Poslední dva týdny jsou, co se nových piv týká, velmi hojné, takže si dáme dnes polovinu piv a druhou půlku snad v pátek. Vyrojily se opravdové lahůdky, často neobvyklé a zajímavé, ale na vyrovnání i nějaká ta nepitelná hrůza. Pojďme se na to podívat.
Místo obvyklého polotmavého doppelbocku letos pražský Hostivar uvařil svrchně kvašeného siláka Imperial Stout. Má stupňovitost jednadvacet, je výrazně čokoládový, pražený, s nádechem rozinek, vanilky i piškotů. Jediné, co mu lze vytknout, jsou drsnější alkoholové tóny v závěru, ale jinak je to velmi vydařené pivo. Zkusili jsme i světlou 13 a 11, vcelku fajn kousky, ale před půlrokem to bylo lepší. Holt ani tady ta kvalita ještě není úplně vyrovnaná.
Na předvánoční čas připravil pivovar Chotoviny pro pražskou hospodu Dno pytle pivo Nostradamus. Jde o nakuřovaný doppelbock, i když silou je to spíše normální bock – je ještě o trochu slabší než jeden z nejslabších (a nejslavnějších) doppelbocků, Celebrator z Ayingu. Je řádně uzený, karamelový, s nádechem bylin, oříšků a sušeného ovoce. Je moc pěkně vyvážený a nebezpečně pitelný… což je možná důvod, proč ho pivovar uvařil slabší, aby nebyly oběti na životech :) Bezva kousek, Pražským doporučujeme ho ochutnat.
Aby toho nebylo málo, další pivo vzniklo z podobné spolupráce – pro pivotéku Pivní rozmanitost uvařil plzeňský Raven pivo Fruit Salad. Jde o IPA s moderními chmely a přídavkem několika druhů ovoce. Voní a chutná výrazně po tropickém ovoci, je lehce hroznová, bylinná, s tóny ovoce kandovaného. Zajímavé, vyvážené a velmi dobře pitelné pivo. Tyhle dochucené ovocné IPA nás baví, je to zase něco jiného, po stovkách „nudných“ klasických IPA.
Po dlouhé době jsme zkusili pivo z varnsdorfského Kocoura, více než rok starou „novinku“ Světlý kocour 11°. Dle parametrů je to klasický ležák s českými slady i chmely, ale aroma rozhodně klasické nemá. Jsou v něm znát tóny zeleniny, zelených jablek, lehce i másla a fenolů. Hořkost je divná a drsná, celkově to chutná jako hodně nepovedený domovarnický pokus. Pít se to nedalo. Je smutné, kam se kdysi jeden z nejlepších českých pivovarů nyní dostal.
Od dolnoředického Mordýře jsme potkali světlou čtrnáctku mnichovského typu. Je sladová, peprně a bylinně chmelová, slušně hořká. Bohužel lehce ruší zeleninový nádech, ale jinak je pivo fajn, slušně pitelné. Průser to stejně jako v případě posledních asi pěti piv není, ale dříve Mordýř uměl i velmi dobré kousky, snad se kvalita zase zvedne.
Po řadě nepříliš přesvědčivých kousků jsme zkusili další Hopper od sokolovského Permona, tentokráte s novozélandským chmelem Nelson Sauvin. Tento chmel je náš oblíbený, ovocná šťavnatá líbivka, ale v tomto pivu jsme ho skoro nenašli. Chmelový projev je tu zvláštní, pivo je lehce zeleninové s nádechem chilli papriček, celkově takové divné a neharmonické. Nemá smysl se snažit o single hop, když neumíte uvařit pivo bez vad.
Od letošního března je pivovar U Bulovky nekuřácký, nám se konečně podařilo ho nyní zajít zkontrolovat. Dá se tu už dýchat, takže posezení je výrazně příjemnější, a dokonce i číšnice se zdají milé a rychlé, což dříve rozhodně nebývalo pravidlem. Na čepu je tu nová IPA 15, je výrazně karamelková s nádechem másla, tóny citrusů, pryskyřice a zvláštní zemitosti. Nic extra pitelného, na kvalitě piva ještě musí na Bulovce zapracovat.
Létající Zemský pivovar po svém Letním slunovratu přichystal silnější verzi Zimní slunovrat. Je to dvanáctkový světlý ejl, sladový, jemně citrusový, s tóny bylin i citrónové trávy. Ve vůni je lehce osobitý s nádechem čehosi zvláštního (připomínalo mi to rajčata), ale jinak je fajn, dobře pitelný.
Po brutální Brutální Hace jsme měli v úmyslu se nupackému Gwernovi vyhýbat obloukem, ale při naší pivní tour jsme narazili na jeho american brown ale. To u nás úplně každý nevaří, takže jsme se rozhodli to risknout. Pivo se jmenuje „vtipně“ Vyskákaný hnědák, je chmeleno klasickými americkými chmely. Je docela toustové po mnichovském sladu, lehce karamelové, s tóny bylin a citrusové kůry. Není úplně dokonale vyladěné a chuťově čisté, ale pít se dá. Moc víc od tohoto pivovaru ani neočekáváme.
Poprvé jsme ochutnali i nějaký ten pátek starého Švarce z olomouckého Chomouta. Jde o tmavý speciál, je hodně pražený, lehce lékořicový, s tóny hořké čokolády a nádechem švestek. Výrazný, vyvážený, parádně pitelný. Nádhera, jedno z nejlepších piv tohoto typu u nás.
