Minulou sobotu v Kostelci nad Černými lesy proběhl šestý ročník pivního festivalu Černokostelecké vysmolení. Letos to bylo náročné rozhodování, protože se v tu dobu zrovna v Praze a okolí konala řada dalších pivních akcí a Bludice navíc nečekaně ochořela, takže jsem v tom byl sám. Ale vynechat černokostelecký festival prostě nešlo.
Na zdejších Vysmoleních a Vykuleních jsme byli už více než desetkrát a letos poprvé počasí nevyšlo úplně dokonale na jedničku – bylo skoro celý den zataženo a docela chladno. Na zahřátí tu naštěstí bylo teplé jídlo z grilu, stejně tak několik silných čepovaných a lahvových piv. Někteří zimomřiví se ale i tak chodili zahřát dovnitř do zájezdního hostince.
Doprovodný program byl podobný jako na dřívějších Vysmoleních – bednáři vysmolovali dubové sudy, hrála tu živá hudba, pro děti tu zase byl skákací hrad a malování na obličej. Jako obvykle nechyběly ani stánky sběratelů se starými lahvemi a pivním sklem.
Co se piva týká, tak z domácího pivovaru Šnajdr tu teklo několik zajímavých novinek – třeba zatím nejslabší zde uvařené pivo, Černokostelecká desítka. Ve vůni lehce osobité pivo, ale v chuti fajn, hezky chmelené a dobře pitelné. Pak tu byla dvanáctka z anglické odrůdy ječmene Maris Otter, ale vypěstované na Hané a sesladované v Záhlinicích. Příjemné sladové pivo s lehkými obilnými tóny, též i slušně chmelené a pitelné. Maris Otter byl i v jantarové dvanáctce, kde jej doplnil slad vídeňský, v pivu byly navíc lehké tóny toustů, karamelu a oříšků. Pilo se podobně dobře jako dvě předchozí. Poslední novinkou byla Černá svině v „načuzované“ verzi, tedy s přídavkem nakuřovaného sladu. Pivo to bylo pražené, celkem výrazně uzené, ale zároveň i docela karamelkové, lehce přecházející do máslových tónů. Pít se dala, ale čekal jsem více.
Dále tu čepovali několik piv uvařených speciálně pro Vysmolení. Krom Mazákovy S.M.A.S.H IPA, kterou jsme už ochutnali v Brně, to byl třeba světlý speciál Herrsvec s americkým chmelem Bravo od Zlínského ševce. Sladové pivo s tóny bylin a citrusů, slušně hořké, velmi dobře pitelné. Byl tu i světlý ležák Extra 12,8 z Hostomic, příjemně hořké pivo s kořenitými chmelovými tóny, lehce medové, též velmi pitelné.
A pak se tu našlo mnoho piv z jiných pivovarů, často kousky v Praze a okolí nevídané – třeba dvanáctka z nově otevřeného Jarošovského pivovaru. Lehce osobitá s nádechem obilných slupek a mladiny, ale jinak se pila docela dobře. Další spodně kvašené pivo teklo z dřevěného samospádového sudu – medová třináctka z Kynšperka. Byla sladší sladová, s tóny medu, karamelu a sušených třešní. Příjemný speciál.
Na Vysmolení bylo možné potkat i několik jednochmelových ejlů, třeba Yankee A.P.A. s chmelem Mosaic z olomouckého pivovaru na Svatém Kopečku. Výrazně ovocné pivo s tóny mandarinek, manga, limetek či lesních jahod, docela hořké, dobře pitelné. Škoda jen lehkého kvasničného nádechu, kdyby se nechalo vyčeřit, asi by bylo ještě lepší. Další jednochmel připravil Kounický pivovar – patnáctku s chmelem Idaho 7, tahle nová americká odrůda se u nás objevuje zřejmě poprvé. Příjemně citrusový kousek, s tóny dalšího tropického ovoce a pryskyřice. Hořký, výrazný, velmi pitelný, za mě asi nejlepší pivo festivalu.
Z IPA jsem zkusil Grand Canyon, polotmavou čtrnáctku z opavské Nové Sladovny. Sladový a karamelový ejl s tóny lesních jahod, manga a bylin, velmi chutný. Jediným větším zklamáním na festivalu byla Trumpova vlna, IPA od Dvou plešounů. Sice slušně ovocné a hořké, ale docela hodně karamelkové a máslové pivo. Pít se dalo, ale žádný požitek to nebyl.
Nejsilnější pivo jsem si nechal na závěr – novinku Frajer od ostravského Hoppy Doga, žitnou „červenou“ IPA. Byl to silák s tóny lesního ovoce, karamelu, bylin a žitného chleba, zajímavý a dobře pitelný.
A tím výčet ochutnaných piv končí. Festival se i přes nepřízeň počasí velmi vydařil a co se výběru piv a organizace týká, jako obvykle mu nebylo moc co vytknout. Už se těším na další pokračování – tedy tradiční zářijové Vykulení.
Více fotek najdete v naší fotogalerii Černokostelecké vysmolení 2017.
