Břevnovský Lambic, Strahovský Čokostout, Falkonův Burton Ale, rybí ginové Gose a další zajímavá piva

sepsal Marley

16. listopadu 2017 v 16:08

Už mnoho týdnů jsme tu zanedbávali pivní novinky – neměli jsme totiž mnoho volného času a vůbec jsme nestíhali třídit naše fotky a zápisky. Nyní se to budeme snažit napravit, přece jen o dlouhých podzimních a zimních večerech budeme mít mnohem více času než v uplynulých měsících. Všechno se nám do jednoho článku nevejde, takže se dnes vrhneme na pivovary, od kterých jsme v poslední týdnech potkali více nových piv.

Před měsícem proběhl na pražském Břevnově čtyřiadvacátý ročník Břevnovského posvícení. Na téhle akci jsme se v dřívějších letech párkrát mihli, ale hned jsme zase po spatřen extrémních davů zase utekli. Letos jsme ale zatnuli zuby, jelikož Břevnovský pivovar k této příležitosti přichystal několik nových piv. Jasně nejzajímavějším byl ze samospádového soudku čepovaný kyseláč Břevnovský Lambic. S pravým lambikem, kvašeným divokými kvasinkami a bakteriemi, toho moc společného nemá, ale i takto je to zajímavý kousek – sladový a medový, nakyslý, s tóny ovoce jako jsou švestky, višně či rybíz. Ve výsledku velmi fajn pivo.

Dále jsme zkusili klasický silný Imperial Lager, který ale navíc dozrával tři měsíce ve vysmoleném sudu. Sud a smůla se na něm podepsaly řádně – krom sladu a karamelu je znát i výrazná pryskyřičnost a tóny sušených švestek a višní. Neobvyklý a dobře pitelný. Ochutnali jsme i další novinku, světlou desítku Markétka. Ta se ale tolik nepovedla – ač vcelku hezky chmelená a čerstvá, tak výrazně máslová – skoro se na chleba dala mazat. Světlý ležák s čerstvým zeleným chmelem na tom byl podobně, ale aroma chmele to trochu zachránilo, takže to ve výsledku tak špatné nebylo. Nicméně by s tím diacetylem mohli Břevnovští trochu zabojovat.

Od dalšího pražského klášterního pivovaru, toho strahovského, jsme v uplynulých týdnech ochutnali také řadu novinek. Velmi se vydařila třeba druhá letošní verze Summer Red Ale se změněným chmelením – výrazně ovocné a vyvážené lehčí pivo. Ještě více se vydařil letošní Chocolate Stout, který proti loňsku dozrával na třešňovém místo višňového dřeva a čokoládu nahradilo čisté kakao. Výsledek byl dle očekávání parádní, výrazné pivo s bezva dozníváním. Výborný byl i klasický Antidepressant Dark Lager, chmelený čerstvým žateckým poloraným červeňákem. A nejnovějším pivem ze Strahova je Antidepressant Pale Ale, letos s pozměněnou recepturou, chmelený mimo jiné zeleným chmelem Mandarina Bavaria. Výrazně citrusové pivo, též i docela sladové, s nádechem medu a tropického ovoce. Další paráda, na Strahově se prostě nedá při výběru piva šlápnout vedle.

Létající pivovar Falkon nezahálí a do světa pouští jedno pivo za druhým, často v menších jednorázových várkách, označovaných jako „Prototyp“. Po prázdninách to byla třeba Anglií inspirovaná dvojice Jester MildOld Burton Ale. Burton Ale se povedl, je sladový a karamelový, s jemnými kouřovými a oříškovými tóny. Je docela hořký, i trochu ovocný a hlavně velmi pitelný. Jester Mild je anglický mild ale, ale chmelený pouze moderním chmelem Jester a dochucený černým rybízem. Ve vůni je trochu kvasničný, ale v chuti už příjemný – karamelový, toustový, chmelově zemitý. Znát je v něm i ovoce, ale ne nijak výrazně – třešně, rybíz, lesní jahody. Že bylo přímo ovocem dochuceno, to bych asi nerozeznal, ale je to velmi fajn kousek. Dalším Prototypem je Mout en Hop tmavší silák belgického typu. Docela hodně kořeněné pivo, karamelové, hořké, s tóny bylin a ovoce. Trochu drsnější, ale slušně pitelné. Příjemně se pil i Prototyp Kölsch, na rozdíl od klasických kolínských kölschů chmelený moderními chmely. Ovocné, svěží a hezky pitelné pivo – trochu takový golden ale amerického střihu. A nejnovějším pivem od Falkona je jednochmelová IPA s chmelem Idaho 7. Sladové, chmelově bylinné a citrusové pití, s nádechem tropického ovoce, zemitosti a máslíčka. Fajn IPA, ale osobně mi předchozí jednochmely chutnaly více.

