Pivní průzkum Düsseldorfu, den 1.

Bludice

17. srpna 2016 v 15:23

Po dvou dnech nabitých pivním průzkumem Kolína nad Rýnem jsme se vydali opět na cestu. Zamířili jsme vlakem zpět směr Düsseldorf a vzali jsme to přes městečko Neuss, které se nalézá hned vedle Düsseldorfu. V městečku se nachází pivovar Obergärige Brauerei Im Dom. Z vlakového nádraží to k němu je jen pár zastávek tramvají.

Pivovarská hospoda v přízemí domu byla pěkná a v době naší návštěvy v ní vládl ospalý klid. Byli jsme zde první a jediní hosté, ale natočené pivo bylo čerstvé a čisté. Na čepu zde mají vlastní Altbier, kraj Kölsche jsme již opustili. Altbier, stejně jako Kölsch, je svrchně kvašené pivo, které prodělává delší ležení za nižších teplot podobně jako české a bavorské ležáky, prostě svrchně kvašený ležák. Zatímco Kölsch je pivo světlé, Altbier je polotmavý, karamelový, toustový a občas lehce pražený. Domovem Köschů je Kolín, domovem Altbieru je konkurenční sesterské město Düsseldorf. Ale na rozdíl od Kölsche název Albtbier není zeměpisně chráněný, takže pivo pojmenované jako Altbier může uvařit jakýkoliv pivovar kdekoliv a podle vlastních představ.

Ale to jsme od našeho povídání odbočili. V Obergärige Brauerein Im Dom měli na čepu dvě piva. Vlastní Altbier a hostující Pils. My jsme samozřejmě zvolili Altbier. Pivo to bylo velmi dobré, karamelové, trochu oříškové, výrazněji chmelené a lehce ovocné. Jedinou vadou na kráse byla sem tam nějaká ta kvasnice, která sklenicí proplavala.

Naším dalším cílem byl Hausbrauerei Alter Bahnhof, pivovar vybudovaný v prostorách bývalého nádraží na okraji Düsseldorfu. Cesta sem byla snadná. Z Neussu nás dopravila přímá tramvaj, která nás vyklopila rovnou před budovou pivovaru. Alter Bahnhof je pivovar restaurační. Měděná varna se nachází hned u vstupu. Prostory restaurace jsou rozdělené do několika menších místností, klasicky a jednoduše vybavené dřevěnými stoly a židlemi. Na čepu zde mají opět vlastní Altbier, který doplňuje hostující Pils a pšenice. Hostující piva jsme vynechali a objednali si rovnou dvakrát gulášový Altbier. Chutné pivo, karamelové, lehce oříškové, s tóny sušeného ovoce, oproti Altbieru z Domu méně výrazně chmelené, čisté a velmi dobře pitelné.

Ze starého nádraží jsme vyrazili autobusem do dalšího restauračního pivovaru nacházejícího v klidné vilkové čtvrti mimo centrum. Brauhaus Joh. Albrecht Düsseldorf patří k síti německých restauračních pivovarů. Na další pobočky Joh. Albrechta narazíte v Hamburgu, Soltau, Bielefeldu a Konstanzu. Ta Düsseldorfská se nalézá v pěkném opraveném domě s měděnou varnou hrdě vykukující zpoza skla přistavěného proskleného přístěnku. Uvnitř byla restaurace útulná, ač poněkud přeplácaná a kýčovitá. Kdyby nám do uší nehrál otravný popík z rádia, sedělo by se zde moc dobře. Na čepu byla místní stálá sestava – pšenice, nefiltrovaný Pils a samozřejmě Altbier. Občas mívají i různé sezonní speciály, ale my jsme měli smůlu, za nás žádný na čepu nebyl. Pšenici jsme přeskočili a zaměřili se na zbývající dvě piva. Nefiltrovaný Pils byl hodně zakalený a kvasnicový. Na mě by těch kvasnic bylo asi moc, ale na druhou stranu byl pěkně chmelený a čerstvý, takže se Marleyovi pil dobře. Také Düssedorfský Altbier byl trochu zakalenější, toustový, lehce čokoládový, s karamelovým a ovocným nádechem. Klasické místní Düsseldorfské Altbiery moc nepřipomínal, ale pivo to bylo fajn a pilo se dobře.

Z Joh. Albrechta jsme zamířili, s krátkou zastávkou na ubytování, do pivovarské hospody pivovaru Frankenheim - Frankenheim Brauereiausschank. I ta se nachází trochu stranou od centra města, ale lze se do ní dopravit pohodlně tramvají nebo metrem. Hospoda je to pěkná, jednoduše zařízená, klasicky rozdělená na dvě části podle toho zda si chcete dát něco k snědku, nebo jdete pouze na pár piv a stačí vám posezení u malých stolků na barových stoličkách. Na čepu zde mají vlastní Altbier a jako již tradičně hostující průmyslový Pils a pšenici. My jsme zvolili Altbier, chutné karamelové, lehce ovocné a oříškové pivo, s trochu rušivým kovovým dozníváním. Nenadchnul, ale ani neurazil.

