Pivní průzkum Kolína nad Rýnem, část 2. - centrum

sepsala Bludice

24. června 2016 v 11:07

Druhý den našeho Kolínského průzkumu jsme měli vyhrazený pro průzkum pivních podniků v centru Kolína a krátkou procházku městem. Procházka byla opravdu rychlá, historické centrum Kolína je malinké a člověk jej projde během chvilky. Není divu, velká část města byla ve druhé světové válce srovnána se zemí. Majestátní a nádherný Dóm se však podařilo zachránit. Kromě Dómu pak za návštěvu stojí celá řada hospůdek s Kölschem na čepu.

My jsme den zahájili návštěvou Ausschank zum Brauerei Pfaffen Max Päffgen nacházejícího se na Heumarktu v centru města. Tato hospoda, s trochu komplikovaným a krkolomným názvem, má na čepu světlý svrchně kvašený ležák z Porýní, který se nesmí nazývat Kölschem. Pivovar Pfaffen se totiž nachází mimo Kolín. Pivovar řídí a vlastní Maxmilian Päffgen, tedy potomek (čtvrtá generace) Hermanna Päffgena zakladatele Päffgen pivovaru, o kterém jsme psali v minulém článku. Pfaffen Original je trochu tmavší a ovocnější, ale chutný a dobře pitelný. Ve výsledku nám ale o něco víc chutnal Päffgen. Každopádně Pfaffenův výčep v centru Kolína je moc příjemná a útulná hospůdka. Určitě doporučujeme její návštěvu. Pivo si můžete dát na stojáka u stolečků uvnitř nebo pod slunečníky venku na náměstí. Kromě klasického Originalu zde mívají na čepu i různé speciály. Za nás to byl Bock, který jsme si ale za prémiovou cenu 5 € nechali ujít.

Přesunuli jsme se jenom o pár domů vedle do hospody Sünner im Walfisch. Krásné tradiční hospůdky v jednom z mála zachovaných starých domů v centru Kolína. Prostředí nás okouzlilo, pivo už pravda mnohem méně. Trochu nakyslý Kölsch s podivným nádechem kovu, nic mu nepomohlo ani to, že byl točený ze samospádového soudku. V hospůdce se nám líbilo oddělené posezení pro pivaře hned proti baru, nelíbila se nám cena piva. 2 € za 0,2 l je již vskutku prémiová cena i na Kolín. Celý podnik působil poněkud turistickým dojmem, o čemž svědčili i vystavené pivní žirafy za oknem baru.

Chuť jsme si zašli spravit o pár vchodových dveří dál do Bierhaus en d’r Salzgass. Prostředí zde není tak pěkné jako u Velryby. Hospoda se nachází v novějším domě ač ve stejné ulici v centru. Zato pivo zde je nesrovnatelně lepší. Ano, na čepu zde mají opět Päffgena. V centru je tato hospůdka jasná volba, kam na tento skvělý Kölsch zajít. Kölsch je samozřejmě ze samospádového soudku a za sympatickou cenu 1,70 €. Pivo si zde můžete dát klasicky u barových stolečků umístěných naproti baru. Příjemný podnik, ač v pivovarské a především u Lommiho se nám líbilo víc.

Po návštěvě Bierhaus en d’r Salzgass jsme se přesunuli trochu stranou z historického centra, přešli jsme několik celkem frekventovaných silnici, tramvajové koleje a ocitli se před pivovarem Zur Malzmühle. Vlevo je pivovar, vpravo v přízemí vchod do restaurace. Ta je opět klasická kolínská, celá ve dřevě, útulná a příjemná. Rozdělená do několika místností a dvou pater. Pro nás bylo klíčové najít oddělení pro popíjení piva. Našli jsme jej v trochu tmavém zadním rohu vedle schodů a tradičního zadního okénka s výdejem sudů (prostě zákazník přijde, zaplatí pánovi, nebo paní v okýnku, vyfasuje soudek a odjede si ho domů vypít). Barové stolky byly téměř všechny obsazené, zbýval už jen jediný volný přímo pro nás. Ujal se nás místní žoviální Köbes, srandovní chlapík, který si v pravidelných intervalech připíjel se známými štamgasty a občas s někým zažertoval. Osobitý, ale ne nepříjemný. Dali jsme si zde samozřejmě místní Kölsch, který byl výrazněji ovocný, ale chutný a také zástupce dnes již téměř vyhynulé skupiny nízkoalkoholických sladších svrchně kvašených Malzbierů

Po Sladovém mlýnu nás čekala návštěva Früh am Dom. Pivovar Früh není žádný drobeček a jeho Kölsch lze koupit téměř všude, občas dokonce i v tak zapadlých končinách světa, jako je Praha. Früh am Dom se nachází kousek od kolínského Dómu a zabírá celý několikapatrový barák. Nahoře jsou hospoda a restaurace, rozdělené podle jakéhosi nejasného klíče. My jsme zamířili dolů pod zem do sklepních prostor Brauhauskelleru a šli jsme jeho nekonečnými útrobami tak dlouho až jsme konečně narazili na jeden z mnoha výčepů se samospádovým soudkem. Zde bylo to správné místo, kam se usadit. Číšník byl příjemný, nehrál si naštěstí na žádného žoviálního Köbese, milosrdně nás ušetřil další ukázky tradičního kolínského humoru k popukání a prostě nám jenom natočil pivo. Chutnalo nám. Svěží, čerstvé, vyvážené a čisté, měli jsme ho vypité během chvilky, zaplatili jsme a vyrazili do Gilden im Zims.

