Permon Ginja, Albrecht Philipp, Bulovka Irish Red Ale a jiná nová piva

sepsal Marley

19. února 2016 v 14:43

Nabitý týden zakončujeme dalším přehledem novinek, po něm si zase od nás na pár dní odpočinete. Dnes půjde o takovou všehochuť, ejly i ležáky, povedená i špatná piva, navíc zmíníme i pár starších, ale povedených kousků.

Permonovi pomalu dochází prostor, co za nové IPA vytvářet, takže se pouští do čím dál divočejších kousků. Po Chilli IPA tedy přichází Ginja Inside IPA, neboli IPA s přidaným zázvorem. Docela jsme se tohoto piva báli, aby to nebyl přehnaný utrejch, ale zázvorové je naštěstí jen zhruba středně intenzivně. Jinak je znát slad, citrusové tóny, též i něco bylin. Nejvíce se asi přes zázvor dostává vyšší hořkost, pije se to vcelku dobře. Pivo je to hezky čisté a celkově docela fajn… víc se asi z dané kombinace dostat nedá.

V našich přehledech nových piv v poslední době většinou nechybí Frýdlant a dnes tomu nebude jinak. Uvařil APA Philipp, třináctku s australskými chmely, trochu složením připomíná slabší verzi Secret Enigmy. Je sladová, s tóny citrusů, žlutých melounů i bezového květu. Příjemně svěží, slušně hořká, jen na pozadí trochu ruší tóny másla. Je to i tak fajn pivo, ale mohlo být lépe. Diacetyl jsme potkali v posledních třech frýdlantských ejlech, ale snad jde o náhodu a ne nový trend.

Pivovar U Bulovky vypustil další dvě piva, navíc u nás ne běžných stylů, takže nezbylo než je vyzkoušet. Prvním je třináctka Irish Red Ale, karamelová, toustová, s tóny broskví a třešní, též i slušně hořká a chmelově bylinná. Trochu irské ejly připomíná, ale užila by nějaké vyladění, takhle třetinka na ochutnání stačila. Druhou novinkou je Porter, čtrnáctka anglického typu. Bohužel spíše než pivo je to pokus o pivo – hodně zakalené, kvasnicové, s lehkou nakyslostí. Naštěstí to trochu zachraňují tóny čokolády a sušeného ovoce, takže je jen velmi nedobré, ne úplně nepitelné. Na Bulovku vlastně chodíme jen v očekávání, že potkáme pivo, které se jim jednou za dlouhou dobu velmi povede – posledně to byl před více než rokem Weizen Trippelbock.

Další pivo nové není, ale potkali jsme ho poprvé. Jde o Ležák světlý od olomouckého Chomouta, ale na světlý ležák je docela tmavý. Aromaticky je velmi příjemný – chmelově bylinný, kořenitý, v závěru až s náznakem citrusů (prostě dobrá práce s Žpč). I sladová složka je moc fajn, pivo je hezky vyvážené, čisté a velmi dobře pitelné. Snad v létě najdeme čas a podaří se nám do tohoto pivovaru zajet.

Druhé pivo jsme okusili ze znojemského pivovaru U Šneka, zřejmě jde o pokračování piva vařeného dříve v Minipivovaru U Dyje. Šnekova jedenáctka je sladová, lehce bylinná a docela hodně zeleninová, převáženě celerová. Je to vlastně hodně podobné Snail IPA, i ta trocha másla tu nechybí. Moc dobře se to nepije, ale mohlo být hůř.

Poprvé jsme ochutnali pivo od Jindřichohradeckého Orla, konkrétně ležák Vajgar. Sladové a chmelově kořenité pivo, nepříliš čisté, s lehkými tóny obilných slupek, ovoce a másla. Nic moc.

Znovu jsme ochutnali i pár starších piv. Černý švec nám potvrdil, že Zlínský švec je prostě bezva pivovar, moc příjemné pivo, pražené, velmi dobře pitelné. Fajn je i světlý speciál od Heřmana, dobře vyvážený mezi sladem a chmelem. A hodně se povedla repríza Hoppera Citra od Permona (opakoval se jakožto vítězný chmel), je to prostě velmi vydařená ovocná líbivka.

Pivní novinky

Celkem 207 článků

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nejnovější alba v galerii