoda, tak dvakrát větší než malinký Albert. Z devíti čepovaných piv jsme zvolili příjemný ležák Šalina, vařený pro hospodu ve Slavkovském pivovaru. Jen nás teď zpětně napadá, jestli náhodou nejde o přejmenovaného Silvia Pellica. Poprvé jsme potkali pivo ze Slezského pivovaru v Havířově, jeho Hever Red Ale byl nadmíru povedený. Karamelový, čistý, s tóny tropického i lesního ovoce, moc dobře pitelný. Neodolali jsme ani Velikonočnímu tmavému od Mazáka, to by člověk mohl pít pořád. V Zastávce bylo moc hezky, rychlá a sympatická obsluha, sem se určitě vrátíme.

Kousek od Zastávky počátkem roku vznikl pivní bar JBM Brew Lab Pub, patřící k létajícímu pivovaru JBM Brew Lab. Vcelku malá hospůdka, příjemná, jednoduše zařízená, s deseti pivy na čepu. Z tohoto výběru jsme zkusili všech pět domácích piv. Šlo o tři Single Hopy „One Hop to Rule ’em All“, vařené zřejmě v pivovaru Velický Bombarďák. Rakau byl bezva, svěží s tóny citrónové kůry, melounů i angreštů. Mosaic nás vyděsil výrazným zákalem, ale ovocně chmelové aroma měl příjemné. Jen ty kvasnice při dalších doušcích celkem rušily. Poslední, Pacifica, vypadala nebezpečně ještě než jsme ji dostali – i když slečny servírky jinak čepovaly pivo dobře, pěkných pár minut trvalo, než se jim tohle podařilo dostat do sklenice. První přivonění k zakalenému pivu obavy potvrdilo – obilné slupky a zatuchlost, po chvíli začaly vystupovat i tóny umělé hmoty a žluklých ořechů. V chuti se přidal i nepříjemný medicinální nádech. Extrémně špatné pivo, ta trocha ovocných a bylinných tónů neměla šanci to zachránit. Uff.

Další pivo už bylo naštěstí vařeno jinde, šlo o Sacrifice for the Craft, původem z pivovaru Clock. Příjemná APA s tóny tropického a lesního ovoce, slušně hořká, čistá, výborně pitelná. Prostě ejly amerického střihu může Clock sekat jak Baťa cvičky. Posledním JBM pivem byl JBM ♥ Frankies Unholy Monk, sedmnáctka belgický Dubbel, vařený ve spolupráci s břeclavskými Frankies. První přivonění a ochutnání nás vyděsilo, ale když jsme si zvykli na to, že pivo vlastně nemá s Dubbelem nic společného, nebylo to vůbec špatné. Zakalené a trochu kvasnicové, málo řízné, docela plné. S tóny hrušek, jablečných křížal a hřebíčku to připomínalo bavorské tmavé Weizenbocky, tedy až na ten říz. Fajn pivo, dobře pitelné. Na závěr jsme ještě zkusili EKG, anglickou IPA od Lucky Bastarda. Chmelově kořenitá, bylinná, s tóny pomerančové kůry a lehkou obilností. Na Lucky Bastarda překvapivě čistá a dobře pitelná. V baru JBM se nám líbilo, jen ta domácí piva jsou trochu loterie.

Naše poslední štace byla jen kousek od JBM - Lucky Bastard Beerhouse, bar patřící k pivovaru Lucky Bastard (který ale svá piva vaří o nějaký ten kilometr dál). Hezky a moderně zařízený podnik, skrývající se ve sklepě rohového domu. Na šesti pípách se tu střídají ejly z domácího pivovaru a jiných minipivovarů. Mělo by jít vždy o ejly, což je asi trochu zbytečné omezení (Co chudáci IPL? A nebo když Lucky Bastard zase někdy uvaří ležák?). Z piv jsme zvolili domácího Rio Saisona, žitný Saison, což nebyla úplně nejšťastnější volba. Před měsícem to bylo sice ne úplně čisté pivo, ale vcelku pitelné. Nyní se v něm objevily skoro všechny myslitelné vady najednou – umělá hmota, zvětralost, zelenina i máslo. Extrémní peklo, kterého nešlo vypít víc než pár doušků. Holt když se občas zadaří, tak má Lucky Bastard nejlepší pivo z brněnských pivovarů, a když ne, tak zase nejhorší.

Lépe dopadla APA Flight of the Frankies z Břeclavi, sice lehounce máslová, ale pěkně chmelená, s tóny angreštů, tropického ovoce a melounů. Sice žádný zázrak, ale pitelná slušně. Beerhouse se nám líbil, obsluha sice byla pomalejší (asi už byla myšlenkami doma, jak se za chvíli zavíralo), ale příjemná. Má to tu jediný háček – nevíme, jak předem zjistit, které pivo od Lucky Bastarda se zrovna vydařilo.

A další dojmy z brněnských zajímavých podniků a moravských piv najdete v příštím článku.

Pouť po brněnských pivnicích

Celkem 3 články

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nejnovější alba v galerii