Gildem im Zims je výkladní skříň Gilden Köslche, produktu pivovarské skupiny Kölner Verbund Brauereien, která kromě Gildena vaří celou řadu dalších Kölschů (Hansa, Sion, Dom, Giesler a dalších). Ani jedno z těchto piv nás nijak nezaujalo, ale do tradiční Gilden hospody v centru Kolína jsme přesto zaskočili. Kölsch zde čepují z krásného starého sudu usazeného za barem. Sud je samozřejmě pouze atrapa, samospád zde nehledejte. Gilden Kölsch ale špatný není, je celkem pěkně chmelený a dobře pitelný. Ze skupiny výše zmíněných průmysláčů nám chutnal asi nejvíce.

Z Gildena jsme zamířili do Peters Brauhaus. Pivovarská hospoda je celkem rozlehlá, zabírá téměř celé přízemí velkého domu. Prostředí působí trochu více nóbl, ve srovnání s pivními podniky, které jsme navštěvovali doposud, ale i zde se nachází barové stolky pro lidi, kteří chtějí zaskočit pouze na jedno, dvě, tři, … piva. Jeden z nich jsme si zabrali a objednali si místní Kölsch. Zde bylo pivo opět točeno ze samospádu, bylo trochu méně chmelené a sladovější, ale pilo se dobře.

Z Gildena jsme se přesunuli do Brauhaus Sion. Na čepu zde mají Sion Kölsch. Sice ze samospádu, ale moc nás nezaujal. Takový průmysláček s lehce kovovým nádechem. Hospoda byla téměř prázdná, s výjimkou jednoho salónku s nasardinkovanými hudebníky v záhadných uniformách (či kostýmech) vyhrávajícími pěkně od podlahy poctivou dechovku. Raději jsme dopili a vyklidili pole, aby se nás ještě nedej bože nepokusili zapojit do organizované zábavy.

Naší poslední pivní zastávkou v Kolíně byl Gaffel am Dom, který okupuje obrovský dům naproti Hlavnímu nádraží. V přízemí se nachází velká restaurace, která nepůsobí nijak útulným dojmem. My jsme se usadili až v zadní části vedle baru, v prostoru určeném k popíjení piva. Ujal se nás zde Köbes, který nám zajistil nejsilnější a rozhodně ne nejpříjemnější zážitek v Kolíně nad Rýnem. Extrémně žoviální a nepříjemný strejc, který zřejmě každoročně získává metál v soutěži „Nejtradičnější Köbes v Kolíně podle příručky pro turisty“. Hned na úvod, poté, co se nás snažil donutit k soutěži v rychlosti pití piva, nám předvedl, jak umí otevřít záklopku v krku a během sekundy si nalít pivo až do žaludku, několikrát se nám snažil vymluvit mozek z hlavy rádoby vtipnými průpovídkami, a když jsme se smíchem za břicha nepopadali, rozhodl se nám to nandat donesením druhého piva ve chvíli, kdy jsme měli vypitou asi čtvrtinu toho prvního, s tím, že na pivu nemáme položený tácek, takže chceme další. Zvykem v Kolíně je, že pokud si na pivo nepoložíte pivní tácek a máte téměř dopito, přinese vám Köbes další pivo, pokud na sklenici položíte tácek, znamená to, že již další pivo nechcete. V Gaffelovi nicméně zřejmě vyžadují, aby si hosté dávali hnusné upatlané podpivníky i na sklenice téměř plné. Poslali jsme pána v duchu do míst, kam slunce nesvítí, nechali na stole peníze za pivo, které jsme si objednali a podnik raději v rychlosti opustili, aby se pan Köbes mohl plně věnovat hostům, kteří jeho vytříbené bavičské schopnosti ocení. Aspoň to pivo celkem ušlo, ač ne ze samospádu. A to byla taková pěkná tečka za pivním průzkumem Kolína nad Rýnem. Příště nás čeká konkurenční Düsseldorf.

Mapa navštívených podniků

Více fotek najdete v naší fotogalerii Pivní průzkum Kolína nad Rýnem.

Seriál Pivní průzkum Kolína nad Rýnem a Düsseldorfu

Celkem 4 články

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nejnovější alba v galerii