Po Frankenheimovi nás již čekalo slavné Zum Uerige v centru města. Hospoda se nachází v přízemí rohového domu. Vnitřní prostory jsou rozdělené do mnoha místností, vyznat se zde není úplně snadné. Dorazili jsme sem již ve večerních hodinách a hospoda byla téměř zaplněná. Dalo nám zabrat než jsme po chvíli hledání ulovili dvě židle u starého samospádového sudu v Brauhofu – místnosti s výhledem na velkou měděnou varnu. Na čepu v Uerige je standardně pouze jedno pivo, místní famózní Altbier, který zde točí ze samospádových soudků (na některých barech menších, jinde větších podle výtoče). My jsme si ulovili u pobíhajícího číšníka každý jednu skleničku. V Düsseldorfu, stejně jako v Kolíně, se místní pivo točí do malých sklenic. V Kolíně je standardní míra 0,2 l, v Düsseldorfu je velikost skleniček obvykle 0,25 l a sklenice jsou o něco širší a nižší nežli úzké sklínky na Kölsch. Ale to jsem opět odbočila. Vraťme se k Uerige Altu, který byl opravdu výborný. Výrazně karamelové pivo, ale ne sladké, s tóny malin, švestek a třešní, zároveň pěkně chmelené, svěží a čisté. Nebezpečně dobře se pije. Bylo hodně těžké odtrhnout se od něj a Uerige opustit. Měli jsme však ještě další pivní povinnosti a navíc jsme také věděli, že druhý den se do Uerige opět vrátíme.

Vyrazili jsme do srdce Düsseldorfu. Náš první potenciální cíl Hausbrauerei Zum Schlüssel vypadal na náš vkus poněkud příliš živě. Přes matné sklo oken jsme viděli davy, které se tísnily uvnitř, doplněné davem kouřících masek před vchodem. Zřejmě se zde konal jakýsi lokální rej masek, což v Düsseldorfu, stejně jako v Kolíně, není nic vzácného. Jak jinak by se zde uživily všechny ty půjčovny kostýmů i v období mimo hlavní karneval? Zum Schlüssel jsme tedy pro tentokrát vynechali a návštěvu tohoto podniku jsme odložili na další den.

Im Goldenen Kessel již vypadal prázdněji. Uvnitř podniku sice bylo celkem plno, ale několik volných míst u barových stolků se našlo. Zvolili jsme stolek na vyvýšené terase vedle baru. Na čepu v této hospodě mají Altbier z pivovaru Schumacher. A pivo je čepováno z dřevěného samospádového soudku. Na pivním lístku jsme také objevili Schumacher 1838er, který byl sice rozlévaný z lahve, ale neodolali jsme a dali si jej také. Altbier byl výborný, klasicky karamelový, lehce ovocný, čistý, pěkně chmelený. 1838er je také Altbier, ale chmelený americkými chmely. A na chuti to bylo poznat. Tradiční chuť Altbieru byla doplněna citrusovými chmelovými tóny, kandovaným ovocem a trochou tropického ovoce. Prostě taková klasická moderní líbivka. Obě piva byla výborná, takže nám ani nevadilo, že je máme v plánu zítra ochutnat ještě jednou. Tentokrát ale přímo v pivovarské hospodě, která je trochu stranou od centra.

Naše další cesta vedla pár kroků za roh. Obešli jsme blok baráků a ocitli se před Brauerei Kürzer – modernějším pivovarem. Prostory hospody nebyly nijak velké, byly moderněji zařízené a i sám pivovar si na nic nehrál. Veškerá technologie je vyvedená v nerezu a pivo se čepuje přes záhadný „udělátor“ s nerezu a skla. V době naší návštěvy byl podnik téměř zaplněný, ale dvě místa k sednutí si, se nám přece jenom podařilo najít. Na čepu zde byl samozřejmě Altbier, který zde čepují do netradičních nižších dvoudecových skleniček za v přepočtu asi nejvyšší cenu ze všech podniků, které jsme v Düsseldorfu navštívili. Pivo bylo fajn, klasicky karamelové, lehce ovocné, pěkně chmelené a oříškové. Uerige nebo Schumacher nám pravda chutnaly mnohem víc, ale ani toto pivo se nepilo špatné. 

Naší poslední pivní zastávkou první den pobytu v Düsseldorfu byl Brauerei Im Füchschen. Tento pivovar se nachází jenom pár kroků stranou od centra. V době, kdy jsme do něj dorazili, už se pomalu uvolňoval a hosté se již rozcházeli do svých domovů. Mohli jsme si tak ukořistit místo přímo v restaurační části a dát si i něco k snědku. V této pozdní noční hodině již sice nevařili, ale chleba s Bierwursty přišel také k duhu. Vnitřní prostory podniku jsou rozdělené na větší restaurační část a menší výčepní místnost s barovými stolky pro pití piva. Výzdoba je tradiční a vcelku decentní, jedinou výjimkou jsou smečky lišek, které se nachází po celé restauraci. Od sklenic, pivních tácků, obrazů a plakátů, přes automat na kondomy až po vycpanou lišku ve skleněném akvárku nad vchodem do kuchyně. Lišky jsou prostě všude, kam se podíváte. Na čepu zde mají samozřejmě Altbier, který doplňuje několik lahvových piv. My jsme si dali Altbier. Byl výborný. O něco chmelenější než u konkurence, pěkně karamelový, s lehkými tóny sušeného ovoce.

Liščí podnik byl posledním místem, který jsme první den našeho průzkumu Düsseldorfu navštívili. Na druhý den jsme si ponechali tři další podniky a také návrat do Zum Uerige. Ale o tom si povíme v příštím článku.

Mapa navštívených podniků

Více fotek najdete v naší fotogalerii Pivní průzkum Düsseldorfu.

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nejnovější alba v galerii