Máme tu další přehled pivních novinek. Tentokráte jde jak o klasické ejly a ležáky, tak i o několik méně obvyklých záležitostí. A další porci informací o nových pivech čekejte v brzkém reportu ze Slunce ve skle.
Létající pivovar Falkon představil novou IPA, chmelenou pouze anglickým experimentálním chmelem CF111. V pivu dominuje slad, chmelové aroma je spíše na pozadí, ale i tak je zajímavé – jemně bylinné, s tóny citrónové trávy a jehličí. Zajímavý a velmi dobře pitelný kousek. Je tu i nová Stalker IPA, opět se měnilo složení chmelů, tentokrát by mělo jít o konečnou verzi (ale ta tu už jednou byla, takže kdo ví). Pivo je to sladové, chmelově bylinkové, s tóny citrusové kůry, tropického ovoce a pryskyřice. Čistá, hořká a velmi pitelná IPA.
Další pivo není úplně nové – bylo uvařeno už jednou před rokem, ale nyní ho je zřejmě více, takže ho není problém potkat. Jde o APA Jazz ze Zámeckého pivovaru Frýdlant, dvanáctku s japonským chmelem Sorachi Ace. A tento chmel je z piva pořádně znát, tóny bylin, kopru a okurek dominují. Ano, zní to divoce, ale řada lidí (včetně nás) si aroma tohoto chmele brzy zamiluje a může se po něm utlouct. Jinak je pivo slušně hořké, lehce citrusové, svěží a velmi dobře pitelné. Doporučujeme.
Plzeňský Raven na brněnský festival Chillibraní & Chilližrout připravil chilli verzi svého „milk porteru“ Brewhemian. Pivo je to čokoládové, pražené, s tóny chilli papriček – kombinace je to moc fajn, velmi příjemné aroma. Jen hlavně v závěru je pálivost hodně znát a s dalšími doušky se prohlubuje. Tedy na náš vkus pálivé zbytečně moc, pitelnosti to neprospívá, ale celkový dojem je kladný, zejména chilližrouti pivo určitě ocenili. Raven přišel i s novým witbierem Breezy – je sladší sladový, pomerančový a kořeněný s tóny koriandru. Příjemné pivo, dobře se pije.
Vaření silných stoutů je u nás v poslední době čím dál populárnější. S jedním teď přišel Zámecký pivovar Břeclav, jde o sedmnáctku uvařenou na počest boxera Muhammada Aliho. Pivo je to zvláštní, výrazně pražené, docela hodně alkoholové (má 7 % alkoholu, to není na imperial stout mnoho), ruší v něm tóny zeleniny a lehce i odlakovače. Divný a špatně pitelný kousek, vlastně jako většina piv z Břeclavi.
Z necelý rok starého pivovaru Černý Orel v Oseku jsme potkali dva zástupce. Světlý ležák Dvanda nás příjemně překvapil – sladové, chmelově bylinné a peprné pivo, chuťově čisté a velmi dobře pitelné. Špatná nebyla ani APA, sice nijak výrazně hořká, ale slušně chmelená, s tóny mandarinek a tropického ovoce. To vypadá na nadějný pivovar.
Když se Zlých časech na čepu objevila piva ze všech tří havířovských pivovarů, neváhali jsme a vyrazili je porovnat. Nejvíce nás zaujal polotmavý Hajcman ze Slezského pivovaru, karamelový a slušně chmelený, vcelku fajn byl i lehce máslový slezský světlý ležák Štajgr. Zle nedopadl ani polotmavý Maur z Prvního havířovského minipivovaru (PHM), toustový, chmelově bylinný a dobře pitelný. Nesedl nám jen docela dosti máslový a lehce karamelkový světlý ležák Milver z Venuše, nic moc pivo. Každopádně Havířov nevypadá pivně špatně, budeme tam muset někdy zajet na průzkum.
Plzeňský Prazdroj do svého pivního kalendáře Volba sládků zařadil na září jantarový Šariš ze Slovenska. Pivo je to docela karamelové, nasládlé, drsněji chmelené s kořenitými tóny. Na slovenský průmysláč možná dobré, ale českého pohledu je to spíše nic moc pivo.
Když už jsme u těch průmyslových piv, ochutnali jsme Čurdovo pivo – vařené v Rohozci (dříve ho vyráběla Nová Paka) a vyladěné podle chutě nechvalně známého opilce (který zřejmě s radostí pije úplně vše, co teče). Pivo je to spíše prázdnější, s trochu drsnější hořkostí, ale pít se vcelku dá. Jen úplně nechápeme, na jakou skupinu obyvatel tohle pivo cílí – že by na „lepší“ opilce, kterým nestačí Lahváč či Klasik?
Podívejme se raději na zajímavější piva. V červnu se v prodejnách Tesco objevila šestice piv pod značkou Tesco Finest, vařená ve slovenském minipivovaru Karpat. Jde o Lager (světlý ležák), Wheat (pšeničné pivo neudaného typu), Ale, IPA (s českými chmely), Stout a Porter. Piva to jsou zajímavá a dobrá, i když úplně typičtí zástupci svých kategorií to nejsou (Stout je docela světlý, IPA sladší a podobně). Má to ale jednu vadu na kráse: piva jsou sice pasterovaná, ale stále jsou nefiltrovaná a z minipivovaru – několik měsíců v teple pod zářivkami s nimi zřejmě udělá krátký proces (cena třicet korun za třetinku piva z mini není špatná, ale na nějaký větší odbyt to asi nestačí).
