Pivníkův pivní průvodce po Kodani - Mikkeller bary

Bludice

1. srpna 2013 v 10:25

V minulých dílech povídání o pivní Kodani jsme se seznámili s několika pivotékami a pivními obchody a nakoukli jsme do místních pivovarů. Dnes se budeme věnovat tomu, co dělá z Kodaně město pivním geekům zasvěcené – pivním barům. Právě zde se nacházejí jedny z nejslavnějších pivních barů na světě. Ve městě je jeden pivní bar vedle druhého a je prakticky nemožné v nějakém rozumném časovém období oběhnout všechny. Kodaň je rájem pivních geeků, kterým majitelé barů dovážejí pod nos ty nejvypečenější kousky z Dánska, ale také ze zahraničí. A že těch pivních geeků v Dánsku je. I když je možné, že v době naší návštěvy v Kodani byl jejich počet vyšší i díky tomu, že se zde právě konal velký pivní festival, na kterém mohli návštěvníci ochutnat více než 700 různých piv z celého světa.

Jen tak pro zajímavost, v Dánsku žije také jeden z nejslavnějších pivních geeků na světě – Henrik Papsø. Muž, který řádí na ratebeeru a na jehož počest nejenom dánské pivovary uvařily celou řadu zajímavých piv. Jen tak namátkou Papsøs Belgian Boner či Hr. Papsø In Black.

V době naší návštěvy byly pivní bary každý večer narvané k prasknutí. Většina z nich nevaří, ale nabízí jen a pouze pivo a k tomu nějaké ty pochutiny na zakousnutí. Piva se zpravidla pijí z malých skleniček a objemu 0,2 až 0,3 l a jsou pěkně drahá :) Nicméně ve srovnání s Norskem, či Švédskem jsou vlastně ceny ještě celkem nízké. Za malé pivo zaplatíte od 30 DKK do 60 DKK. Cena se zpravidla odvozuje spíše od toho, jak je pivo vzácné, nežli od obsahu alkoholu. Díky tomu dochází ke zvláštnímu paradoxu, že v některých případech zde můžete ochutnat velmi silná piva za téměř stejnou, ne-li nižší cenu, než jakou byste za ně zaplatili v Praze.

Ve všech barech bez výjimky je naprosto běžnou praktikou, že vám dají pivo nezávazně ochutnat. Vlastně si ani o ochutnávku nemusíte říkat, stačí, když vypadáte nerozhodně, či se na některé z piv zeptáte. Obvykle vás výčepní zahrne informacemi a rovnou vám natočí trochu piva do skleničky k ochutnání.

Zajímavé jsou i místní zahrádky, na kterých se vesele popíjí a klábosí až do půlnoci. Teprve o půlnoci mají hospody povinnost zahrádky zavřít.

Ale pojďme již ke konkrétním kodaňským barům, které jsme stihli navštívit. A jelikož jich bylo poměrně dost, rozdělíme se vyprávění o nich do dvou částí. V té první (dnešní) vás seznámíme s Mikkellerovými bary, v příštím díle si povíme něco o těch ostatních.

Mikkeller má v Kodani bary dva – Mikkeller bar a Mikkeller & Friends. Mikkeller & Friends byl otevřený na jaře tohoto roku. Jedná se tedy o novější Mikkeleří bar v Kodani a nám se zdál také příjemnější. Vnitřní prostory jsou zde prosté, částečně sklepní místnosti vybavené jednoduchými dřevěnými stoly a lavicemi, doplněné sem tam nějakou tou dřevěnou přepážkou pro alespoň částečné soukromí. Vedle prostor baru se nachází i místnost s obchodem s lahvovými pivy, o které jsem se zmínila již v prvním článku. Jednoznačnou dominantou je zde na dvě části rozdělený výčep s neuvěřitelnou nabídkou čtyřiceti piv z celého světa.

Celkově se nám tady líbilo víc než v klasickém Mikkellerovi. Je tu více prostoru a tak nějak nám přišlo, že se zde schází i příjemnější osazenstvo. Také skleničky na pivo se nám zamlouvaly více. Jsou o něco větší než v Mikkellerovi a naprostou samozřejmostí bylo, že nám vždy natočili minimálně centimetr nad míru :)

Nabídka piv je opravdu famózní a výběr piva rozhodně není snadný. Pokud ovšem nad výběrem piva nechcete přemýšlet, nemusíte. Prostě výčepnímu popíšete na co máte chuť. Asi tak: K baru přišel chlápek a povídá: „Chci něco lehkého, ovocného a svěžího.“ Číšník mu natočil ochutnávku, zákazník ochutnal, přikývl, nechal si pivo natočit, zaplatil a bylo to.

