Albrecht Rapír a Judita, Raven Fly by Rye, Kolčavka RIS, slavkovský Proskovec a jiná nová piva

Tak tu máme letošní první pivní novinky. Na přelomu roku to vypadalo ještě ospale, nic moc nového se nevynořilo, ale za pár dní už přišla záplava zajímavý piv a další lákavě vypadající kousky mají dorazit do hospod v nejbližších dnech. Bude to hodně těžký rok.

Zámecký pivovar Frýdlant dále chrlí ejly amerického střihu. Do rodiny Albrecht piv přibyly dva nové, prvním je APA čtrnáctka Judita. Je sladová, s tóny citrusů a tropického ovoce, jemně bylinná až pryskyřičná. Čistá, svěží, velmi dobře se pije. Druhým pivem je Rapír, šestnáctková IPA. Je to hodně hořké pivo, asi nejhořčejší, co jsme od Frýdlantu měli, karamelově sladové, s tóny tropického a lesního ovoce. Příjemné a dobře pitelné. Ejly z Frýdlantu nás prostě baví, zatím nás ještě žádný nezklamal.

Plzeňský Raven uvařil tmavou žitnou IPA Fly by Rye. Obilné, zejména žitné tóny jsou docela znát, po chvíli zvykání jsou ale příjemné, jinak je pivo pražené, citrusové, s tóny žitného chleba i sušeného a lesního ovoce. Zajímavé, nijak přehnaně hořké a velmi dobře pitelné pivo.

Slavkovský pivovar na konec minulého roku přichystal Staročeský ležák – Proskovec, tedy pivo vařené se sladem z této staré odrůdy ječmene (častěji nazývané Proskowetz). Pivo je to sladové, výrazně obilné, středně hořké, s bylinnými i lehce peprnými a zemitými tóny. Zajímavý a dobře pitelný kousek.

Po dvouměsíční pauze jsme dali šanci Kolčavce. Tentokráte nás zde čekala novinka Russian Imperial Stout. Sice dle webu a Facebooku pivovar obsahuje alkoholu 21 % hmotnostních (což by znamenalo  přes 26 % „běžných“ objemových procent alkoholu), ale zřejmě se jen někdo z pivovaru chtěl vytáhnout nově naučenými slovíčky a jde ve skutečnosti o 21 procent EPM, tedy stupňovitost. Pivo je to hodně pražené, s tóny kávy a oříšků, je jen lehounce alkoholové. Čisté a dobře pitelné, i když není tak výrazné a ani zřejmě tak uleželé, jak je u Imperial Stoutů často zvykem. Každopádně po dlouhé době povedené pivo z Kolčavky.  Zkusili jsme i třináctku Ale, byla na Kolčavku překvapivě prakticky čirá (většinou zde potkáváme takové nepříliš dodělané kvasničáky), sladová a citrusová, bylinková a lehce máslová. To máslo tady tentokráte moc nevadilo, vcelku fajn pivo. Snad to na Kolčavce bude pokračovat směrem k lepší kvalitě piva i dále a nejde jen o nějaký náhodný výkyv.

Zašli jsme i do dalšího pivovaru, který nás při posledních návštěvách příliš kvalitou nepřesvědčil – U Bulovky. Po roce se tu na čepu objevil „tradiční bavorský speciál s přídavkem koření“ (ty popisky nepíše sám František Richter, že ne?), tentokráte to nebyl Doppelbock osmnáctka, ale jen sedmnáctka. Opět výrazně kořeněná, s tóny snad všeho koření, co člověk najde u babičky v kredenci, karamelová i lehce jablečná. Na Vánoce fajn pivo, ale na nějaké vychutnávání či delší popíjení to není. Druhým speciálem byla Novoroční IPA, světlá šestnáctka. Bylinné i drsněji citrusové pivo, slušně hořké, malinko nakyslé. Docela rušil extra nízký říz, pivo bylo takové trochu nedodělané. Tentokráte tedy žádné velké zklamání, ale stejně moc nestojí za to sem na Bulovku do kouře, který by se dal krájet, na taková piva chodit.

Ochutnali jsme zřejmě třetí verzi Falk:Ona, Imperial Stoutu od Falkona. Je pražený, čokoládový, lehce kávový, kapku alkoholový. Jednoduchý, přímočarý a fajn, ale předchozí verze nám přišly lepší. Ochutnali jsme znovu i Stalkera IPA ve verzi 21, je to stále velmi hezky nachmelená, příjemně ovocná a dobře pitelná líbivka.

Ze znovuochutnaných zmiňme Baltic Portera od Mazáka. Čepovaný nám přišel parádní, ale lahvová verze trochu zaostává, pivo je to sice pořád ještě fajn, ale je rušivě lehce karamelkové, trochu jsou znát i tóny čokoládového termixu. Od čepované ochutnávky to jsou jen dva týdny, že by se tak rychle dostalo za zenit? Každopádně musíme pochválit moc hezky vypadající skleněnou třetinkovou láhev – to je po českých PET lahvích s nalepeným ušmudlaným ubrouskem docela příjemná změna. Další várka jiného siláka, Rišavího Zmikunda od Clocka se opět povedla, příjemná hořká karamelově-ovocná bomba. Prověřili jsme i čepovanou verzi vánočního speciálu od Všerada - Black Jane. Opravdu parádní pivo, pražené a hezky chmelené, byla by skoro škoda jej nevařit celoročně.

Od Matušky jsme koštovali poslední várku Devítky a musíme říct, že se hodně nepovedla. Divná, hodně máslová, nic, co bychom chtěli pít dobrovolně, zlatý Gambrinus. Asi nejhorší pivo, co jsme kdy od Matušky měli, za jeho prémiové ceny je to dost tragédie. V pivovaru si jsou očividně problémů s diacetylem ve svých pivech vědomi, neboť nyní zkouší používat kvasnice z Německa, které by měly „másla“ produkovat méně. První pivo s nimi kvašené, světlá třináctka, by se mělo nyní dostávat do hospod. Jsme na to docela zvědavi.