Dolnobojanovický pivovar Mazák také přišel s řadou nových piv. Jednochmelový ejl s americkým chmelem Azacca byl zajímavý, sladový, chmelově pryskyřičný, s tóny citrusů a kandovaného ovoce. Velmi dobře se pil, podobně jako většina Mazákových jednochmelových piv. Dalším pivem byla třeba Letní noc, lehká černá IPA, chmelená moderními chmely, včetně populárního osobitého japonského chmele Sorachi Ace. Výsledkem byl pražený ejl s tóny limetek, červených pomerančů, lesních jahod a bylin. Svěží a vyvážené pivo, dalo by se klidně pít v největších vedrech. Příliš mě ale neoslnila novinka Bylinkové pivo, světlý ležák s listy meduňky a květy růže. Vyšlo z toho zajímavě bylinné a lehce ovocné pivo, ale bohužel i docela máslové a lehce libečkové. Těžko říci, nakolik se přidané byliny podepsaly na méně příjemných tónech, ale moc dobře se to nepilo.

Nelenil ani létající pivovar SQBRU. Již dříve uvařil třeba lehčí ejl Zásek, kalné sladové pivo s tóny citrusů a tropického ovoce. Trochu těžkopádnější, ale krom kvasnic čisté a velmi dobře pitelné. Po něm přišla dvojitá IPA Diktát s chmely Amarillo a Simcoe – výrazná ovocná bomba s tóny ananasu, papáji, liči, lesních jahod či žlutých melounů. Byla i výrazně hořká a sladová, prostě dvojitá IPA jak má být, pila se úplně sama. Posledním pivem od SQBRU je Mír – kříženec mezi IPA a belgickým witbierem, krom klasické pomerančové kůry a koriandru je ozvláštněn i citrónovou trávou. Výsledkem je obilné a zajímavě ovocné pivo, svěží a dobře pitelné.

A na závěr jsme si nechali potštejnský pivovar Clock. Ten letos zároveň s malinovým kyseláčem Nina připravil i borůvkovou verzi. Borůvkami se rozhodně nešetřilo – výsledek je poctivě ovocný a tak akorát hořký, příjemně pitelný. Dalším ochuceným pivem byl Twist Grep, verze Twist Red IPA s přidanou grepovou šťávou. Čerstvě stočené bylo tohle pivo příjemné, hodně citrusové, ale po pár týdnech se rozjelo a s výraznými máslovými a karamelkovými tóny nebylo příliš pitelné. Holt ani takovým pivovarům jako je Clock se nevydaří úplně vždy vše. Další pivo připravil Clock ve spolupráci s létajícím Crazy Clownem. Do kyseláče Oh My Fishy Gose krom soli přišly i bylinky na gin od Žufánka a sušený tuňák z Japonska. Výsledek překvapivě není tak divoký, jak se ze složení zdá – sladové a jemně bylinné pivo, s lehkými tóny ovoce a trošku slaným závěrem. Tuňák tam je znát snad jen nepatrně v doznívání, pivo je to svěží a velmi pitelné. A povedl se i letošní Fresh Hop, ejl chmelený čerstvě sklizeným českým Cascadem. Sladové, chmelově bylinné a ovocné pivo, s tóny limetek, pomela, manga i karamboly. Příjemné a dobře pitelné. Škoda, že sezóna čerstvě chmelených piv je už za námi a na další si budeme muset zase rok počkat.

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Znovu ochutnaná piva

Nově navštívěné hospody

Nejnovější alba v galerii