Marley zde otestoval dvě luxusní anglická piva z pivovaru Buxton – vydařené klasické Imperial Black IPA a šťavnaté ovocné double IPA Axe Edge chmelené americkými chmely. Já jsem se pustila do vod více dobrodružných a zkusila výborný Mikkellerův kyseláč Vesterbro Spontanale a pro mě samotnou vynikající divočinu – nakuřované (slad nakuřovaný na pekanovém dřevě) kyselé pivo zrající v dubových sudech Jester King Salt Lick. U Mikkellerů zkrátka narazíte na čepu na úžasné úchylárny pro zpestření pivního života.

Z klasického a staršího Mikkeller baru jsme měli malinko rozpačité pocity. Ano, výběr piv je luxusní a výčepní jsou velmi zruční a ochotní. I prostředí má své kouzlo. Dvě malinké místnůstky s dřevěnými stoly a židličkami, prosté a jednoduché. Sem se chodí ochutnávat pivo a ne vysedávat na gauči. Co nás příliš neuchvátilo, byli lidé, kteří se sem shlukují. Jak to shrnul Marley: „Návštěvníci jsou mladí, perspektivní a celkem ožralí.“ Mikkellerův bar je zkrátka natolik věhlasný, že se sem stahují všichni ti, kteří chtějí být frí kůl a in.

V pátek i sobotu večer zde bylo totálně natřísknuto, ale bar se v podstatě začíná rychle plnit chvilku po otvíračce. A také již chvilku po otvíračce se kolem nás při poslední návštěvě klátila opilá omladina… Člověk si musí svoji skleničku s drahoceným (a také celkem drahým) pivem pořádně hlídat, aby mu ji někdo z opilců nevylil. A zvuk tříštících se sklenic z přilehlé zahrádky je zde nejspíš na denním pořádku… soudě podle toho, jak nechává personál klidným. Hipsteři převažují, ale sem tam zahlédnete i skupinku pivních geeků (ač v Kodani se vlastně tyto dvě kategorie částečně překrývají), jak vzrušeně diskutuje nad ochutnávanými pivy.

Jinými slovy Mikkeller bar je určitě super, nevýhodou je, že do něj chodí lidi :)

Každopádně jsme zde ochutnali celou řadu vynikajících piv. Začněme tím, které mě celkem zklamalo, ač vyloženě nebylo špatné, ale za ty prachy rozhodně moc nepotěšilo – kávový silný porter Dulce De Leche z floridského pivovaru Peg’s Cantina. Dala jsem si ho jako vlastně poslední pivo v Kodani, když jsem se zde těsně před odjezdem stavila cestou z Aarhusu. Čekala jsem od něj druhý G.O.O.D. Rare DOS (viz níže), ale byl to spíš takový přeslazený kávový likér. Nicméně své kouzlo měl… jen ne za ty prachy :)

Jakožto specialistka na úchylárny jsem se také opět pustila do divokých vod volbou Mikkelleřího Yeast Series 2.0: Brettanomyces Bruxellensis. Yeast série je v podstatě něco podobného jako u nás již známá single hop série piv. Tentokrát se ovšem v sérii piv, která mají naprosto shodné složení, mění kvasinky. Můžete tak tedy otestovat, jak bude stejné pivo chutnat například s kvasinkami pro saison, americký ale, anglický ale, ležák, či Brettanomyces Bruxellensis a Brettanomyces Lambicus. Škoda, že jsme měli příležitost ochutnat jenom jedno z těchto piv.

Další úchylárnou, kterou jsem zvolila, byl Mikkeller Nelson Sauvignon, jak název napovídá chmeleno Nelson Sauvinem, což samo o sobě až tak zajímavé není, byly do něj přisypnuty i nějaké ty Brettanomyces, což vlastně také není u dánských pivovarů a Mikkellera speciálně nic neobvyklého, jako bonus však ještě dozrávalo v sudech po bílém víně z vinařství Weingut Kollwentz. Hodně zajímavé pivo, zpočátku bylo dosti podchlazené (další věc, která nám na Mikkeller baru trochu vadila… ta piva jsou prostě příliš studená) a strašně z něj trčel alkohol. Po ohřátí se ale krásně rozvinulo.

Další pivo, které jsem zvolila těsně před odjezdem byl Cycle Brewing Patch Kit Porter opět z floridského pivovaru Peg’s Cantina. Příjemný milk stout. Pil se moc dobře, ale 0,2 l za 40 DKK mě tedy příliš neuspokojilo.

I Marley zabrousil do vod Brettanomyces svojí volbou ochutnat Mikkelleří It’s Alive!, což by měla být jakási pocta belgickému pivu Orval. Vydařené a zajímavé. Další pivo, které jsme měli to štěstí u Mikkellera odchytit byl kousek z limitované edice Hr. Frederiksen Coffee, kávový imperial stout. A na závěr pivo, které nás posadilo na zadek – G.O.O.D. Rare DOS, silný stout, který zrál v sudech po Palm Ridge Reserve Whiskey z floridského pivovaru Peg’s Cantina.

To je pro dnešek vše… dalším kodaňským pivním barům se budu věnovat v dalším pokračování.

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nově navštívěné hospody

Nejnovější alba v galerii