Dnes doženeme jeden větší rest – vrátíme se v čase na konec léta do Plzně, kde se konal (nejen) pivní festival Brewstock. My hned po něm vyrazili na jedenáctidenní dovolenou do Bavorska, takže po našem návratu už by nebyl report tolik aktuální, a než jsme se probrali svými poznámkami a fotkami, uplynulo bohužel hodně času.
Festival probíhal v areálu DEPO2015. Jde o bývalou vozovnu Plzeňských městských dopravních podniků, nádvoří před mohutnými budovami je vyplněno řadou kovových objektů, válců, koulí a dalších těles. Areál si lze hezky prohlédnout ze tří kovových věží – rozhleden. Na pivní festival je to ideální místo – je tu mnoho prostoru, ale zároveň nejde jen o nudnou placku, navíc v případě deště je v budovách depa mnoho místa. Co se prostředí týká, tak je to rozhodně jeden z nejlepších festivalů, které jsme kdy navštívili.
I ostatní služby zde byly fajn, více než dostatek záchodů, pitná voda z cisterny na vymývaní sklenic. Hudební program na přilehlém pódiu též nebyl špatný a svojí tak akorát vysokou hlasitostí nijak nerušil pokojné degustující na druhé straně festivalu. Součástí byly i přednášky / debaty se sládky – na jednu z nich, se Zhůřákem Chrisem Baerwaldtem a Ravenovým Filipem Millerem, jsme se vydali. Byla to zábava a rozhodně příjemné zpestření, mnohem lepší než fádní rozhovory s moderátory na jiných festivalech („Kolik jste uvařili piva“, „Jak to děláte, že jste tak dobří“ a podobně). Nabídka jídla byla fajn, jen zrovna námi zvolené poutine nás příliš nenadchlo, měli jsme zkusit raději třeba skvěle vypadající hot dogy. Jediným problémem festivalu byla nízká účast – vliv na to mělo asi jak níže zmíněné vstupné, tak i pěkné skoro tropické počasí – lidé raději než na pivní festival vyrazili někam k vodě či na chatu. Tedy nám nízká účast nevadila, ale pořadatelé a pivovarští z ní nadšeni být nemohli.
Vstupné na festival bylo v předprodeji 70 korun na den, 100 na oba dny, při nákupu na místě zhruba o polovinu více. Za vratnou zálohu si zde člověk mohl zapůjčit třetinkovou skleničku s logem festivalu, s ideálním tvarem, vhodnou na všechny druhy piva (snad kromě pití ležáků na litry). Piva na festivalu nebyla nijak drahá, třetinka piva stála kolem třiceti korun a ani silnější kousky nebyly o moc dražší.
Co jsme všechno stihli ochutnat? Na počátek jsme zkusili dva rádlery – ten grepový od rokycanských U Stočesů se ale moc nepovedl, sladký, sirupový, s divnými zeleninovými tóny. Na osvěžení byl ale fajn radler od Falkona, půl na půl Metropolitan s limonádou. Škoda, že takové pivo v nějaké poctivé verzi nedistribuuje přes léto už hotové smíchané, ladilo to dohromady dobře.
Od „domácího“ Ravena jsme ochutnali dvě piva. Světlejší, trochu máslový, ale slušně pitelný byl tmavý mild ale Totally Mild. Zachutnal nám silák Sychrov Scotch Ale, dvacítka s nakuřovaným sladem – uzená, karamelová, s tóny sušeného ovoce. Raven čepoval i ejl s Citrou od spřáteleného bavorského Weissenohe, ale ač tento pivovar vaří parádní ležáky, tento svrchní pokus se moc nepovedl.
Od dalšího plzeňského pivovaru, Joe's Garage, jsme okusili Amber Ale, dobře pitelnou karamelovou třináctku s tóny lesního ovoce a citrusů.
Třetí plzeňský pivovar Purkmistr v našich očích, tedy spíše chuťových buňkách, dopadl o něco hůře. Čtrnáctka IPA byla divná, kvasnicová, libečková i máslová, silnější Imperial IPA byla trochu lepší, ale pořádná porce kvasnic v ní také pitelnosti nepřidávala.
Nedaleko Plzně sídlící Radouš dovezl na festival několik novinek. Třeba jednochmelový ejl Lord of the Hops s novozélandskou Waimeou – sice docela ovocný, ale zároveň drsněji chmelený se zatuchlými tóny. Vůbec se nepovedl Cherry Ale, polotmavý ejl s třešňovou šťávou – celer s třešněmi není zrovna naše oblíbená kombinace. Pro nás nejhorší pivo festivalu.
„Nejdivočejším“ pivem festivalu byla asi IPA Cthulhu se sépiovým inkoustem od létajícího Crazy Clown, zajímavě třešňová a švestková s nádechem soli. Fajn kousek.
A samozřejmě jsme nemohli nevyužít možnosti ochutnat slušnou část sortimentu od Zhůřáka, a to i piva, která jsme dobře znali – taková příležitost se totiž moc často neopakuje. Naprosto parádní byl samospádový stout Asfalt, hutná dvacítka s tóny praženosti, kávy i nádechem sušeného ovoce. Bezva byl i náš oblíbený Tiki Kokosový Stout, ultimátní kokosovo-čokoládová líbivka. Též festivalová Grapefruit IPA byla velmi povedená, moc pěkně ovocná a vyvážená.
Vydařila se hodně i Swill IPA, hořká ovocná bomba s příjemným dozníváním. Ani Lemongrass, ejl s japonským chmelem Sorachi Ace, nezklamal – zajímavě bylinkový s nádechem kopru, citrusový a svěží. Trochu méně nadšení jsme byli ze Světlušky – Czech Blonde Ale, ale i to bylo dobré a hezky chmelené pivo, mezi českými ejly rozhodně nadprůměr. Zhůřákova piva jsou prostě paráda, jediná škoda je, že mimo Plzeň a pár větších festivalů se skoro nedají potkat.
Festival Brewstock jsme si velmi užili, prakticky mu není co vytknout – krom pár nepovedených piv, za které samozřejmě samotný festival nemůže :) Je škoda, že se tento festival i s areálem nemůže přesunout do Prahy, tam by určitě byla účast řádově vyšší. Jestli bude příští rok další ročník či se v Depu bude konat jiný pivní festival, určitě tam zase rádi vyrazíme.
Více fotek najdete v naší fotogalerii Brewstock: Plzeňský pivně-kulturní gastrofestival.
